Máte rádi hovězí? Skot se už nechová jen kvůli mléku, ale také kvůli masu
13.03.2012 | Denik.cz
Není tomu tak dávno, co se majitelé tuzemských restaurací a hotelů pyšnili tím, že v nabídce hovězího mají především maso z ciziny, nejčastěji z Uruguaye nebo Argentiny. Leč časy se mění.
Výhody masného skotu mezitím objevili už i čeští zemědělci a bohatou nabídkou kulinářsky i dieteticky zajímavé suroviny prosazují už také oni.
Nehledě na to, že domácí maso je čerstvé a zásilky není nutné přepravovat do tisícikilometrové vzdálenosti.
Pomohly dotace
Za začátek chovu masného skotu v Česku se obvykle považuje rok 1990. Předtím se u nás choval kombinovaný skot, který sloužil jak pro produkci mléka, tak na maso. A je nutné popravdě říct, že na změně, ke které pak došlo, má velkou zásluhu Ministerstvo zemědělství ČR. V devadesátých letech poskytlo chovatelům dotace na nákup kvalitního genetického materiálu ze zahraničí, což chov akcelerovalo.
I když celkový stav hovězího dobytku chovaného na českých lukách a pastvinách klesá, jedinců chovaných na maso (v odborné mluvě jde nejen o býky, ale také o krávy chované v systému bez tržní produkce mléka) naopak přibývá.
Jestliže před deseti lety jich čeští zemědělci chovali asi sto tisíc, v současnosti statistiky potvrzují narůst na téměř 180 000 kusů.
Tuto skutečnost vyzdvihl při své nedávné návštěvě Šluknovska i ministr zemědělství Petr Bendl:
„Stavy masného skotu se u nás dlouhodobě zvyšují. Zejména pro farmáře z horských a podhorských oblastí, kteří se často věnují ekologickému hospodaření, je to hlavní zdroj příjmu.V méně příznivých oblastech je chov dobytka důležitou součástí místní ekonomiky.“ Ministerstvo proto rozhodlo o poskytování zvláštní podpory citlivým sektorům živočišné výroby, mezi které je od letošního roku kromě ovcí a koz zařazená i podpora telat narozených v systému bez tržní produkce mléka.
Dostatek pastvin
Bez jakýchkoli pochyb platí, že Česká republika má pro úspěšný chov skotu bez tržní produkce mléka dobré předpoklady. Dobrá šlechtitelská práce v kombinaci s cílevědomým dovozem nejproduktivnějších plemen sehrála svoji roli.
Dnes se v tuzemsku chová až šestnáct druhů plemen masného skotu, přičemž jedno jméno je věhlasnější než druhé (blíže v rámečku).
Milan Šebelka, farmář ze statku v jihočeských Rančicích, vsadil konkrétně na plemeno Angus Aberdeen: „Maso těchto zvířat je jednoduše vynikající. Vyznačuje se takzvaným mramorováním, kdy se tuk ukládá mezi svalová vlákna. Steak z něj je proto křehčí, šťavnatější i chutnější.“
Příhodné jsou například klimatické, geografické a zeměpisné podmínky. Plochy travních porostů v méně úrodných oblastech a příznivé roční úhrny srážek umožňují rozvoj pastevních způsobů chovu.
Chovatelé mají k dispozici téměř jeden milion hektarů trvalých travních porostů, což je zhruba 23 procent výměry zemědělské půdy. Podle odborníků by pastviny bez problémů uživily až 250 000 krav chovaných na maso, které v sezoně žijí většinou bez trvalého ustájení.
Problémem však stále zůstává rentabilita chovu. Ceny v podstatě už pět let stagnují na hranici kolem čtyřiceti korun za kilogram živé váhy, takže rozvoj farem je možný prakticky jen díky dotacím. I tak ovšem jde o perspektivní oblast živočišné výroby.
Farmář, který hospodaří i na obecním úřadě
Fakt, že do komunální politiky se zapojuje i mnoho rolníků či sedláků, není ničím novým. Motivem těchto lidí bývá přesvědčení, že venkov může nejlépe prosperovat právě ve spojení s kvetoucím zemědělstvím. Farmářem a starostou v jedné osobě je i Radko Rys ze Soběslavic na Liberecku.
Na jedné lodi
„Situace sedláků a vesnic má mnoho společného. V devadesátých letech se házely byrokratické klacky pod nohy malým soukromým zemědělcům, a dokonce se prorokoval jejich zánik. Dnes celá řada farem prosperuje, zatímco dost družstev zaniklo,“ vysvětluje Radko Rys svůj úhel pohledu.
