Chov skotu v České republice a v Evropské unii

Jindřich Kvapilík

Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Praha

Chov skotu patří mezi odvětví s nejpřísnější regulací produkce. Nařízení rady (NR) č. 1256/1999 stanovuje pro členské státy Unie objem národní mléčné kvóty, NR č. 1254/1999 pak maximální počty (národní stropy) jatečných býků a volů a krav bez tržní produkce mléka (TPM) s nárokem na dotace z prostředků Unie. Poněvadž se Unií jednou přidělené mléčné kvóty a početní stavy skotu mění pouze výjimečně, ovlivňuje jejich výše “rozsah” chovu a objem produkce skotu v jednotlivých státech Unie na dlouhou dobu. Uvedené kvóty a limity budou před přijetím do EU stanoveny i pro ČR, která svoje požadavky specifikovala v tzv. pozičním dokumentu. Jedná se o objem mléčné kvóty ve výši 3 100 mil. litrů mléka, 230 tis. krav bez TPM a 305 tis. jatečných býků a volů. Jedním z argumentů pro vyjednávání se zástupci EU může být srovnání ukazatelů chovu skotu v ČR a ve státech Unie s obdobnými podmínkami.

Tabulka 1: Orientační ukazatele chovu dojnic a nákupu mléka v EU a v ČR (kg)

Ukazatel

Krav na 100 ha zem. půdy

Mléka na 1 ha zem. půdy a rok1)

Mléka na osobu

a rok1)

EU - průměr (1999)

15,5

867

313

- rozmezí (1999)

3,3 až 82,7

123 až 5 621

60 až 1 405

ČR- rok 1989

29,2

1 0452)

4342)

- rok 1994

19,4

6182)

2572)

- rok 1999

13,6

5812)

2422)

- kvóta 3 100 mil. l

15,7

7242)

3012)

Německo (1999)

27,4

1 604

339

Rakousko (1998)

20,5

806

340

1. mléčná kvóta

2) nákup mléka (dodávky do mlékáren).

Ze srovnání vybraných ukazatelů chovu dojených krav a produkce mléka v ČR a v Unii (tabulka 1) je zřejmé, že v roce 1989 byly ukazatele ČR do jisté míry srovnatelné s ukazateli Unie a do roku 1999 došlo k jejich výraznému poklesu. V rámci stávajících patnácti členských států Unie by v pomyslném "žebříčku" ukazatelů výroby mléka ČR obsadila třetí až čtvrté místo od konce za Itálií a před Španělskem, Portugalskem a Řeckem. Ani kvóta ve výši 3 100 mil. litrů mléka požadovaná pro podmínky EU by ČR nezajistila dosažení průměrných parametrů států Unie. Ve srovnání s ČR se ve výrazně lepší "chovatelské" pozici nacházejí i sousední státy Německo a Rakousko. V současné době chovají cca 27,4 a 20,5 krávy na 100 ha zemědělské půdy a v přepočtu na 1 ha disponují kvótou o objemu cca 1 604 a 806 kg mléka, což v obou státech představuje tržní produkci ve výši 340 kg mléka na obyvatele.

S úrovní a s “ekonomickou” chovu krav úzce souvisí dosahovaná užitkovost. Vývoj tohoto ukazatele lze v ČR od roku 1994 hodnotit pozitivně. Za rok 1999 vykázaly členské státy Unie průměrnou dojivost 5 700 kg, ČR pak 5 022 litrů mléka na krávu a rok. Znamená to, že dojivost krav dosáhla 88,1 % průměrné užitkovosti dosažené ve státech Unie. Jedná se o dojivost vyšší než v roce 1999 vykazují Španělsko, Rakousko, Irsko a Řecko, přičemž rozdíl k užitkovosti dosažené v Itálii (5 150 kg), v Belgii (5 200 kg) a v Portugalsku (5 350 kg) lze považovat za relativně nízký.

Početní stropy stanovené NR č. 1254/1999 odpovídají průměrnému počtu 6,8 (rozmezí od 2,5 do 24,9) jatečných býků a volů na 100 ha zemědělské půdy. V ČR nejsou početní stavy této kategorie skotu přesně známy. Z jejich orientační výše lze odhadnout, že “hustota” jatečných býků v přepočtu na 100 ha zemědělské půdy dosáhla v letech 1989, 1994 a 1999 cca 11,3, 7,2 a 5,5 kusu. V případě, že by ČR “uhájila” požadovaný limit 305 tis. zvířat této kategorie skotu, připadlo by na 100 ha zemědělské půdy 7,1 kusu. Toto zatížení by bylo srovnatelné s průměrem států Unie, zaostávalo by však za srovnatelnými ukazateli Německa (10,5) a Rakouska (12,3 ).

Nejsložitější situace ve vztahu k “zatížení” existuje u krav chovaných v systému bez TPM. Vzhledem k relativně pozdnímu "zavedení" chovu této kategorie skotu je pozice ČR v počtu krav bez TPM na 100 ha zemědělské půdy ve srovnání s průměrem Unie i s jejími členskými státy zvlášť nepříznivá. Při počtu 80 tis. krav připadá na 100 ha zemědělské půdy 1,6 krávy. I při značné variabilitě tohoto ukazatele mezi jednotlivými státy Unie (průměr 8,0, rozmezí 2,5 až 28,3 krav bez TPM na 100 ha zemědělské půdy) jsou uvedené ukazatele v ČR výrazně nižší. Ani “kvóta” 230 tis. krav bez TPM by ČR nezajistilo dosažení průměrné “hustoty” počtu krav na 100 ha zemědělské půdy ve státech Unie, přičemž by byla mírně vyšší než v Německu (3,7) a výrazněji nižší než v Rakousku (9,5 krávy).

Z uvedených orientačních ukazatelů vyplývá, že jedním z úkolů předvstupního období by mělo být dosažení postupného zvyšování početních stavů a “hustoty” skotu, a tím vytvoření příznivé vyjednávací pozice pro regulované produkty skotu.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info