Invazní plevele (10): Ambrózie peřenolistá – alergenní rostlina

Josef Holec a Josef Soukup, Česká zemědělská univerzita vPraze, foto: J. Holec

Ambrózie peřenolistá se na našem území vyskytuje hojněji teprve od druhé poloviny 20. století. Zatím je vázána především na železnici, labské přístavy a zpracovatelské závody, kam je zavlékána dopravou. Vjižnějších částech Evropy, ale už i na Slovensku, je významným polním plevelem. Co pociťujeme už nyní, jsou silné alergenní účinky jejího pylu.

Popis

Ambrózie peřenolistá (dříve pelyňkolistá) Ambrosia artemisifolia L. je jednoletá rostlina zčeledi hvězdnicovitých - Asteraceae. Někdy je vzhledem kjednodomosti společně sřepení řazena do samostatné čeledi Ambrosiaceae. Vnašich podmínkách jsou rostliny nejčastěji 0,5-1 m vysoké, dorůstat mohou i 1,5 m. Při dostatku prostoru bohatě větví, vhustších porostech větví až vhorní třetině. Celá rostlina je bohatě olistěna, listy jsou dvakrát až třikrát peřenosečné, zpočátku postavené vstřícně, později střídavé. Narozdíl od ostatních hvězdnicovitých vytvářejí tyto jednodomé rostliny zvlášť úbory samčí a samičí. Zatímco samčí květenství tvoří nápadný vrcholový nebo úžlabní hrozen, jednokvěté samičí úbory jsou nenápadné, ukryté při bázi hroznu samčích úborů nebo vpaždí horních listů. Vlastní tmavohnědý plod (nažka) je po dozrání kryt srostlými listeny zákrovu, které na vrcholku vybíhají ve výrazný zobánek.

Původ a rozšíření

Ambrózie pochází se Severní Ameriky, kde druhy tohoto rodu (jsou převážně keřovité) tvoří významnou součást vegetace sušších oblastí. Jako polní plevel je nejrozšířenější právě ambrózie peřenolistá. Ta se druhotně rozšířila jak do ostatních částí Ameriky, tak i na další kontinenty. Již práce zpočátku tohoto století, zabývající se semenářskou problematikou, uvádějí ambrózii jako typickou příměs osiva jetelovin dováženého knám ze Severní Ameriky.

Dnes je tento druh vjižní a jihovýchodní Evropě zcela zdomácnělý, je zde častým a škodlivým polním plevelem. Posousedním Slovensku se intenzivně šíří, hlavně jako plevel širokořádkových plodin kukuřice a slunečnice.

Na území České republiky se ambrózie peřenolistá stále vyskytuje především jako rostlina ruderální, vázaná svým výskytem hlavně na železnici. Setkáváme se s ní nejčastěji v méně frekventovaných kolejištích, na okrajích nádraží a podobných výhřevných místech, kde v druhé polovině léta a na podzim vytváří bohatě větvící rostliny, charakteristické především zpeřenými listy a výraznými hrozny samčích úborů. Dále je hojná vlabských přístavech, vobjektech závodů, zpracovávajících dovážené zemědělské suroviny a ojediněle (převážně ve středním Polabí) roste i vblízkosti zemědělských podniků či na polích.

Biologie a škodlivost

Ambrózie je značně teplomilný druh. Vnašich podmínkách klíčí a vzchází až později zjara, při vyšších teplotách půdy. Plody na světle klíčí špatně, za temna se klíčivost zvyšuje. Kvést začínají rostliny až pozdě vlétě, nejčastěji vsrpnu, plody dozrávají až na podzim. To zatím silně omezuje její možnost uplatnit se jako plevel vpolních kulturách.

Na příkladu Slovenska můžeme dobře vidět, vjakých plodinách by se u nás ambrózie mohla nejvíce uplatnit jedná se především o slunečnici, ve které je chemická ochrana proti ambrózii vzhledem kpříbuznosti (stejná čeleď) nejproblematičtější. Vjižní Evropě je ambrózie škodlivým plevelem i vkukuřici a okopaninách, uplatnit se může významněji ve všech širokořádkových plodinách.

