Češi sní proti roku 1989 méně chleba a více housek či koláčů
23.07.2004 | VÚZE
Spotřeba většiny pekárenských a těstárenských výrobků v ČR od roku 1989 stoupla. Výjimkou je chleba, kterého se sní asi 54,5 kilogramu na osobu ročně, což je proti konci osmdesátých let pokles o čtyři procenta. V pečivu si ale stále udržuje rozhodující roli. Spotřeba rohlíků, housek, koláčů, bábovek a dalších druhů pšeničného pečiva naopak stoupla o třetinu na 44 kilogramů na hlavu ročně. Vyplývá to z údajů Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Češi konzumují také více trvanlivého pečiva, jako jsou sušenky a oplatky. Dopřejí si ho zhruba 7,7 kilogramu na osobu ročně, což je proti roku 1989 nárůst téměř o pětinu. Velký rozmach zaznamenaly těstoviny, kterých se v tuzemsku sní kolem šesti kilogramů na hlavu ročně, tedy dvojnásobek proti úrovni z konce osmdesátých let.
Celková spotřeba obilovin v hodnotě mouky činila v roce 2002 v tuzemsku 109 kilogramů na hlavu ročně, což je mírný pokles proti 111,5 kilogramu v roce 1989. Výrobky z obilovin přitom poměrně výrazně zdražily. Zvýšení cen se tolik neprojevilo zejména proto, že jde o základní potraviny, ve srovnání s živočišnými výrobky relativně levné. Vývoj spotřeby také ovlivnilo značné rozšíření nabízeného sortimentu. Podle generálního ředitele společnosti Odkolek Jana Jedličky získalo hodně na oblibě celozrnné pečivo, kterému se dává proti bílému přednost v rámci zdravé výživy. Se vstupem zahraničních řetězců se také postupně začala masivně používat technologie předkynutí či předpečení a zamražení, kdy se výrobky dopékají až v obchodě, aby byly co nečerstvější. V plněném pečivu dříve převládalo hlavně sladké, protože šlo o tradici. Pekaři také měli obavy vpustit do provozu maso či masné výrobky a polotovary, které představují vyšší riziko z hlediska bezpečnosti potravin. Dnes už se ale objevuje široká škála chutí slaného pečiva s párky, salámy a podobně. Přibývají také různé speciality, jako je například arabský pita chléb. Zatím to bývají spíše okrajové záležitosti, ale jejich význam roste s tím, jak spotřebitel požaduje pestrost nabízeného sortimentu.
Další články v kategorii
- ČSÚ: Živý kapr letos stojí 126,23 koruny za kilogram, mírně víc než loni (24.12.2025)
- Udělejme z krmení zvěře vánoční zvyk, který opravdu pomůže (23.12.2025)
- Vláda souhlasí se záměrem obnovit daňové zvýhodnění vína, zákon připraví vlastní (23.12.2025)
- Čína zavádí vysoká cla na mléčné výrobky z EU, podle Bruselu neoprávněně (23.12.2025)
- Proč jedle neopadá a smrk je historicky králem českých Vánoc? (23.12.2025)
- Mýty italské kuchyně. Historik bourá legendy o ikonických pokrmech, čelí výhrůžkám (23.12.2025)
- Pavel Vacek: Kapr je jednička, sváteční polévky střídáme (23.12.2025)
- Potravinářská inspekce zjistila v tržní síti masné konzervy z dovozu falšované sníženým obsahem masa a s nedeklarovaným alergenem (23.12.2025)
- Babiš vloží Agrofert do fondu RSVP Trust (23.12.2025)
- Tento legendární stroj měnil venkov: Příběh nejrozšířenějšího traktoru Evropy (23.12.2025)

Tweet



