Kdo zastavil program Phare? Úřady stále mlčí

Přísun peněz z předvstupního fondu mají zablokovány i další země EU. Trápí to však jen Čechy.

Před měsícem se v médiích objevila zpráva, která vzbudila rozruch v celém Česku: Evropská komise se rozhodla zastavit příliv peněz z programu Phare. Zjistila totiž, že Praha nesplnila to, k čemu se zavázala. Až do odvolání tak nemůže čerpat finanční pomoc EU v hodnotě asi 3,7 miliardy korun.

Na hlavy českých úředníků se okamžitě snesla tvrdá kritika. Se stejnými problémy se přitom potýkaly nebo potýkají všechny nové členské země EU, až na Maltu a Kypr. Navíc: peníze z předvstupního programu Phare, které teď v Bruselu "leží ladem", jsou jen nepatrným zlomkem toho, na co má Česko jako člen unie nárok z velkých, strukturálních fondů.

Jenže - na rozdíl od nic neříkajících zkratek jako Equal nebo Interreg, či názvů Fond soudržnosti a Společný regionální operační program, Češi vědí, co si mají pod slovem Phare představit. Pro mnohé z nich se vedle modré vlajky s dvanácti žlutými hvězdami dokonce stalo symbolem Evropské unie.

"Za peníze z fondu Phare se za téměř patnáct let jeho existence postavily silnice, modernizovaly hraniční přechody a železniční koridory," vysvětluje Hana Martinovská z pražského zastoupení Evropské komise. "Když se v Česku řekne "peníze z EU", všichni si vybaví jenom Phare."

Projekty za miliardu eur

Kdyby nebylo fondu Phare, jen těžko by v Ostravě, nedaleko Vysoké školy báňské, vznikl moderní vědecko-technologický park, jehož výstavba přišla asi na sto miliónů korun. Česko-německé pohraničí by neprotínaly pohodlné cyklostezky, obtížně zaměstnatelní lidé by neměli kam chodit na rekvalifikační kursy, české úřady by se musely obejít bez poradců z členských zemí EU.

"Od roku 1990 byla pro Československo, později Českou republiku z Phare vyčleněna více než miliarda eur," říká Jana Hendrichová, ředitelka Centra pro zahraniční pomoc při Ministerstvu financí. "V devadesátých letech z něj dostávalo 70 miliónů eur ročně, od roku 2000 přes 100 miliónů eur."

Třicet procent prostředků šlo na poradenství, školení, tedy na přenos know-how. Za zbytek se vybudovala infrastruktura, nakoupily počítače a podobně.

S čerpáním peněz z fondu Phare Česko - aspoň podle Ministerstva financí - nikdy dřív problémy nemělo. "Mezi kandidátskými zeměmi jsme si vedli velmi slušně," tvrdí Hendrichová. "Zatímco Maďaři využívali jen asi 80 procent jim přidělených prostředků, my byli úspěšní tak z 95 procent."

Nevyslyšené naléhání Bruselu

Zlom přišel až letos. S 1. květnem 2004, kdy Česko vstoupilo do EU, se totiž z kandidátské země s omezenými právy i povinnostmi stal normální členský stát unie, který měl evropské peníze začít utrácet stejným způsobem jako "staří" členové pětadvacítky. Tedy bez toho, aby téměř každý jeho krok museli dopředu schvalovat úředníci Evropské komise.

Nováčkům stačilo splnit jeden zdánlivě snadný úkol: zajistit, aby se peníze z fondů EU rozdělovaly přesně podle unijních pravidel. Neboli - řečeno evropskou hantýrkou - přejít na "Rozšířený decentralizovaný systém implementace", zkráceně EDIS; dostat "akreditaci EDIS" a získat tak jakési pomyslné razítko evropské způsobilosti.

Přestože se Česko i ostatní země k přechodu na EDIS zavázaly dokonce ve Smlouvě o přistoupení k EU, vyhovět včas náročným požadavkům Bruselu se jim nepovedlo.

"Auditoři z Evropské komise neobjevili nedostatky jen u nás, ale ve všech zemích, kde audit k EDIS provedli," upozorňuje Jana Hendrichová. "Třeba Maďarsko tak sice akreditaci dostalo, ale to jen proto, že tam auditoři byli dřív než u nás. A od té doby už Maďaři stihli problémy odstranit."

