Řetězce v krizi sahají po vlastních značkách
23.01.2012 | E15 on line
Boj obchodních řetězců o zákazníky, kteří jsou stále citlivější na cenu, vede k návratu vlastních značek. Renesanci levnějších řad výrobků umocnilo letošní zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH). Marketingovou kampaň, lákající na svoji značku Clever, teď spustila síť supermarketů Billa.
„V souvislosti s vyšší DPH jsme se rozhodli, že budeme držet ceny sortimentu Clever na stejné úrovni jako v loňském roce. Clever je v nabídce Billy zastoupen téměř 500 potravinovými i nepotravinovými produkty, takže intenzivnější komunikaci ceny tohoto sortimentu v současné době považujeme za konkureční výhodu,“ uvedla mluvčí Billy Gabriela Bechynská.
Podíl vlastních značek řetězců začal stagnovat v roce 2009, kdy lidé ještě finanční krizi nepocítili ve svých peněženkách. Tehdy spíš dávali přednost akčním nabídkám běžného značkového zboží. Návrat k levnějším výrobkům pod privátními značkami začal v roce 2010, kdy se jejich podíl na tuzemském trhu mírně zvýšil ze 14 na 15 procent. Největšího nárůstu tržního podílu dosáhly mléčné nápoje.
V Nizozemsku dosahují privátní značky až 40 procent trhuPočet výrobků nabízených pod vlastními značkami Albert Quality, Bio a Excellent rozšiřuje společnost Ahold, provozující supermarkety a hypermarkety Albert. Privátní značky mají na celkovém objemu prodaného zboží zhruba pětinový podíl. Například síť Dm drogerie markt odhaduje podíl ještě o pár procent vyšší. Řetězce vidí prostor pro jejich další růst, protože například v Nizozemsku dosahují až 40 procent trhu, v Německu mají téměř třetinový podíl.
„Ve spotřebitelském chování sledujeme silný trend, který odstartoval zhruba před třemi lety. Zákazníci stále více přemýšlejí o nákupu a vyhledávají nejnižší cenu na trhu,“ vysvětluje poptávku po levnějších řadách mluvčí Teska Eva Karasová.
Potvrzuje to i čerstvý výzkum společnosti Incoma GfK. Obavy z krize ovlivňují nákupy potravin a drogerie až u 80 procent domácností. Před rokem přitom vliv přiznalo 60 procent domácností, v roce 2009 jen necelá třetina.
„Na začátku krize uváděli její dopad na nákup potravin hlavně lidé s nižším vzděláním a příjmy, a také důchodci. Dnes už ji musí brát v úvahu téměř všechny zákaznické skupiny, včetně vysokoškoláků a domácností z vyšších příjmových skupin,“ konstatuje analytik Incomy GfK Pavel Cabal.
Privátní značky pronikly i do kosmetiky nebo sportovních potřebObchodní řetězce rozšiřují sortiment zboží pod vlastními značkami z potravin a nápojů i na domácí spotřebiče, drogistické výrobky nebo sportovní potřeby. Billa například prodává kosmetiku pod privátní značkou My, Interspar pro ni vytvořil svoji značku Beauty Kiss.
Podobně nabízí Interspar třeba vlastní školní a kancelářské potřeby Spar Office či kolekce prádla a punčochového zboží Pascarel. Privátní značky bývají pro výrobce výhodné kvůli odběru velkého objemu zboží. Zároveň však někteří producenti upozorňují, že obchodníci často tlačí na co nejnižší cenu privátních značek, což může nepříznivě ovlivnit jejich kvalitu.
Další články v kategorii
- Stárek: Restaurace v ČR mají na Velikonoce asi o pětinu méně rezervací než loni (29.03.2024)
- Spotřeba vína v Česku loni klesala, odpovídá to celoevropskému trendu (29.03.2024)
- Šlechtění a tvorba ekonomických selekčních indexů (28.03.2024)
- Komora: Loni přibylo žadatelů o podporu, farmy se rozdělovaly účelově (28.03.2024)
- SVS loni v Olomouckém kraji kvůli možnému týrání zvířat provedla 250 kontrol (28.03.2024)
- Umělá inteligence upravila pivo. Experti novou variantu ocenili (28.03.2024)
- Státy EU se shodly na prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, platí ale omezení (28.03.2024)
- OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla (28.03.2024)