Každá čtvrtá ryba prodaná v USA je "falešná". Ukázaly to genetické testy
30.05.2011 | iHNed.cz
Masové klamání zákazníků, kteří si kupují ryby, odhalily až genetické testy. Díky novým technikám je čím dál levněji porovnat DNA v rybím vzorku se "knihovnou" genomů v elektronických knihovnách, kde data stále přibývají.
Ryby často nejsou, čím se zdají být. Určitě to platí v evropských amerických a supermarketech, kde je 20 až 25 procent mořských produktů chybně označeno. Samozřejmě nejobvyklejší záměnou je vydávání levnějšího druhu za dražší.
Masové klamání zákazníka odhalily až genetické testy, o jejichž výsledcích informuje dnešní vydání amerického listu New York Times. Tyto testy je nyní možné dělat v masovém měřítku.
Nové techniky umožňují porovnat sekvenci DNA v rybím vzorku se "vzorníkem" genomů v elektronických knihovnách. Ty jsou čím dál bohatší. Například v rámci s Projektu čárového kódu života vědci během posledních pěti let zmapovali na 8 000 druhů ryb.
Laciné testy
Testování je čím dál levnější. Komerční laboratoře si podle New York Times za analýzu 100 rybích vzorků účtují 2 000 dolarů (35 tisíc korun). Při využití vlastního vybavení je však možné cenu jedné analýzy srazit pod jeden dolar.
"Tyto techniky jsou nyní rutinou podobně jako testování krve či moči," říká mořský biolog Štefanová Mariina z University Coline Dublin. "Měli bychom dělat časté a náhodné testy mořských ryb stejně jako testujeme sportovce."
"Předpokládali jsme, že při všech těch pravidlech a inspekcích budou počty (špatně označených ryb velmi malé. Ale 25 procent vzorků z označených jako čerstvá treska přitom pocházela z jiného druhu. U uzených produktů to bylo 80 procent," konstatuje Marianini ho spolupracovnice Dana Millerová.
V Česku nic takového
Podobný průzkum o situaci na českém trhu zatím není k dispozici. Není však příliš důvodů předpokládat, že by zde byla situace jiná.
Dozor nad rybářským průmyslem vždy byl náročným úkolem, protože i pro velmi zkušené obchodníky s rybami je obtížné odlišit plátky z různých druhů, pokud se nemohou zorientovat i podle ploutví či šupin. Do supermarketů filuty navíc obvykle přicházejí zmražené, případně zalité roztokem ne zcela jasného původu, což identifikaci dál komplikuje. V laboratořích se dosud původ masa určoval podle toho, jakou směs proteinů vzorek obsahoval, což bylo těžkopádné a ne vždy spolehlivé.
Stopování původu podle dodaných podkladů je komplikované kvůli nekonzistentním názvům. Každé překročení hranice zmatek dál zvyšuje. Čtyřiaosmdesát procent mořských produktů prodaných v USA dnes pochází z dovozu, uvádějí New York Times, přičemž globální dodavatelské řetězce jsou často vícestupňové.
Další články v kategorii
- Značku Regionální potravina na jihu Čech získá jerky, bryndza či sušené třešně (16.05.2026)
- U předkupního práva na zemědělskou půdu je klíčová otázka, komu nejvíce prospěje (15.05.2026)
- Krize napříč kontinentem. V Evropě se hromadí mléko, které mělo skončit v Číně (15.05.2026)
- EU zavede dočasný zákaz dovozu brazilského hovězího (15.05.2026)
- Čínský tým s AI chemií proměnil dusičnany z odpadních vod na amoniak (15.05.2026)
- Češi loni vytřídili přes 90 kg obalů na osobu, o dva kg více než předloni (15.05.2026)
- Jatka na železnici u Plzně. Vlak tam zabil 13 divočáků (15.05.2026)
- Průzkum: Stát nemá určovat ceny, zákazníci chtějí slevové letáky (15.05.2026)
- Na řadě jihočeských řek je sucho, situace je podle hydrologů nejhorší v ČR (15.05.2026)
- Inspekce varuje před mletým vepřovým se salmonelou, lidé ho mohou mít v mrazničce (15.05.2026)

Tweet



