Potravinářské průšvihy aneb Jak se vyhnout nekvalitním potravinám

Špatné značení, přepsaná data spotřeby, ingredience neodpovídající skutečnosti... To jsou nejčastější praktiky obchodníků, které zneužívají ke klamání zákazníků. Připomeňte si nejzávažnější potravinářské průšvihy a naučte se, jak se nenechat nachytat.

Nejvíce potravinářských pochybení se v poslední době objevuje u masa, uzenin a sýrů. Obchodníci často přepisují označení a masné výrobky skladují při nepovolených teplotách. Uzeniny mívají až několikrát přelepované datum spotřeby a jejich reálné složení ingrediencím uvedeným na etiketě rozhodně neodpovídá.

Častým obchodnickým trikem jsou i náhražky mléčných výrobků, které prodejci vydávají za skutečné výrobky z mléka. Většinou se jedná o sýry, ale pdo názvem máslo najdete i tuky rostlinného původu. Náhražky mléčných výrobků by podle inspekce měly být v samostatném, řádně označeném regále.

Příklady manipulace s důvěrou zákazníka:
  • MASO

V posledním týdnu veterinární inspektoři zadrželi 22 tun drůbežího masa z Polska. Dodavatel nedodržel skladovací teploty a a pochybil i v označení. Separát inspekce vrátila. Podobný byl případ zkaženého kuřecího z Německa. I tady dodavatelé nedodrželi základní skladovací podmínky.

Inspekce zadržela 20 tun zkaženého masa z Německa. Poslala jej zpět

Kuriózní je případ, kdy zvěřina putovala k odběrateli poštou. Zásilka během posílání roztála. Inspekce ji na místě nálezu v Karlovarském kraji znehodnotila a odstranila.

  • MASNÉ VÝROBKY

Množství masa uvedené na uzeninách většinou neodpovídá realitě (inspekce např. objevila párky označené jako telecí, přitom se jednalo pouze o párky s menším obsahem telecího masa). V párcích inspekce ve většině případů najde strojově oddělené maso, které prodávající na etiketě zatají.

Kontrola: přepsaná data spotřeby i horší maso v párcích

  • SÝRY

Zde je problém v tom, že alternativy k mléčným výrobkům, které obsahují rostlinný tuk, prodejci neoddělují od mléčných výrobků a ani je řádně jako náhražku mléčného výrobku neoznačí.

Kaufland prodával 25 kg sýra s klamavými etiketami

  • ČOKOLÁDY

U čokolád typicky chybí údaje o složení v češtině, navíc skutečné složení opět neodpovídá tomu na obale. Výrobky označené jako "čokoládová pochoutka" jsou běžně zařazeny mezi čokolády, ale s čokoládou nemají nic společného. Pro spotřebitele budiž alarmující výrazně nižší cena.

Polsko v potravinových skandálech vede

V poslední době se "roztrhl pytel" i s většími potravinovými aférami. Aktuální je nález technické soli nebo vaječné moučky v polských potravinách. V obou případech Státní veterinární správa  ujistila, že se závadné výrobky, obsahující zdraví ohrožující případy, do Česka nedovážejí.

O solné aféře a vaječné moučce více zde:

Posun v "solné" aféře: Poláci dodají seznam rizikových výrobců

Další skandál v Polsku: toxická vaječná náhražka

Polského původu byly ale také kysané okurky a zelí, které inspektoři zadrželi v českém řetězci Makro. V potravinách našli kyselinu mravenčí, která jako konzervační látka v potravinářství není povolena.

Každý rok se  podle Státní veterinární správy objevují konzervované rybičky kontaminované těžkými kovy či dioxiny, které pocházejí z Pobaltí nebo Polska.

Tuzemské potraviny se Čechům zdají bezpečnější

Češi jsou přesvědčeni o tom, že tuzemské potraviny jsou kvalitnější a bezpečnější než potraviny z dovozu. Ukázal to průzkum ministerstva zemědělství, podle nějž téměř tři čtvrtiny obyvatel (73 %) považují zdravotní nezávadnost českých potravin za dobrou.

