Ochránci přírody si u Komise stěžují kvůli kácení lesů na Šumavě

Lokalita Ptačí potok v Národním parku Šumava budí pozornost ekologů již delší dobu kvůli kácení stromů, které je podle některých názorů nezákonné. Ekologický institut Veronica z Brna se nyní rozhodl podat stížnost přímo k Evropské komisi, protože oblast se nachází v evropské soustavě Natura 2000. Nezákonné jednání na Šumavě potvrdil i úřad ombudsmana. Správa NP Šumava se však obviněním brání.

Masivní těžba dřeva v lokalitě Ptačí potok na území Národního parku Šumava je nezákonná, tvrdí Ekologický institut Veronica, který je základní organizací Českého svazu ochránců přírody. 

Podle zástupce institutu Mojmíra Vlašína je tato lokalita v režimu zákona o ochraně přírody a krajiny a jakékoliv zásahy vyžadující intenzivní technologie jsou v ní zakázány. Mohou se uskutečnit pouze v případě nezbytnosti, například pokud jsou lesy zasaženy kůrovcem, a musí být povoleny Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a správními orgány, v tomto případě Správou NP Šumava (pozn. red.: jedná se o jinou organizaci než Správa NP a CHKO Šumava, o které je řeč níže).

Oblast Ptačí potok, známá také jako lokalita Na Ztraceném, patří také do evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

Ekologové upozornili na to, že Správa NP a CHKO Šumava, která je hospodářem národního parku, změnila režim oblasti, ve které nebylo v letech 2008–2010 možné zasahovat vůči kůrovci. Nyní se již nachází v režimu zásahovém a podle Vlašína se v ní v roce 2011 začalo masivně kácet. Pro tento postup je potřebné získat tzv. naturové posouzení.

Takový posudek však hospodáři parku neměli. Podle prohlášení správy se tato povinnost netýká situace, kdy je zamýšlené opatření nezbytné pro péči o danou lokalitu. Ani podle názoru ministerstva nebylo nutné udělovat pro zásah v lokalitě Ptačí potok výjimku. Aby Správa NP Šumava mohla hospodáři lesa povolit těžbu dřeva v národním parku, potřebuje přitom právě souhlas ministerstva.

Ekologický institut se proto na konci minulého měsíce rozhodl podat k Evropské komisi stížnost na ministerstvo i Správu NP Šumava pro porušení evropského práva. Jeho podnět prozatím čeká na posouzení.

„Existuje oprávněné podezření, že ministerstvo životního prostředí a jím zřízená správa budou v nezákonnostech pokračovat, a proto je nutný urychlený zásah Komise,“ sdělil EurActivu Vlašín.

Problémová lokalita

Na problémy lokality Na Ztraceném minulý rok poukázalo například Hnutí DUHA, které v oblasti uspořádalo blokádu. Na základě žaloby Správy NP Šumava však letos v lednu Krajský soud v Plzni rozhodl, že tato akce byla nezákonná. „Lokalita Na Ztraceném je les, který byl od nepaměti obhospodařován člověkem. Pouze v období 2008–2010 byla tato lokalita vnitřním nařízením správy zařazena do režimu bezzásahového proti kůrovci,“ řekl tehdy médiím náměstek ředitele správy parku Jiří Mánek.

Institut Veronica se již dříve obrátil s žádostí o posouzení celé situace na úřad veřejného ochránce práv, který potvrdil, že na Šumavě došlo k pochybením a konstatoval selhání kontrolní funkce MŽP i laxní přístup České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Pochybili nebo ne?

Podle zástupkyně veřejného ochránce práv Jitky Seitlové měla správa při hospodaření v národním parku vycházet nejen z lesního zákona, ale také ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Na jeho základě by měla disponovat povolením k zásahu proti kůrovci ze strany správního orgánu, se kterým musí souhlasit také ministerstvo, uvádí zástupkyně ve svém posudku.

Jako velmi problematické v této souvislosti zdůraznila netransparentní rozdělení rolí mezi Správou NP Šumava jako správního orgánu a Správu NP a CHKO Šumava jako hospodáře.  

Upozornila také na to, že ani Správa NP Šumava ani MŽP nezasáhly v okamžiku, kdy se pochybnosti o zákonnosti kácení objevily. Ani Česká inspekce životního prostředí podle Seitlové nesplnila svou roli dozorového orgánu, a neprozkoumala stav situace Na Ztraceném dostatečně podrobně.

Podle ředitele Správy NP a CHKO Šumava Jana Stráského nebyl pro kácení stromů v lokalitě Na Ztraceném potřebný souhlas orgánů ochrany přírody. „Takový souhlas vlastník lesa nepotřebuje, pokud zásah vykonává v souladu se základními a bližšími ochrannými podmínkami zvláště chráněného území,“ prohlásil v reakci na posudek Seitlové. „V případě asanace napadených stromů Na Ztraceném se totiž nejednalo o těžbu, ale právě o preventivní opatření,“ uvedl.

ČIŽP na výtku ze strany úřadu ombudsmana reagovala prohlášením, že v případě posuzování situace v NP Šumava nepochybila a postupovala objektivně. Informovala také, že se Správou NP a CHKO Šumava zahájila správní řízení o uložení pokuty pro možné provedení nedovoleného zásahu.

Na výsledky tohoto řízení nyní čeká ministerstvo životního prostředí. Podle svého sdělení se pro další kroky rozhodne až po zveřejnění jeho výsledků a také na základě rozhodnutí Evropské komise o zmíněné stížnosti.