Státní Lesy ČR ohrožují tisíce pracovních míst, tvrdí malé firmy

Nikde v zahraničí nenajdete obdobný model nákupu služeb nebo prodeje dřeva, který Lesy ČR zavádějí, tvrdí v rozhovoru HN Zdeněk Valný.

Nové tendry státních Lesů zlikvidují zpracovatele dřeva - varuje Zdeněk Valný. Je jedním z nejostřejších kritiků hospodaření obřího státního podniku, a nejspíš dobře ví, o čem mluví. Nyní je manažerem soukromé firmy DDL, ale dříve pracoval právě v Lesích.

Letos Valný spolu s 11 firmami založil novou Asociaci českých a moravských dřevozpracovatelů, jejíž členské firmy dosahují ročního obratu tří miliard korun. Asociace se snaží přimět vrcholné politiky a státní úředníky, aby výsledky tendrů zrušili. Obávají se totiž, že v novém systému už nedosáhnou na dřevo ze státních lesů – a zkrachují.

HN: Co především vytýkáte tendrům Lesů ČR?

Jsou vrcholem „šibalství“, obratně využívají nízké kvality zákona o veřejných zakázkách.

HN: Porušují tendry zákon, nebo je špatná legislativa?

Zákon není šit na míru lesnímu hospodářství, proto tam jsou určité díry, mezery.

HN: Měl by snad být na lesnické zakázky nějaký speciální zákon? Proč by zrovna Lesy měly být tak specifické?

Státní Lesy jsou strategickým majetkem státu. Nepochybně by měl být na jejich zakázky a hospodaření v nich speciální zákon. Vytýkáme tendrům hlavně netransparentnost a naprosto diskriminační charakter vůči dřevozpracovatelům, kteří by rádi nakupovali dříví od Lesů i příští rok.

HN: Proč jsou neprůhledné?

Především jsou do jedné soutěže sloučeny zakázky na prodej dřeva s nákupem služeb. Nabídky proto nejsou hodnoceny podle jednotkových nabízených cen – zvlášť za prodej dřeva, zvlášť za služby jako těžba a zalesňování a podobně - ale jako saldo, tedy jediná cifra. To je ideální podhoubí pro spekulativní nabídky.

HN: Čím jsou tendry diskriminační?

Vedení Lesů a ministr Fuksa se bez jakékoliv diskuse rozhodli prodávat dřevo jen těžebním firmám. Tím naprosto diskriminují dřevozpracující firmy, které nemají vlastní těžařské kapacity nebo s těžařskými firmami nejsou majetkově propojeny.

HN: Zpracovatelské firmy ale přece mají možnost získat dřevo na volném trhu?

A co myslíte tím volným trhem? Copak těžební firmy, které Lesy soutěží na služby zvýhodnily, budou nakupovat dříví na nějakém volném trhu? Proč mají Lesy prodávat dříví smluvně jen překupníkům? Zpracovatelé jsou významnými zaměstnavateli v regionech, vyrábějí produkty s přidanou hodnotou, často na export, realizují mnohem větší investice než těžební firmy a Lesy je přesto poslaly k vodě.

HN: Tím volným trhem myslím, že nadále můžete nakupovat od kohokoliv. Dřevo mají i soukromí majitelé lesů.

Od kohokoliv ne, když od Lesů, které produkují polovinu dříví v ČR, nemůžeme. Navíc, letos mohlo prodávat polovinu dřeva Lesů na 70 firem a příští rok má veškeré státní dříví prodávat firem 17 s tím, že čtyři pětiny z něj mají ovládnout pouhé čtyři firmy. Vždyť tak vytváří kartelové prostředí!

HN: Jsou vaši členové na státním dříví opravdu tolik závislí?

Ano, protože Lesy produkují polovinu dříví v Česku, v některých regionech až 80 procent. Pro některé dřevozpracovatele je to doslova existenční. Například v Beskydech máme firmu, která je doslova obklopena státními Lesy, a nedostane od nich ani kubík. Musí dřevo vozit stovky kilometrů ze Slovenska, což není dlouhodobě únosné.

HN: Jenže proč právě v lesnictví by měl stát zajišťovat dřevozpracujícím firmám živobytí?

Nepožadujeme po něm zajištění živobytí, jen možnost nakupovat dříví od Lesů ČR. Nikde v zahraničí nenajdete obdobný model nákupu služeb nebo prodeje dřeva, který Lesy ČR zavádějí.

HN: Lesy ovšem argumentují, že tímto způsobem vydělají až o tři miliardy korun víc.

Pro mě je překvapením, že si někdo ještě před podpisem smluv dovolí taková čísla zveřejňovat. Pokud tedy smlouvy vůbec podepsány budou, protože dle mého názoru nebudou. Zatím také u Lesů nikdo zpětně neporovnal, jestli vítězná nabídka byla také naplněna. Vím z vlastní praxe u Lesů, že kdyby se toto porovnání provádělo, tak zjistíme obrovský průšvih.

HN: Proč se podle vás budou uzavřené smlouvy lišit od nabídek?

