Chmelaři zhodnotili úrodu a nejhůř dopadlo Žatecko

Čeští chmelaři sklidili v suchém roce 2003 o tisíc tun chmele méně než rok předtím. Celkové výnosy klesly o osmnáct procent, oblast od oblasti se však značně lišily. Zatímco na Žatecku se sklidilo jen 0,84 tuny nejpěstovanější odrůdy z hektaru, na Úštěcku se Žateckého poloraného červeňáku urodilo 0,95 tuny a na Tršicku dokonce 1,16 tuny z hektaru.

Propad na Žatecku

"Největší propad zaznamenala žatecká chmelařská oblast. Chmel se tu pěstuje na 4481 hektaru z 5942 hektarů ploch v ČR. Chmelaři tu sklidili o 22 % méně chmele než v roce 2002, u žateckého chmele byl pokles téměř 23 %. Celkové vyhodnocení poslední sklizně čeká pěstitele i obchodníky s chmelem na konci ledna na Chmelařském kongresu. Vedle nižších výnosů musí být také zohledněn podprůměrný obsah alfa hořkých látek, zvláště patrný v minulém roce u nových českých odrůd," řekl Právu předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa. Nad bídnou úrodou však nepláčou jen čeští pěstitelé. Neobvykle suché léto nebo povodně tvrdě dopadly na chmelaře po celé Evropě. Ještě méně než čeští pěstitelé sklidili například Němci, kteří jsou největším evropským producentem chmele. Na historické minimum se dostalo také Slovinsko. O tom, že sklizeň roku 2003 rozhodně nebude rekordní, věděli chmelaři už v srpnu, kdy k zemi padly první štoky. Počáteční ohlasy na chmelovou kampaň na Žatecku vypadaly až na třicetiprocentní meziroční ztráty.

Pěstitelé spílali počasí, bědovali hlavně nad extrémním horkem a suchem. Poslední ránu jim zasadila větrná smršť, která na začátku srpna strhla na Ústecku kolem 110 hektarů chmelnic. Nejbolestivěji zasáhla chmelaře v okolí Zlonic na Kladensku a Postoloprt na Lounsku. Další vrásku na čele vyryla pěstitelům kromě klesajících výnosů také poměrně silná koruna. Ta v roce 2002 způsobila 150miliónové ztráty, výrazně lepší nebyl ani loňský rok. Na problémech chmelařů se podílí také klesající množství chmelového výtažku v pivu. Chmelí se méně a méně a stále častěji se používají odrůdy s vysokou hořkostí, pěstované například v sousedním Německu.

Japonci méně chmelí

Chmel otáčivý patří ke komoditám silně závislým na vývozu. Z celkové produkce českých chmelnic jde do zahraničí až pětaosmdesát procent. Nejvíc nakupují tuzemský chmel Japonci. Ani čtyřem japonským ostrovům se však nevyhnula krize pivovarnictví. "Pivo se v Japonsku chmelí méně než dřív a navíc je tu silná snaha přecházet k jiným nápojům," posteskl si už před časem Rosa.