Broskve a meruňky se pěstují na poloviční ploše než v roce 1990

Pěstební plochy meruněk a broskví se od roku 1990 zmenšily z původních 5000 hektarů téměř na polovinu. Příčinou je zejména nižší odbyt ovoce kvůli likvidaci konzerváren, s čímž souvisí i zastavení nové výsadby. Pro přežití odvětví je nezbytné změnit systém pěstování, odrůdy i technologie, řekl dnes ovocnářský inspektor Jaromír Čepička. Na 70 až 90 procentech ploch meruněk je podle něj odrůda Velkopavlovická a zčásti Maďarská, které jsou vhodné právě pro konzervárenské zpracování a zejména obchodní řetězce je na pulty nechtějí. "Obchodníci požadují tvrdou dužinu, aby ovoce vydrželo, to je ale zase méně chutné," vysvětlil Čepička. Česká produkce je přitom nyní asi 15.000 tun plodů a ze zpracovatelů zbyly firmy Hamé Babice a Seliko Litovel. Ovocnáři se domnívají, že tuzemská meruňka je chuťově přijatelná a pokud je kvalitní, má i dobré exportní ceny. Šanci pěstitelů zvyšuje i skutečnost, že domácí sadaři zajišťují asi pět procent evropské produkce a meruňky každý stát nepěstuje. Podle pěstitelů je ale nezbytné najít nové typy podnoží a přejít na jiný, štíhlý a vyšší typ kmene. "Asi desítka ovocnářských firem začala zužovat spon výsadby a na hektaru mají až 1200 jedinců," přiblížil Čepička snahy sadařů o oživení ovocnářské výroby v tradiční lokalitě. Jihomoravský kraj již dříve přislíbil zpracování koncepce rozvoje ovocnářství v kraji s důrazem na podporu teplomilných druhů, tedy meruněk a broskví. Největším pěstitelem meruněk v zemi je Patria Kobylí, která z 220 hektarů ploch má nyní zhruba 20 hektarů výsadby s novou technologií.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info