Půda není jen výrobní prostředek

Půda je největším přírodním bohatstvím, ale ne vždy a ne všichni si tuto skutečnost uvědomují. Mnozí se snaží na ni vydělat bez ohledu na to, jaké to bude mít následky na životní prostředí. Zkrátka, ochrana půdy jednoznačně pokulhává. Vzhledem k tomu, že se v Bruselu v současnosti připravuje nová půdní politika Evropské unie, je šance, že i na Slovensku nastane v tomto směru změna k lepšímu. Unie vytipovala celkem osm nebezpečí pro půdu a žádá každý členský stát, aby řešil své největší. Na Slovensku je nejvážnějším problémem eroze půdy, tvrdí Pavol Bielek, ředitel Výskumného ústavu pôdoznalectva a ochrany pôdy (VÚPOP). - Až téměř 50 procent orných půd se totiž nachází na svazích, které jsou jí potenciálně ohrožované. „Modelovými výpočty a různými studiemi jsme dospěli k názoru, že nejefektivnějším řešením tohoto problému je změna využívání půdy. U nás se totiž velmi často oře i to, co bychom orat neměli a neořeme to, co bychom orat měli. Stát by měl proto přijmout určité ekonomické a právní nástroje, které by podpořily zatravňování či zalesňování erozí ohrožených půd.“ A P. Bielek dále konstatuje, že se rozmáhá i zhutňování půd. Exaktní měření přitom dokazují, že v jeho důsledku klesá výnos o 30 až 50 procent. Kromě toho, do zhutněné půdy se nemohou vsakovat atmosférické srážky, a tak odtékají po povrchu a způsobují potom záplavy. VÚPOP pracuje na projektu, jehož cílem je navrhnout opatření na zvýšení zadržování vody na území Slovenska, a to právě zadržováním v půdě. Jde to například v minulosti tak běžným podrýváním půdy, do které se následně vysadí hluboko kořenící plodina, například vojtěška, dodává ředitel VÚPOP. Dalším vážným problémem nejen u nás, ale na celém světě, je redukce organické hmoty v půdě. Uhlík, který z půdy uniká, se totiž objevuje v ovzduší jako CO2, a jeho zvýšená koncentrace potom vyvolává skleníkový efekt. Podle P. Bieleka se ve světě stále častěji ozývají hlasy, které obviňují zemědělce z toho, že i oni mají na svědomí skleníkový efekt. Úbytek organické hmoty je však problém všech půd, nejen zemědělských. Konec konců se v současnosti ve světě půda už nevnímá jen jako výrobní prostředek zemědělců. Půda je přece přírodní zdroj, který má mnoho ekologických funkcí. Zadržuje vodu v krajině, zabezpečuje koloběh látek, ochraňuje Zemi před skleníkovými plyny, filtruje vodu, je hlavním ochráncem biodiverzity organizmů a podobně. Také nová půdní politika EU je zaměřená především na ochranu environmentálních funkcí půdy. To znamená, že půdu není třeba chránit jen pro zemědělství, ale zejména pro člověka. Půda je totiž základním předpokladem života na Zemi a neúcta k ní je vlastně neúctou k životu na této planetě, říká P. Bielek. Rozmáhající se výstavba obchodních center či továren na zelené louce však zatím příliš nesvědčí o tom, že bychom si uměli půdy vážit. Například v Německu denně ubývá 120 hektarů půdy, v Rakousku 40 ha u nás jsou to jen tři hektary. Na Slovensku je však tento problém o to složitější. Třebaže máme mnoho opuštěných ploch, nikdo tam nechce jít. Každý si raději vybere to nejhezčí místo v okolí a tam staví.

I v samotném Bruselu však přiznávají, že záběry půdy nemohou úplně zakázat, protože je to jedna z podmínek ekonomického růstu. Ve světě neustále narůstá počet obyvatelů i rozsah výroby, a tak se nedá jednoduše říci, že z titulu ochrany půdy nezabezpečíme rozvoj výroby. Zkrátka nějaké zábory půdy musí být, ale problém je v tom, že jsou prováděné nesprávně, myslí si P. Bielek. Z našeho informačního systému přitom dokážeme vybrat tisíce hektarů ploch, které by se mohly zabrat a nezpůsobilo by to problémy. Je nutné, aby zasáhl stát a rozumnou politikou usměrňoval a reguloval zábory půdy. Změna ale musí nastat i v našem myšlení. Je třeba si více uvědomit význam půdy a mnohem více si vážit i její hodnoty.