„Řekl bych, že výsledky průzkumu ukazují, že Češi začali věnovat větší pozornost tomu, co jedí. Lidé se také začali více zajímat o původ potravin. Informace o původu téměř vždy zkoumají asi dvě pětiny obyvatel, častěji ženy než muži. Ve srovnání s průzkumem v roce 2005 stoupl zájem lidí dozvědět se, co mají na talíři. Průzkum potvrzuje, že Češi preferují tuzemské výrobky,“ shrnul výsledky průzkumu ministr zemědělství Petr Bendl. 

Co si myslí Češi o bezpečnosti potravin

Zhruba 71 % obyvatel je přesvědčeno, že české potraviny jsou kvalitní, zatímco u zahraničních potravin převládá negativní hodnocení (53 %). V porovnání s obdobným průzkumem z roku 2005 tak zejména zahraniční potraviny ztratily na důvěryhodnosti o celých 27 %.

Češi v průzkumu také uvedli, že kvůli změně DPH sníží množství nakupovaných potravin (dvě pětiny dotázaných), ale nesníží nároky na kvalitu. Naopak necelá čtvrtina nezmění množství, ale sníží požadavky na kvalitu potravin. Čtvrtina obyvatel své nákupní chování nijak nezmění.

Údaje na obalech potravin sledují většinou dvě pětiny obyvatel (45 %), další dvě pětiny tyto informace zkoumají jen někdy a 16 % jim vůbec nevěnuje pozornost. O původ potravin se zajímají především lidé s vyšším vzděláním a dobrou životní úrovní.

Zdroj: MZe - průzkum „Bezpečnost potravin ve vnímání obyvatel České republiky“

Jak poznat kvalitní potraviny

Ministerstvo zemědělství administruje a uděluje národní značky kvality potravin Klasa a Regionální potravina, podle kterých se spotřebitelé mohou při nákupu řídit. Tato označení zaručují český původ, originální recepturu nebo označují krajové a jiné speciality. O udělení dalších značek kvality rozhodují Evropská komise nebo nevládní organizace.

Přehled označení kvalitních potravin

Klasa - patří mezi dobrovolné značky kvality, vychází z Národního programu podpory potravin, je to jakási národní „značka domácí kvality“. Toto označení mohou nést potraviny nebo zemědělské produkty, které pocházejí z tuzemských surovin a jsou 100% zpracovány v ČR.

Regionální potravina - značka, která podporuje prosadit na českém trhu české tradiční nebo speciální potraviny. U těchto výrobků je kladen důraz na čerstvost, kvalitu a vysokou výživovou hodnotu. 

Evropské značky kvality administruje Evropská komise:

  • Zaručená tradiční specialita -další značka, která přispívá k propagaci tradičních produktů a k udržení tradičních metod výroby, značka dále podporuje hospodářství venkova. Označení mohou nést potraviny, které se na našem území prokazatelně produkují nejméně 25 let a jejichž zvláštní povaha je uznávána EU zápisem do rejstříku ZTS (např. Spišské párky, Lovecký salám, Špekáčky či Liptovský salám).
  • Chráněná označení původu -výrobek je označen názvem regionu, určitého místa nebo výjimečně i země, pokud jakost nebo vlastnosti produktu jsou dané převážně nebo výlučně zvláštním zeměpisným prostředím (přírodními i lidskými činiteli) a veškerá produkce, příprava i zpracování probíhají v této vymezené zeměpisné oblasti (např. Pohořelický kapr, Nošovické kysané zelí, Český kmín, Chamomilla bohemica (heřmánek), Všestarská cibule či Žatecký chmel)
  • Chráněné zeměpisné označení-  jde o název regionu, určitého místa nebo výjimečně i země, které se používá k označení produktu, který pochází z této vymezené zeměpisné oblasti (např. Olomoucké tvarůžky, Jihočeská zlatá niva, Jihočeská niva, Třeboňský kapr, Brněnské pivo/ Starobrněnské pivo, Hořické trubičky, Karlovarské oplatky, Pardubický perník, Štramberské uši).

OznačeníBIO - produkty ekologického zemědělství. Na certifikaci dohlíží pověřené osoby a kontrolují ekofarmáře. Každá biopotravina musí být označena slovem BIO nebo jiným odkazem na původ v ekologickém zemědělství, kódem organizace, který původ výrobku ověřila, grafickým logem „BIO zebra", které doplňuje kód organizace, a od 1. července 2010 také logem EU „BIO list".

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info