Slováci jsou na tom stejně jako Češi, čerpání peněz z fondu Phare bylo pozastaveno i jim. V Polsku se na verdikt auditorů EK čeká.

Hledání viníků

Přestože má s pravidly EDIS problémy celá střední a východní Evropa, nikde jinde se kvůli pozastavení Phare nestrhl takový povyk jako v Česku. Na Slovensku například stačilo, aby zastoupení Evropské komise zveřejnilo prohlášení, v němž stálo, že se s přechodem na EDIS trápí i ostatní.

"Kdyby něco podobného udělala také bývalá Delegace Evropské komise v Praze, nikdy by to nedošlo tak daleko," myslí si úředník, který s fondy Phare v Česku pracuje, nepřál si ale zveřejnit své jméno. "Mohli hned na začátku srpna, kdy se příliv peněz zastavil, jasně říct: Nebojte, zatím se neděje zas tak nic strašného."

Dalším z problémů byl podle českých úřadů fakt, že Brusel sice stanovil jakási rámcová pravidla, nováčci ale nevěděli, co přesně se od nich chce. Vyložili si je jinak, než měli - a to se auditorům nelíbilo.

O tom, že Evropská komise kvůli EDIS zastaví čerpání peněz Phare, se každopádně vědělo už letos zjara. Ještě před závěrečným auditem poslalo osm ministrů financí z nových zemí EU, včetně Bohuslava Sobotky, komisaři pro rozšíření Günterovi Verheugenovi písemnou žádost, aby Brusel finance z Phare nezablokoval. Komise to však odmítla. "Česká republika se stala členským státem, proto musí hospodařit s penězi EU jako členský stát," vysvětlil ČTK její mluvčí Jean-Christophe Filori.

"Češi byli neustále nešťastní z toho, že je moc kontrolujeme," říká expertka EK Hana Martinovská. Teď, když by konečně mohli být samostatní a tím pádem i spokojenější, se ale zdá, jako by na sebe nechtěli vzít zodpovědnost."

Čas do konce roku

Proč Česko akreditaci EDIS nedostalo, není ani po čtyřech týdnech jasné. Evropská komise, Ministerstvo financí i agentury, které mají konkrétní projekty na starosti, totiž zjištění auditorů tají. "Dohodli jsme se, že je nebudeme zveřejňovat," vysvětluje mluvčí zastoupení EK v Praze Katharina von Schnurbeinová. "Ukázat prstem na někoho, kdo zastavení Phare zavinil, by nikomu nepomohlo. Důležité je, aby se nedostatky odstranily a Česko bylo schopné čerpat pomoc z fondů EU."

Jestliže Česko dokáže Bruselu rychle vyhovět, zablokování Phare se dotkne jen malého množství projektů, hlavně přeshraniční spolupráce, u níž se do začátku srpna nestihly podepsat smlouvy a kterou lze klidně o pár měsíců odložit.

"Opravdový problém budeme mít až tehdy, pokud se Phare nepovede spustit do konce letošního roku," říká Hendrichová z Centra pro zahraniční pomoc.

Peníze z fondu se totiž smějí čerpat jen do listopadu 2006. Nebudou-li včas uzavřeny smlouvy, nemuselo by se to stihnout. Na Phare, jinak úspěšný projekt EU, by pak v Česku zřejmě zůstaly hlavně nepříjemné vzpomínky.

Program Phare - otázky a odpovědi

[*] Co je program Phare?

Phare je program, který měl kandidátům na vstup do EU pomoci připravit se na členství v Evropské unii.

[*] Kolik peněz jsme z něj dostali?

Československo, později Česko čerpá peníze z fondu Phare od roku 1990. Za 14 let z něj získalo celkem 1,034 miliardy eur.

V devadesátých letech jsme dostávali v průměru 70 miliónů eur ročně, od roku 2000 kolem 100 miliónů.

[*] Co se z programu Phare financovalo?

Necelá třetina všech prostředků šla na tzv. "měkké investice", tedy na nejrůznější školení, tréninky apod. Zbytek se investoval do výstavby infrastruktury a dodávek moderního zařízení.

[*] Dokdy může Česko peníze čerpat?

Poslední peníze pro Česko byly z předvstupního fondu Phare vyčleněny v roce 2003. Čerpat se mohou nejdéle do listopadu 2006.