Evropa musí více chránit své přírodní bohatství

“Evropa by měla být pyšná na poslední zbytky „divoké“ přírody a také je účinně chránit. Je to podstatná součást našeho společného bohatství i naší identity,“ uvedl český ministr životního prostředí Ladislav Miko na konferenci o přírodních a přírodě blízkých oblastech, která se konala 27. - 28. května v Praze.

Za účasti významného hosta, bývalého prezidenta ČR pana Václava Havla, zahájilo české předsednictví spolu s Evropskou komisí diskusi o nutnosti ochrany přírodních a přírodě blízkých oblastí - území, kde nejsou patrné zásahy člověka, ale i takových, které byly lidskou činností v minulosti výrazně pozměněny, ale nyní jsou ponechány přirozenému vývoji. Alarmující je nepatrná rozloha těchto oblastí - méně než jedno procento rozlohy Evropy. Řada z nich je bezprostředně ohrožena.

Pavan Sukdhev, přední ekonom Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a specialista na problematiku ekonomického hodnocení biodiverzity, na konferenci uvedl: „Jsme vězni systému, který upřednostňuje lidmi vytvořený kapitál před kapitálem přírodním a dává přednost soukromým statkům před statky veřejnými, což je velký problém. Přírodní oblasti jsou jakousi pojistkou naší budoucnosti a musíme do nich proto investovat“. Dále uvedl, že oceníme-li všechny ekosystémové služby, které chráněná území celosvětově poskytují, dostaneme částku 4 500 až 5 200 miliard USD ročně. Na péči o ně však vynakládáme pouhých 6 miliard USD. “Konference byla inspirací k přehodnocení našeho vztahu k přírodě. Také nadcházející švédské předsednictví v Radě EU bude věnovat zvláštní pozornost vztahu mezi biodiverzitou, změnou klimatu a kvalitou života obyvatel Evropy," uvedla Asa Norrman, ředitelka odboru ochrany přírody švédského ministerstva životního prostředí.

Václav Havel ve svém vystoupení k sociálním a etickým aspektům ochrany přírody podotkl, že v dnešní době ztrácíme vazby k „přirozenému světu“ a v umělém prostředí, které si kolem sebe vytváříme, se stírají přirozené hranice v krajině. „Člověk neví, kde končí město a začíná venkov, kde končí průmyslová zóna a začíná pole nebo les. Ztratili jsme smysl pro chápání přirozeného běhu světa a ničíme přírodu budoucím generacím,“ řekl Havel.Během posledních 40 let z naší planety vymizelo přibližně 25 % druhů živočichů a rostlin především kvůli činnosti člověka, který ničí stanoviště, nadměrně využívá přírodní zdroje, znečišťuje životní prostředí a výrazně přispívá ke změně klimatu a k šíření invazních druhů.

Jen v samotné Evropské unii je 60 % nejcennějších typů přírodních stanovišť silně ohroženo. „Ukazuje se, že závazek členských států EU zastavit úbytek biodiverzity do roku 2010 nedokážeme splnit. Evropa proto musí podstatně zefektivnit své úsilí, pokud se má ke splnění tohoto cíle alespoň přiblížit. Zachování přírodních oblasti Evropy představuje důležitou součást tohoto úsilí,“ řekl Ladislav Miko.

Na konferenci o přírodních a přírodě blízkých oblastech se sešlo přes 240 účastníků ze 40 zemí z řad státních institucí, zástupců úřadů ochrany přírody, nevládních organizací, akademických pracovníků i zástupců zemědělců, lesníků či podnikatelské sféry.

Bližší informace o konferenci najdete na www.wildeurope.org

Jakub Kašpar, ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí MŽP