Ekologické zemědělství bez koncovky

Těsně před koncem roku 2011 zveřejnil Český statistický úřad zprávu, že podíl ekologického zemědělství na celkové výměře obdělávané půdy se v ČR zvýšil z lednových 10,55 procenta na 11,4 procenta v srpnu a patří k nejvyšším v Evropě. To je jistě pozoruhodné. Ještě pozoruhodnější je, co se z této velké plochy vyprodukuje. Bohužel, velmi málo. 

Biopotraviny mají na tuzemském trhu potravin podíl necelé jedno procento, přičemž většina z nich pochází z dovozu. Roční podpora ze státního rozpočtu už překročila jednu miliardu korun. Jak to, že tato do očí bijící disproporce nikomu nevadí? Ví to vůbec zodpovědní pracovníci ministerstva zemědělství? Co udělají pro to, aby ekologické zemědělství mělo svoji přirozenou koncovku, tedy biopotraviny. 

Česko je velmocí ekologicky pěstovaného ovoce

Ke konstatování, že Česko je velmocí ekologicky pěstovaného ovoce, zbývá jen dodat, že bohužel jen papírově. Podle Ovocnářské unie ČR totiž řada pěstitelů pobírá dotace na provoz biosadů, aniž by nějaké ovoce vůbec pěstovala. Tuzemské bioovoce tak není v obchodech skoro k mání. Ročně se v českých sadech ztrácí kolem třiceti milionů korun.Takzvané biosady se na celkové rozloze ovocnářských pozemků v ČR podílejí 28 procenty. Podle posledních údajů je to evropský rekord. I takové Rakousko, které bývá označováno za „zelenou“ zemi, má biosadů pouze osmnáct procent a Německo dokonce jen devět procent.

Na pultech obchodů ale například na česká jablka spotřebitel narazí jen stěží. Devadesát procent jich pochází z dovozu, většinou z Itálie. Zatímco kdysi Česko platilo za jabloňovou velmoc, nyní je to jen nedávná minulost a s ekologickými dotacemi se dokonce podvádí. „Směrnice, podle kterých se to řídí, jsou velmi nedokonalé. Velmi zvláštní,“ upozornil během tiskové konference nedávno uspořádané v sídle Agrární komory ČR její prezident Jan Veleba. Ministerstvo na kritiku letos reagovalo tím, že pravidla pro pobírání dotací zpřísnilo. Podmiňuje je například povinným prořezáváním stromů či sečí v sadech. Podle Ludvíka to sice pomůže odstranit nejkřiklavější případy pasivních pobíračů dotací, přesto je to prý málo.

Majitelé biosadů pobírají podle unijních pravidel dotaci, která kompenzuje vyšší náklady za používání biologických přípravků na ochranu rostlin, náročnější ruční práci a nižší výnos. Loni ministerstvo zemědělství majitelům biosadů vyplatilo 86 milionů korun, peníze čerpalo 549 pěstitelů. 

Úsovsko vyrábí z bioovoce müsli tyčinky ve velkém

Ne všichni provozovatelé biosadů jsou ale stejní. Na tiskové konferenci byly dvě společnosti, které se produkci bioovoce věnují naplno a aby to pro ně mělo alespoň nějaký ekonomický efekt, produkci finalizují. Úsovsko, což je velký moravský zemědělský podnik na Olomoucku, hospodaří na výměře čtrnáct tisíc hektarů zemědělské půdy a na ploše 377 ha jsou ovocné sady, kde se ročně vyprodukuje až 7700 t čerstvého ovoce. Celá výroba je od roku 1994 zapojena do Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce s právem užívání ochranné známky SISPO na veškerou produkci. A právě toto ovoce se pak používá do biomüsli tyčinek.

A kdo rád mlsá a přitom chce zůstat štíhlý, pak mu Úsovsko nabízí FIT fruit bio jahoda & FIT fruit bio višeň - dvě zcela nové příchutě BIO tyčinek z řady fruitů. Technologická výroba fruitů je zachovaná, jen všechny suroviny jsou v biokvalitě. Podíl ovoce je vyšší než 40 %, u fit fruitu bio jahody je 44 % a ve višni 43,5 %. Obě hlavní suroviny jsou z řady lyofilizovaného ovoce. Lyofilizace je náročný proces sušení ovoce mrazem, při kterém jsou zachovány všechny pozitivní vlastnosti čerstvého ovoce. 

Syrovátkovi hospodaří v sadech v Chrámcích

Zámecké sady Chrámce jsou rodinným podnikem, který hospodaří v Chráněné krajinné oblasti České Středohoří, ve IV. ochranném pásmu. „Jsme ekologickým provozem zaměřeným na pěstování ovoce s jeho následným zpracováním. Farma šetrně hospodaří nejen v oblasti vlastního provozu, ale snaží se i o popularizaci šetrného přístupu k přírodě a prostředí,“ řekl na tiskové konferenci Jiří Syrovátka. Celková plocha sadů je zhruba 92 ha a k tomu je i 1,9 ha vinic. V ekologickém režimu je celá výměra, včetně veškeré ostatní produkce. Hlavním druhem ovoce, které farma produkuje, jsou hrušky pěstované na více než polovině výměry. Z ovoce se vyrábí biodžemy, biomošty a biolihoviny.„Pálenka je vyrobená z hrušek, které vyrostly na hrušních v našem sadu bez použití herbicidů, pesticidů nebo chemických stimulátorů a hnojiv, půdu obděláváme tradičně a hospodaříme na ní s vyloučením nepřirozených vstupů nebo zásahů,“ vysvětluje Jiří Syrovátka a shrnuje, že to není průmyslově pěstované a zpracované ovoce a není to průmyslová pálenka. „Takový způsob, jaký jsme zvolili, je však velmi pracný a náročný, tím pádem i drahý,“ doplňuje. Vedle ovocnářské výroby se věnujeme i chovu ovcí. Hlavním důvodem chovu ovcí je vypásání sadů vysokokmenů, dodal.

Na pozemcích došlo k botanickému a entomologickému průzkumu, který potvrdil výskyt skupin kriticky ohrožených druhů a druhů uvedených v Červené knize. Během krátké doby se vytvořila v sadech biologická rovnováha mezi predátory a škůdci. „Hospodaříme v ekologickém režimu od roku 1997, tedy od doby, kdy ekologické zemědělství nebylo dotačně podporováno pro vyrovnání ztrát z tohoto systému hospodaření. Hospodářství je kontrolováno CZ-KEZ, kontrolní organizací Mze ,“ uzavřel Jiří Syrovátka. 

Rodinná pekárna Aplica má padesát zaměstnanců

Na tiskové konferenci mohli novináři ochutnat jak bio pálenku z hrušek, tak biodžemy na koláčích z rodinné pekárny Marcely Batelkové z Ústí nad Labem s názvem Aplica. „Se Syrovátkovými se známe ze soutěží o nejlepší regionální potravinu kraje Přemysla Oráče, pořádanou Agrární komorou Ústeckého kraje. Slovo dalo slovo a my si od nich nakoupili džemy a do biokoláčů přímo pasují,“ uvedla Marcela Batelková. Potvrdila tak jen tu skutečnost, že soutěže ať po regionech pořádané agrárními komorami nebo celostátně ministerstvem zemědělství mají i další význam.Nejenže se místním obyvatelům i turistům nabízí to nejlepší z potravinářských dobrot a specialit toho kterého kraje, ale podnikatelé z tohoto oboru se poznávají, diskutují a mnohdy i začnou spolupracovat, jako to je mezi Syrovátkovými a Batelkovými s jejich džemy a pečivem.

Eugenie Línková