Historie a budoucnost (V)

Vývoj českého zemědělství za několik desetiletí až do dnešních dnů dokládaly čtyři předchozí články na této straně. Na jejich základě lze učinit dva obecné závěry. Prvním je, že české zemědělství mění svoji strukturu, převažuje výroba surovin, snižuje svůj rozměr. Druhým je, že české zemědělství by mohlo produkovat víc než v současné době, což je historicky doloženo. 

Čistá přidaná hodnota na pracovníka 

Ve světle řečeného je hlavním úkolem začít řešit ekonomickou výkonnost zemědělství, tedy čistou přidanou hodnotu na pracovníka. Uvádí ji tabulka 1 a srovnává ji se sousedními a dalšími významnými zeměmi. 

Tab. 1 – Čistá přidaná hodnota na pracovníka (tis. Kč)

Zřetelný rozdíl od vyspělých zemí v našem případě už nelze řešit snižováním pracovníků, ale zvyšováním produkce. Do zemědělské produkce, výroby potravin, se už pravděpodobně v dřívějším objemu nevrátíme. Naše potravinová soběstačnost je v současné době na sedmdesáti procentech a má tendenci se dále snižovat.  

První cesta pro české zemědělství je tedy návrat k vyšší produkci potravin. To bude ale velmi obtížné a nelze předpokládat, že se podaří naplno dobýt ztracené pozice. Nicméně není třeba se vzdávat. Jestliže kupříkladu Nizozemsko při své současné extrémní produkci mléka plánuje po zrušení mléčných kvót v roce 2015 zvýšit produkci o 20 %, proč bychom neměli uvažovat podobně. Nizozemci chovají 82 krav na 100 ha půdy, Česká republika 12 krav na 100 ha půdy. 

Půda v energetické bilanci státu 

Druhá cesta, která se jeví jako hlavní, je zapojit příslušnou výměru půdy do energetické bilance státu (tabulka 2). 

Tab. 2 – Potenciál zemědělské půdy v ČR pro energetické využití

Česká republika přijala závazek docílit v roce 2020 podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE) ve výši 13 %. K tomuto účelu se předpokládá 900 tisíc hektarů půdy v členění na jednotlivé druhy OZE: 

bioplyn 150 tisíc ha,

biomasa 250 až 300 tisíc ha,

biopaliva 500 tisíc ha.

• Kejda a hnůj jako energetické zdroje
•  
• Vedle půdy jsou k dispozici stále ještě relativně velké zdroje z živočišné produkce – kejda a hnůj do bioplynových stanic. Jde asi o 12 600 tisíc tun s potenciálem 700 MW elektrické energie, počítáno při využití z 50 %.

 K bioplynovým stanicím (BPS), které jsou pro zemědělce přirozeným uzavřením koloběhu organické hmoty, je třeba počítat s navazujícími výrobními možnostmi, které dává vedlejší produkt teplo. Jedná se o vytápění komunálních jednotek a skleníkové programy. Možnosti jsou velké – nyní je v provozu asi 230 bioplynových stanic, v roce 2020 by jich mělo být v provozu 740. 

Zabezpečit zákoadní zdroje 

Na příběhu brazilské ekonomiky, která předstihla britskou a zařadila se na šesté místo ve světě, je vidět, že země, které jdou cestou produkce potravin a energie, rostou a daří se jim dobře. V tomto turbulentním a nejistém světě bude mít čím dál větší význam zabezpečení základních zdrojů. Jsou to energie, potraviny a voda. 

Z tohoto pohledu má naše zemědělství velkou budoucnost. Tři a půl milionu hektarů půdy, to je přece kapitál, který se může rozhýbat a který může znamenat zdroje pro ekonomiku, zaměstnanost a kvalitní domácí potraviny. Staré židovské přísloví říká – kde je naše minulost, začíná naše budoucnost. Naše zemědělství má velkou historii a minulost. Ing. Jan Veleba prezident Agrární komory ČR