Ruční česáče vystřídaly stroje

Už téměř čtrnáct dní se na Rakovnicku sklízí "zelené zlato" chmel. Jako jedni z prvních začali úrodu sklízet farmáři ze společnosti Agrochmel Kněževes, která patří k největším a tradičním pěstitelům chmele v okrese. "První štoky padly v neděli 22. srpna. Osázeno máme 140 hektarů chmelnic," uvedl ředitel Agrochmelu Václav Záruba. "V provozu máme devět česaček a se sklizní nám přijelo pomoc sto třicet brigádníků z Ostravska a Slovenska, které jsme ubytovali v Kněževsi a v sousedních Přílepech."

Kněževeští nejsou s kvalitou chmele příliš spokojení. Své sehrálo velké vedro a sucho a zejména červencové krupobití. Přesto se pracovníci Agrochmelu neobávají, že by chmel neprodali. Na jeho odbyt měli uzavřené smlouvy již dlouho před zahájením sklizně.

"Pokud nám bude počasí přát, měl by být chmel pod střechou kolem 5. září," dodal Václav Záruba.

Na katastru obcí Svojetín a Veclov pěstuje chmel Zemědělské družstvo Svojetín. Letos má osázeno 74 hektarů. Podle slov předsedy družstva Luboše Hoška zde začala sklizeň v úterý 24. srpna a měla by být ukončena ještě během tohoto týdne. "Chmel je sice drobnější, ale slušné kvality. V provozu máme čtyři česačky a sklízet nám pomáhá čtyřicet brigádníků ze Slovenska," řekl Luboš Hošek. Také Svojetínským způsobily značné škody na chmelnicích červencové kroupy.

Další z tradičních chmelařských obcí jsou Kolešovice. Tady hospodaří společnost Rakochmel. Podle jejího ředitele Miloslava Mánka je čeká sklizeň 146 hektarů. Také vKolešovicích se bez brigádníků neobejdou. Obsluhují především česačky, kterých je ve dvou střediscích společnosti sedm. "Jako první jsme očesali klasické chmelnice, na konec si necháváme Žatecký poloraný červeňák, což je ozdravěný bezvirózní chmel," vysvětlil Mánek.

Největším nepřítelem rakovnických chmelařů je letos, kromě již zmiňovaných krup hlavně nedostatek vláhy. Spodní voda poklesla a to není pro chmel, který má dlouhé kořeny, dobré. Chmelaři se shodují, že chmel je letos sice zdravotně v pořádku a šišky jsou uzavřené, ale jsou velmi drobné. Přesto si slibují, že úroda bude lepší než v loňském roce, který patřil díky několikaměsíčním vedrům a suchu k nejhorším. Na 83 hektarech má chmel firma Lupofyt z Chrášťan. Z toho na 60 ha pěstuje ozdravený Žatecký poloraný červeňák, na dvaceti klasický a na třech hektarech odrůdu Premiant. Podle jednatele společnosti Zbyňka Polívky je sklizeň prováděna na čtyřech česacích strojích a díky vysoké automatizaci na ni stačí 48 lidí, z toho pouze šest stálých zaměstnanců. "Zbytek jsou brigádníci, které máme nasmlouvané pomocí agentury. Jedná se vesměs o právě vystudované maturanty," uzavírá Zbyněk Polívka.

Klasické ruční česáče s koši a "mírami" už dnes na Rakovnicku není téměř vidět. Alespoň ne na chmelnicích velkých společností a družstev. Této letité metody využívají už jen drobní soukromí pěstitelé na svých chmelových "záhumencích". Většinou je zvládnou sklidit sami nebo za pomoci nejbližší rodiny.

Na velkých chmelnicích je práce již plně mechanizovaná. Štoky strhávají traktory se strhávači a převážejí je na česačky, které pak chmel očešou. Nové požadavky zaznamenali farmáři při konečném zpracování suroviny. "Firmy, které od nás chmel odkupují, chtějí, abychom ho již nedávali do žoků. Proto jsme před letošní sklizní zakoupili nový lis a lisujeme chmel do hranolů. Takto vytvarované pytle se pak lépe převážejí, neboť jsou skladnější a do auta se jich vejde více," dodává agronom jedné z chmelařských společností.