Speciály rozhýbávají pivní trh, nabízejí je už i velcí výrobci

Obliba pivních specialit v Česku dál roste, ukazují statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven. Základ trhu sice dál tvoří světlá piva a největším trendem je přesun zájmu od výčepních piv k ležákům, podíl speciálů už se ale dostal na 6,5 procenta a experti očekávají jeho další růst. Znát je to i na nabídce pivovarů, těm malým dlouhodobě roste výstav a i konzervativní velcí výrobci začali rozšiřovat nabídku. Hitem jsou takzvané radlery, piva smíchaná s ovocnou šťávou.

Radlery byly doteď populární hlavně v německy mluvících zemích. Jako první je z velkých českých značek začaly vyrábět Krušovice, dnes patřící Heinekenu, velkého úspěchu s ním ale dosáhl až loni Staropramen. A konkurence zareagovala - v polovině března oznámil plzeňský Prazdroj zahájení prodeje dvou radlerů pod značkou Gambrinus. Na začátku dubna začne prodávat obdobný nápoj Heineken pod značkou Zlatopramen. Radlery jsou světlá piva, smíchaná se skoro stejným objemem citronové šťávy, takže mají i nižší obsah alkoholu.

"Z pohledu výrobců piva představuje tato kategorie velký potenciál růstu," řekla ČTK mluvčí Heinekenu Kateřina Beute. Firma si od speciálních piv slibuje i zastavení trendu, který přesouvá spotřebu z hospod do domácností. "Domníváme se, že české pivo patří do hospod," dodala.

Pivní kritici často hovoří o českém pivním trhu jako o konzervativním, zahleděném jen do jediného typu piv takzvaného plzeňského typu. Velcí výrobci oponují, že je to tradice, která do české kotliny patří. Různě interpretují obě skupiny i aktuální čísla o prodejnosti - když se sečtou všechna deseti- až dvanáctistupňová piva, mají stále dohromady na trhu podíl asi 93,5 procenta, o rok dřív to bylo 95 procent. Zbytek tvoří speciály, do nichž se počítají i radlery nebo nealkoholická piva.

Heineken bude svůj radler vařit ve Velkém Březně na Ústecku a právě severozápad Čech může fungovat jako ukázkový příklad situace na českém trhu. Heineken do Velkého Března vloni na podzim přestěhoval výrobu Zlatopramenu ze zavíraného závodu na druhém břehu Labe a dohromady tam vaří asi 500.000 hektolitrů piva ročně. S technologicky náročnějšími pivními speciály zatím jen experimentuje a vaří je jen při různých svátcích. Zájem o ně se loni meziročně zvýšil o 77 procent.

Protikladem je varnsdorfský Pivovar Kocour, který v roce 2008 založil s kamarády Josef Šusta. Malý pivovar na česko-německé hranici vaří především speciály, občas s nimi vyhraje nějakou odbornou cenu a v roce 2010 vykazoval vlastní výrobu 600 hektolitrů, což spíš odpovídá "pivovárkům" v restauračních sklepích. Vloni zájem vzrostl víc než trojnásobně a dostal se na 2000 hektolitrů.

"Výhledově bychom se měli dostat někam na 4000 hektolitrů, na to je dimenzovaná i technologie," řekl ČTK Šusta. Rostoucí zájem nechce přeceňovat, původní ambice prý byla vyrábět maximálně 4000 hektolitrů. "Pořád máme jen dva zaměstnance a my ostatní to děláme spíš jako koníček. Ale jo, finančně se to uživí," dodal Šusta, jinak majitel spediční firmy.

Na nezájem si nestěžuje ani třetí pivovar v regionu, tradiční Žatec. Ten pod britským majitelem posledních deset let zvedá výstav, který se za rok 2011 odhaduje na 32.000 hektolitrů. Podobné výsledky mají v Česku i další menší pivovary, například Svijany a Bernard. Naopak velké koncerny v posledních letech bojovaly se stagnující nebo dokonce klesající poptávkou.