Chmelaři zase obdělají o něco méně ploch

„Všechny práce ve chmelu se rozjely začátkem dubna, od přípravy k řezu až po samotný řez. Také začínáme věšet drátek,“ informoval ředitel Probiosu Kounov Pavel Řepík.

Otázkou je, kolik chmelnic se obdělává, protože krize s odbytem chmele trvá. Kontrakty, které podniky uzavřely, se nyní krátí, takže  pokud chmelaři počítali s určitým objemem prodeje pro letošní rok, tak ten už v tuto chvíli neplatí.

„Samozřejmě se musí obě strany na změně dohodnout, ale chmelaři  složitou situaci na trhu chápou. Ví, že by chmel sami nedokázali prodat, takže na změnu přistupují,“ vysvětloval Řepík. Ti chmelaři, kteří neuzavřeli správné smlouvy, se o to pokoušejí.

V Probiosu letos také obdělají o něco méně ploch. Bude to ale jen o několik hektarů. Na jaře totiž některé obchodní firmy udělaly takzvané dokupy, to znamená, že chmel vykoupily nad rámec smlouvy. Dokupy šly ale jen ze žatecké oblasti, kde je chmel nejžádanější.  I tak se ale jedná pouze o částečné řešení. 

Obchodníci totiž nabídli od sta do sto dvaceti tisíc za tunu žateckého chmele nejvyšší jakosti. Přitom běžná cena se pohybuje mezi sto čtyřiceti a sto padesáti, před třemi lety dokonce kolem sto osmdesáti tisíci.

Přesto na to někteří chmelaři přistoupili, aby nemuseli omezovat pěstování a bourat chmelnice. Jak to bude dále, rozhodne letošní sklizeň.

Situaci ještě navíc komplikuje přes sedm set tun chmele z roku 2010, který chmelařství Žatec vykoupilo do takzvaného „půlu“. Z toho se prodalo jen zhruba  dvě stě tun. Vloni byla situace s úrodou podobná, ale chmelaři dali do půlu jen sedmdesát tisíc tun a dál se ho pokoušeli prodat sami. To se také téměř povedlo.

„Podle mých informací na Rakovnicku loňský chmel už nikdo nemá,“ řekl Pavel Řepík. Pomohlo  tomu nevhodné chemické ošetření aromatického chmele v Německu.

Výměra chmelnic, kterou v Probiosu Kounov obdělávají, se pohybuje kolem sta hektarů. Nyní  zbývá pořezat zhruba jednu třetinu ploch.

„Do chmelnic už vyjely plošiny na zavěšování drátků. Zhruba pět hektarů už máme zapícháno,“ vypočítával chmelař Jan Cibulka. Deset hektarů nových výsazů, které tady řežou ručně, je hotovo.

Při ručním řezání se musí celá babka motykou pořádně odkrýt a žabkou pečlivě odříznout první oka z celé rostliny. Pak se babka celá zase zahrne.

„Nové výsazy poprvé řežeme ručně. Pak se nemůže stát, že by stroj některé rostliny poškodil nebo dokonce vytáhl,“ vysvětloval Cibulka.