Vstup do EU kvalitu piva na Vysočině neohrozí

Pivovary Bernard, Ježek, Rebel i Pelhřimov se nemusejí obávat případného vstupu do EU, protože jejich technologické vybavení je na velmi dobré úrovni srovnatelné s pivovary v zahraničí. Pivovary tak budou moci i nadále své produkty bez obav exportovat.

Například Rodinný pivovar v Humpolci vyváží své výrobky do čtyřech evropských zemí; Rakouska, Slovenska, Německa a Švédska. Jihlavského Ježka si mohou koupit i lidé v Itálii.

Havlíčkobrodský Rebel exportuje pravidelně a největším zákazníkem je USA a Slovensko.

"Na vstup do EU je pivovar připraven. Již od října 1998 používá systém HACCP (anglická zkratka systému, zabezpečující zdravotní nezávadnost potravin)," vysvětlil mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.

Členství v EU a její konkurece se nebojí ani Jan Kylberg ředitel pivovaru a sodovkárny v Jihlavě: "Náš podnik je zcela modernizován a vyhovuje standardům EU, takže neočekáváme žádné problémy."

Ze strany EU jsou kladeny stále přísnější podmínky a ne se všemi jsou pivovarnické skupiny obeznámeny. "V současnosti nemáme doložené všechny technické normy, které nás čekají, zejména z hlediska životního prostředí," řekl deníku Vysočina prezident Českého svazu malých a nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

České normy na kvalitu piva jsou velmi přísné a výrobci musejí tuto kvalitu po vstupu do EU zachovat. "Chceme ji zanést do Evropských norem," dodal Fusek.

Na kvalitu Českého piva ředitel Jihlavského pivovaru Jan Kylberger poznamenal: "Ve velkých výrobních podnicích, utrpěla kvalita českého piva již před vstupem, ale v malých regionálních pivovarech se stále vaří velice kvalitní pivo vyráběné pouze z tradičních surovin humnového sladu z ječmenů českého šlechtitelského původu, chmelových produktů s použitím českých chmelů a pramenité vody."

Pavel Prchal obchodní ředitel Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě si myslí, že české pivo vyráběné klasickou technologií bude mít své opodstatnění a zvýší se jeho prestiž oproti europivu, kterým je již dnes například označován Gambrinus.

Zajímavým názorem je i to, že za kvalitou piva se skrývá hrdost a láska k profesi sladovníků, která v mnoha mamutích firmách vymizela.

Rozhodující vliv na chuť a kvalitu českého piva má také způsob jeho tlačení. Pivo se v současnosti tlačí čtyřmi druhy (vzduchem, kysličníkem, dusíkem a směsí plynů). Používání vzduchu nebo kysličníku je v dnešní době subjektivní pojem. V každém případě se pivo chová jinak v restauraci a naše doporučení do budoucna není vzduch a ani kysličník, ale směs kysličníku neboli oxidu uhličitého a dusíku. Dusík je totiž plyn, který se nestává součástí piva a nevzniká u něj efekt nafukování při konzumaci.

Velkým problémem pivovarů v současné době zústávávají obaly. Mamutí obchodní centra kam si zvykla chodit nakupovat většina obyvatel, nejsou vybavena na skladování a příjímání vratných skleněných obalů, které jsou mnohem ekologičtější než pet lahve.

"Zákon o obalech je špatný. Výrobci limonád lobují za pet lahve, protože stávající zákon o obalech zní asi takto: Obal se stává obalem ve chvíli, kdy je naplněn. Prázdná láhev tudíž není obalem, a proto se tito výrobci nemusejí o obaly starat," upozornil Mikulášek.

Podle západních norem jsou již dnes ve všech pivovarech likvidovány i odpady spojené s výrobou mláta, sladu a kvasnic. Veškeré tyto odpady se likvidují ve spolupráci se zemědělci, kteří tyto vysoce hodnotné suroviny zkrmují.

O osud a kvalitu piva na Vysočině se zatím milovník zlatavého moku bát nemusí, horší už to bude asi s jeho cennou, která určitě evropským normám vyhovovat nebude.