Vísky, jejichž obyvatelům na osudu obce záleží, mohou mít podle něj větší šanci na rozkvět než uměle vytvořené větší správní celky. „V malé obci jsou investice vidět a snadno se kontroluje, kdo je odpovědný za konkrétní rozhodnutí. Pochopitelně se však vesnice nesmí izolovat, jen jde o to, vyjednat si případně rovné podmínky spolupráce,“ myslí si starosta. Soběslavice mají ostatně po odluce od Pěnčína v roce 1990 nyní „jen“ 153 obyvatel.
Nezakrývá, že je hrdý na dlouhou historii Soběslavic, která se datuje až k přemyslovskému knížeti Soběslavovi. Úctyhodná je ovšem i minulost samotného hospodářství Rysových. První zmínky o statku jsou staré dvě stě padesát let.
Nejnovější dějiny farmy se odvíjí od roku 1991, kdy Rysovi získali majetek v restituci a v podnikatelské činnosti se rozhodli zaměřit na chov hovězího dobytku s mléčnou produkcí. „Na farmě chováme trvale asi sto kusů skotu. Zhruba jednu polovinu tvoří dojnice a druhou pak telata s jalovicemi, vše z našeho odchovu,“ zdůrazňuje majitel statku.
Rostlinná výroba se zde proto podřizuje živočišné, jejím hlavním cílem je zajistit dostatečné množství krmiva pro zvířata chovaná na statku. Důraz je na krmných obilovinách, víceletých pícninách a kukuřici na siláž. V současnosti Rysovi podnikají asi na sto dvaceti hektarech zemědělské půdy, čili za dvacet let existence statku výměru zvětšili asi třikrát.
Víc peněz za kvalitu
Ke stabilitě farmy přispěl vstup České republiky do Evropské unie. Podnikatel využil možnost dodávat české mléko na evropský trh, a tak již osm let putuje mléko z jeho hospodářství do drážďanské mlékárny firmy Müller.
„Tohoto velkého zahraničního odběratele si nemůžeme vynachválit. Mimo příkladné platební kázně se nám líbí, že německý podnik farmáře i motivuje k lepší kvalitě mléka. Při dodržení požadované hranice tuku a bílkovin nám platí vyšší cenu za dodanou surovinu,“ řekl Radko Rys. Při hospodaření mu pomáhají synové Martin a Jakub. Oba jsou absolventy vysoké školy.
Mléko, které se nehodí k prodeji, soběslavičtí hospodáři zužitkují při výkrmu prasat. Těch ročně vykrmí asi čtyřicet. A jako „koníčka“ zde majitelé drží i tři koně.
Podrobnosti o farmě naleznete na webové stránce www.farmarys.wz.cz.
BARBORA MOCOVÁ
co možná nevíte
- Konzumace hovězího masa je pro lidský organismus velmi vhodná. Podle lékařů snižuje výskyt zhoubných nemocí. Má vysoký obsah železa.
- Oproti jiným druhům masa vykazuje také vyšší obsah bílkovin. Hovězí je tak pro člověka významným zdrojem živin a nezbytných látek pro krvetvorbu.
- Výrazně vyšší kvalitu má přitom hovězí z jedinců takzvaných masných plemen. Ta oproti jiným druhům skotu především rychleji rostou, takže na jatka odcházejí zvířata už v 17 až 18 měsících věku.
- V Česku se v současné době chovají tato masná plemena: Aberdeen Angus, Belgické modré, Blonde d‘ Aquitaine, Galloway, Gasconne, Hereford, Highland, Charolais, Limousine, Masný simentál, Piemontese, Salers, Aubrac, Parthenaise, Shorthorn, Texas Longhorn.
Autor: Jozef Gáfrik
Další články v kategorii
- Stárek: Restaurace v ČR mají na Velikonoce asi o pětinu méně rezervací než loni (29.03.2024)
- Spotřeba vína v Česku loni klesala, odpovídá to celoevropskému trendu (29.03.2024)
- Šlechtění a tvorba ekonomických selekčních indexů (28.03.2024)
- Komora: Loni přibylo žadatelů o podporu, farmy se rozdělovaly účelově (28.03.2024)
- SVS loni v Olomouckém kraji kvůli možnému týrání zvířat provedla 250 kontrol (28.03.2024)
- Umělá inteligence upravila pivo. Experti novou variantu ocenili (28.03.2024)
- Státy EU se shodly na prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, platí ale omezení (28.03.2024)
- OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla (28.03.2024)