EU chce bojovat s povodněmi, ekologicky posilovat ekonomiku

Možný základ rámcové evropské povodňové legislativy položili dnes ministři životního prostředí 25 členských zemí. Na neformálním setkání v Maastrichtu se dohodli na zásadách prevence, výměny informací, spolupráce a naléhavé vzájemné pomoci, které by se daly na evropské úrovni sjednotit a povýšit na zákon. "Jde nám o to, aby se unifikace týkala tohoto rámce, který by umožňoval v národní legislativě odrazit místní specifika," řekl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný, který kolegy seznámil s českými zkušenostmi po povodních v letech 1997 a 2002. Nedokázal odhadnout, kolik zemí se jasně pro evropskou zákonnou úpravu vyslovilo, převládala však chuť se tímto směrem vydat.

"Úprava by zahrnula zásady prevence, hydrologického a meteorologického informování, rychlé reakce, pokud k povodni dojde a řízení akcí v jejím průběhu," uvedl. Důležitá by byla zejména spolupráce zemí, které sdílejí povodní jednoho toku. Na úrovni EU by mohl vzniknout jakýsi vzorový akční program, kterým by se členské státy řídily, jakmile by vyvstalo nebezpečí v některé oblasti unie. Podle Novotného je o těchto věcech třeba debatovat na evropské úrovni, už proto, že souvisejí s klimatickými změnami a postupně se mohou dotknout všech členů EU. Za nosná témata označil územní plánování včetně úvah o osudu některých obcí podél řek, zalesňování, budování hrází a posléze chování jednotlivých subjektů, jakmile nebezpečí nastane. Řekl, že ČR od roku 2002 dost pro prevenci a přípravu udělala a není v kontextu EU pozadu. Značnou pozornost věnovali ministři v Maastrichtu zavádění ekologicky šetrných technologií do evropského průmyslu a služeb a naopak odstraňování těch, které ničí životní prostředí. Pověřili Evropskou komisi, aby vypracovala sérii doporučení v tomto smyslu; ochrana životního prostředí je jednou z priorit tzv. lisabonské strategie a má se prolínat všemi prorůstovými opatřeními.

"Stále ještě máme v Evropě státní podpory škodlivé pro životní prostředí - daň z přidané hodnoty se například nevybírá z letenek a z leteckého benzínu. Některé země stále ještě dotují těžbu uhlí," stěžoval si nizozemský ministr Pieter van Geel. "Dokud to bude pokračovat, bude obtížné podporovat šetrné a přitom výhodné technologie a obnovitelné energie." Tomáš Novotný označil debatu a její vyznění za velmi důležité pro ČR, která patří k zemím se zastaralým průmyslem. "Je třeba dostat do průmyslu poselství, že technické inovace jsou výhodné nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale také spoří energii, zmenšují objem odpadů a emisí, vedou tedy ke zlevnění provozu." Podniky v Česku podle něj mnohdy pokračují v dosavadních postupech z pohodlnosti, ale také pro nedostatek podnětů. "Zatím je nic nenutí ke změnám a ke značným investicím, které jsou sice zaručeně návratné, ale až v dlouhodobém horizontu řekněme deseti let." Ministři hovořili zejména o radikální změně daňových systémů, které by výrazněji podpořily "zelené" energie a šetrné technické postupy, stejně jako o inovačních pobídkách. Závěry ze schůze byly předány bývalému nizozemskému premiérovi Wimovi Kokovi, který řídí práci na analytickém vyhodnocení pěti let naplňování lisabonské strategie z roku 2000, v níž si EU předsevzala se stát do deseti let nejúčinnější ekonomikou na světě.