Evropou se šíří nový dobytčí mor, masivně hynou mláďata

Nejdříve Evropu děsila katarální horečka ovcí, pak nemoc šílených krav, po ní přišla ptačí chřipka. Teď se kontinentem šíří Schmallenbergský virus. Od posledních dvou uvedených chorob se liší především v tom, že je smrtící výhradně pro čerstvě narozené mladé kusy dobytka a podle dosavadních poznatků není přenosný na člověka.

V Německu, kde byl zaznamenán u téměř tisícovky chovů, musí ovšem farmáři povinně hlásit veterinářům každý jednotlivý případ. Zemědělský výbor Spolkové rady nákazu podle všeho zařadí mezi nebezpečné choroby domácího dobytka už na svém březnovém zasedání.

Ačkoliv se Schmallenbergský virus u dospělých zvířat projevuje jen zvýšenou teplotou a tím, že nakažené kusy několik dní odmítají pozřít potravu, nakažené březí samice rodí mrtvá nebo znetvořená mláďata.

Zvířata přicházejí na svět se ztuhlými klouby a deformovanou páteří, u některých se vyskytuje hydroencephalus (vodnatost mozku) či torticollis (zkrácení šlach na krku, což v některých případech vede k tomu, že zvířata mají hlavy otočeny dozadu).

"Nedokážeme ještě přesně odhadnout, jak vysoké procento zvířat je v chovech postiženo," řekl deníku Die Welt vedoucí ústavu pro virovou diagnózu při Institutu Friedricha Löfflera (FLI) v pomořanském Greifswaldu Martin Beer. "Někteří chovatelé hlásí, že těžké deformace má až čtyřicet procent nově narozených mláďat."

Nákaza se poprvé projevila loni na podzim v Nizozemsku, později byla hlášena také z Belgie, Velké Británie, Francie, Itálie a Lucemburska. V listopadu pak virus, díky němuž se choroba šíří, identifikovali na třech farmách v Schmallenbergu ve spolkové zemi Sársko na jihozápadě Německa.

Přízrak E.coli

Orthobunyavirus ze séroskupiny Simbu, známé z Austrálie, Asie a jižní Afriky, přenášejí tiplíci, pakomáři z rodu Culicoides. Ti jsou přes zimu zalezlí, takže v prvních dvou letošních měsících nebyla choroba u dospělého dobytka v podstatě vůbec pozorována.

Na německých farmách se zato rodilo čím dál více mrtvých a znetvořených mláďat, především jehňat a kůzlat.

Veterináři se obávají, že v březnu a dubnu, kdy vzhledem k delší době březosti začnou hojněji přicházet na svět telata, podstatně vzroste i počet případů nákazy hlášených u hovězího dobytka.

Na člověka virus s velkou pravděpodobností nemůže být přenesen. Podle pracovníků FLI ani není důvod obávat se, že by se nákaza mohla šířit ve skopovém, které přichází do obchodů.

"To, že by byl člověk nakažen bodnutím tiplíků nebo pozřením masa nakažených zvířat, doposud nebylo zaznamenáno," říká Beer.

V Německu je nákaza u ovcí a koz hlášena ze všech spolkových zemí s výjimkou Brém. V případě, že by se dál nekontrolovaně šířila, by pro tamní chovatele znamenala katastrofu.

Ještě v lednu byla hlášena pouze v Severním Porýní-Vestfálsku, Dolním Sasku, Šlesvicku-Holštýnsku a Hesensku. Institut Friedricha Löfflera proto již pracuje na vývoji očkovacího séra.

Loni vyvolala ve Spolkové republice a řadě dalších evropských zemí paniku epidemie způsobená enterohemoragickou bakterií E.coli, která způsobila smrt pěti desítek osob. Nákaza se šířila pomocí nedostatečně umyté zeleniny, její zdroj, tedy konkrétní zemědělskou usedlost, se však navzdory několika podezřením nepodařilo identifikovat.