Pylová alergie způsobovaná ambrózií

Nejvýznamnějšími alergenními rostlinami vnašich podmínkách jsou pelyňky a trávy. Jdeme-li vEvropě více na jih, význam ambrózie jako zdroje alergií vzrůstá. Mezi nejškodlivější alergeny patří její pyl už vMaďarsku, prudce se zvyšuje počet případů osob senzitivních kpylu ambrózie vRakousku i na Slovensku (třetí nejvýznamnější alergen, počet alergiků stoupá především vjihozápadní části země, kde je výskyt ambrózie nejvyšší). Voblastech původního výskytu (hlavně USA) je ambrózie pylovým alergenem číslo jedna. Nebezpečí pro alergiky spočívá ve vlastnostech pylových zrn alergie způsobují převážně druhy anemofilní (větrosnubné), které mají natolik malá a lehká pylová zrna, že tato mohou být unášena větrem, vzdušnými proudy, a to i na velkou vzdálenost. Obsahují-li navíc na povrchu různé výrůstky, dochází ksilnému dráždění sliznic, což u citlivých osob vyvolává alergickou reakci. Pylová zrna ambrózie jsou malá, sprůměrem do 20 mikrometrů. Větrem jsou unášena velice snadno, většina pylu ambrózie na našem území pochází ze zemí se silnějším výskytem tohoto druhu. Nebezpečný je také výskyt tzv. „ambróziového mikroprachu“, což jsou zrna o velikosti menší než 10 mikrometrů, která mohou pronikat až do průdušek a navíc se ve vzduchu (i vinteriérech budov) tento prach udržuje i dlouho po pylové sezóně. Nejvíce pylu se uvolňuje vdopoledních hodinách. Jedna rostlina ambrózie může za den vyprodukovat až 8 miliard pylových zrn, přičemž na vyvolání alergických symptomů stačí množství 5-20 pylových zrn na jeden metr krychlový vzduchu.

Ochrana

Vsouvislosti suplynulými teplejšími ročníky nelze vyloučit zesilující invazi tohoto druhu do našich ruderálních společenstev, které jsou často místem, odkud dochází kpozdější diseminaci a uchycení i na zemědělsky využívaných plochách. Proto má velký význam prevence udržování okolí dopravních cest, lemových společenstev polí a půdy ležící ladem. Na území Maďarska je právě velký počet podobných ploch hlavním a trvalým zdrojem zaplevelení, o čemž se může přesvědčit každý turista, který vystoupí zauta na odpočívadle či na polní cestě. U nás není vpolních plodinách doposud nutné cílenou ochranu proti ambrózii provádět. Pro případ výskytu však uvádíme některé herbicidy, které vykazují spolehlivou účinnost, a které je vhodné vrizikových oblastech používat. Populace ambrózie, které nejsou rezistentní, lze velmi účinně hubit běžnými přípravky proti dvouděložným plevelům. Vkukuřici lze použít přípravky na bázi atrazinu aplikované pre- i časně postemergentně. Možné jsou kombinace sdalšími herbicidy půdními (acetochlor - Trophy), kontaktními (bromoxynil) a růstovými (2,4 D, clopyralid). Znověji registrovaných herbicidů jsou velmi účinné isoxaflutole (Merlin 750 WG) a mesotrione (Callisto), avšak pro zvýšení účinnosti je doporučována kombinace satrazinem anebo metolachlorem. Ve slunečnici je ambrózie uspokojivě hubena oběma základními herbicidy acetochlorem i linuronem, přičemž acetochlor vykazuje spolehlivější účinnost. Tyto přípravky je nutné vpřípadě výskytu přidávat do kombinace strifluralinem, protože jeho účinnost na ambrózii je nedostatečná.

Výskyt rezistentních populací ambrózie peřenolisté je popsán pouze vKanadě a USA, není však vyloučeno, že se nacházejí i vMaďarsku a na Slovensku, kde doposud nebyly exaktně potvrzeny. Publikované případy rezistence se týkaly PS II inhibitorů (triaziny) a ALS inhibitorů (především imidazolinonům imazethapyr, imazamox, ale i sulfonylmočovinám prosulfuron, primisulfuron, halosulfuron, chlorimuron). Ze skupiny substituovaných močovin je poměrně hojná rezistence klinuronu.

Cílem seriálu bylo seznámit odbornou veřejnost sněkterými zavlečenými druhy plevelů, které jsou velmi obávané zcelosvětového hlediska a vmnoha případech se začínají prosazovat ve škodlivé míře i v našich agrofytocenózách. Celkový počet neofytů evidovaných na našem území představuje asi 900 druhů, takže seriál se mohl dotknout pouze malého zlomku zcelkového počtu, který má hospodářský význam zhlediska ochrany polních plodin. Velmi uvítáme upozornění na nové „vetřelce“, se kterými se prozatím třeba i vneškodné míře setkáváte a případné zkušenosti sjejich regulací. Autoři

Obrázky jsou bez popisu