Tendr je koncipovaný jednoznačně pro velké firmy. Řada z nich nepochybně nabídla dumpingové ceny. Je otázka, jestli se dají jako dumpingové formálně posoudit, protože ceny kulatiny budou v příštím období padat. Ale nemůžeme ani vyloučit, že se firmy domluvily - a podle toho, jak se bude situace vyvíjet, budou ze zakázek odstupovat, nechají propadnout složené jistiny, nebo si dokonce vysoutěžené jednotky vzájemně přeprodají.

HN: Jaké na to máte důkazy nebo indicie?

I kdybych je měl, tak je nemohu říci – ale žijeme přece v zemi neprůhledných firem a korupce.

HN: Ale hovořit o korupci bez důkazů také nepřispívá k vytváření ozdravné atmosféry.

Tak to ale přece bohužel chodí – když se dva domlouvají, copak je u toho někdo třetí?

HN: Jakou stížnost na tendr jste podali?

Prostřednictvím jednoho z členů asocaice, firmy Dřevozávod ing. Josefa Prajsnera, jsme podali návrh na ÚOHS na vydání předběžných opatření. Podali jsme i řadu námitek Lesům. Tendr umožnil například účast firem, které nemají vypořádány finanční závazky vůči Lesům – a díky těmto „ušetřeným“ penězům si mohou vylepšovat svoji pozici při nabídkách. Lesy to zamítly s tím, že podle rozhodovací praxe antimonopolního úřadu neumožňuje zákon o veřejných zakázkách požadovat bezdlužnosti zájemce vůči zadavateli. To je absurdní, nechápu, proč se to v novele zákona neošetřilo, copak státní podnik není stát, vůči němuž musí být závazky vyrovnány? Je-li ÚOHS funkční a nezávislou institucí, měl by ale tendry zastavit i bez jakéhokoli podnětu.

HN: Jak hodnotíte výsledky Lesů, které v posledním roce násobně stoupají k dříve nevídaným rokordům? Vždyť oproti plánům zisku na rok 2009 má být zisk příští rok dokonce dvacetinásobný?

Pro mě to je největší otázka z celé osmnáctileté historie Lesů. Zaprvé číslům ani vedení Lesů nevěřím. Nikdy nebyly zveřejněny informace, jakého například průměrného zpeněžení dříví v daném sortimentu dosahují. Navíc, výsledky Lesů v poslední době tvoří ze značné části výnosy z prodeje nemovitostí či výnosy z finančních operací. Zadruhé, účetní alchymie a neadekvátní úspory v oblasti pěstební činnosti umí výsledky zásadně ovlivnit.

HN: Sám jste v Lesích pracoval. Mluvíte i ze zkušenosti?

Jistě, umím si představit, kolik dostává za dřevo stát a kolik na jeho prodeji vydělají firmy, které ho přeprodávají. Bylo nám už dříve jasné, že obchod ve vlastní režii je jednoznačně pro stát výhodnější.

HN: V posledních dvou letech ale Lesy spolu s firmami měly komisi, která vyhodnotila, jaký způsob prodeje dřeva je nejvýhodnější. A vyšlo, že efektivnější je prodej dřeva ne přes státní firmu, ale rovnou přes těžařské firmy.

Považuji to za výsledek manipulace s daty.

HN: Ale v té komisi přece byli zástupci firem?

Tam byli zástupci právě těch firem, které chtějí státní dříví přeprodávat a mít na něj desetileté smlouvy. My jejich názor nesdílíme.

HN: Co považujete za největší problém Lesů?

Ani jejich velikost, ani údajnou neschopnost státních úředníků – problém není technický. Je to důsledek „chobotnice“, která profituje na státních zakázkách. V čele Lesů mimochodem sedí lidé bez bezpečnostní prověrky.

HN: Z čeho vycházíte?

Myslím si, že by vzhledem k minulým působištím generální ředitel Lesů Svatopluk Sýkora prověrku NBÚ nedostal. Zákon sice nenařizuje aby ji měl, ale vzhledem k povaze majetku, který Lesy ČR spravují, a ke skutečnosti, že jsou při správě tohoto majetku ohroženy ekonomické zájmy státu, jak naznačují správy BIS, by takovými doklady disponovat jednoznačně měl. Chce snad vláda, aby státní Lesy a jejich miliardové zakázky ovládali lidé s pochybnými vazbami a minulostí?

HN: Jak by tedy podle vás měl stát prodávat dřevo ze svých lesů?

Měl by prodávat pokud možno dominantní část dříví sám, tzn. vlastním obchodním oddělením přímo dřevozpracovatelům. Jedině tak může ovlivňovat regionální zaměstnanost v oboru a alarmující export dříví bez přidané hodnoty do zahraničí. Vládní Národní lesnický program zavazuje Lesy ČR, aby vytvářely podmínky pro rozvoj venkova a podnikání v regionech. Copak tohle dělají, když dřevozpracující firmy pošlou k vodě a miliony kubíků dříví prodají jen několika těžebním firmám?

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info