Kvalitu dostanete přímo od producenta

Zemědělský podnik První zemědělská a. s. byl založen v roce 1993 v Tuněchodech. Svou výměrou patří mezi středně velké podniky. Obhospodařuje 1575 hektarů. Hlavní činností podniku je pěstování obilnin, především potravinářské pšenice na 350 ha, námelového žita na 200 ha, rovněž řepky olejky na 350 ha, dále cukrovky a okrajově i brambor.

V živočišné výrobě se zaměřují na chov skotu, mají 900 kusů. Z toho je 320 dojnic, které denně vyprodukují 5000 litrů mléka.

Kdysi v Tuněchodech chovali i prasata a králíky, ale tato zvířata již několik let nemají. Pěstovalo se tam zelí a cibule, ale ani tyto plodiny nebyly ziskové a převálcovaly je levnější, dovezené, mnohdy i pochybného původu.

Jedna z rarit rostlinné výroby

Pěstované žito s námelem není tak běžně pěstovanou plodinou. Námel je houba, která se jmenuje paličkovice nachová (dříve se také nazývala svatojánským žitem). Žije, respektive parazituje, na některých obilninách i travách. Námel je zdrojem jedovatých alkaloidů. Jeho léčivé účinky znali už staří Číňané a lékaři, jako byl Hippokrates. Na druhou stranu vyšší přítomnost námele v mouce, z níž se kdysi dávno vařilo, způsobovala i těžké otravy. Zpracovává se ve farmaceutickém průmyslu a používá se v porodnictví a interní medicíně.

Dnes je námel už asi sto let pěstován uměle a do žita je očkován. Na tento postup jsou potřebné speciální stroje, takzvané námeláky, což jsou speciální vyvýšené traktory. Z jednoho hektaru žita se sklidí zhruba tuna námelu.

Nesmyslná směrnice brání pít vlastní mléko

Podnik investuje nemalé peníze do rekonstrukcí, a to i bez dotací. Dělají to kvůli modernizaci, protože staré technologie už nevyhovují. Dalším důvodem je zvýšení konkurenceschopnosti a v neposlední řadě podniky musí splňovat velmi přísná kritéria, která jsou dána národními a evropskými právními předpisy, aby se například neničilo životní prostředí.

Chovaná zvířata musí mít odpovídající ustájení, aby byla spokojená, měla dobré přírůstky a vysokou produkci mléka. Vše ohledně pohody zvířat je schováno v „moderním“ slově welfare zvířat – které se přejalo z Evropské unie.

Podnik má jídelnu, ve které ve všední dny připravuje denně 150 obědů a ty pak zaváží i mimo Tuněchody do přilehlých vesnic. K přípravě jídel používají své brambory, ale bohužel, paradoxně nemohou používat na vaření své vlastní, velmi kvalitní mléko. Ano, je to nepochopitelné, když 5000 tisíc litrů mléka denně dodávají do mlékárny, mléčných automatů nebo mléko přímo prodávají ze dvora. Nad tímto zůstává rozum stát. Proto tedy podnik nakupuje balené mléko, které má nižší tučnost, zato větší cenu, zatímco své o tučnosti 3,8–4 % prodávají z většiny za minimální cenu do mlékárny. Přitom je mléko podrobováno velmi přísným zkouškám, které zjišťují jeho kvalitu. Odběry vzorků se provádí každý den při svozu mléka. Jednoduchými počty v rozdílu cen se jim vaření jen díky nákupu baleného mléka prodraží téměř o 50 000 Kč za rok.

Jak vzniká cena mléka

Porovnejme kvalitu, respektive hodnoty mléka, které kupujeme v obchodě a toho čerstvého, jež můžete koupit v mléčném automatu v chrudimském Tescu nebo přímo ze dvora v Tuněchodech. Mléko, které koupíte přímo v Tuněchodech za 12 Kč/l či z mléčného automatu za 15 Kč/l má tučnost 3,8–4 % tuku. Jde tedy o velmi kvalitní tučné mléko. Oproti tomu mléko, které koupíte v obchodech v láhvi, je za přibližně stejnou cenu (asi 15 Kč/l), ale se zcela odlišnými parametry – obsah tuku činí jen 1,5 %. Mléka balená, značená jako tučná v láhvi (pod názvem například Selské mléko) a jež mají na etiketě zvýrazněno „až 4 % tuku“ stojí od 24–28 Kč/l. Když si pozorně pročtete složení drobnými písmeny vzadu, zjistíte, že obsah tuku oproti avizovaným 4 % na přední straně je maximálně 3,6 % tuku. Cena mléka, které se „vyrobí“ od doby, kdy kráva začne dojit až po konečnou fázi ošetření mléka – zchlazení – do té podoby, kdy je svezeno do mlékárny, plus práce, činí v průměru 7,50– 8 Kč/l. Výkupní ceny mléka jsou ale pouze 8–8,80 Kč/l. (Poznámka: výrobní i výkupní ceny jsou ovlivněny mnoha faktory, nelze tedy stanovit paušální částky.)

Z toho je vidět, že zemědělec, který je na úplném začátku výroby a logicky by měl dostat co nejvíce peněz, dostává úplné minimum, a tak platíme za litr mléka v obchodě především zpracovatelům, překupníkům a prodejcům, a to ještě za mléko s nižším obsahem tuku a upravené.

Automaty s chlazením brání zkažení mléka

Mléčné automaty, které jsou k dispozici v chrudimském Tescu a pardubickém OBI, mají obsah 200 l a První zemědělská a. s. do něj své mléko pouze dodává. Má však na starosti i péči o něj, která je poměrně náročná a spotřebiteli zaručuje kvalitu. Automat je vybaven chlazením, proto ani v létě není důvod k obavám, že by se mléko zkazilo. Každý den je neprodané mléko odčerpáno podnikem zpět (je zkrmováno telatům), automat je čištěn a naplněn mlékem čerstvým. Automat je plněn každý den, i kdyby se za den prodal pouze litr mléka. Tím samozřejmě vzrůstají náklady. Každopádně i za cenu prodeje celého obsahu automatu nelze mluvit o ekonomickém přínosu podniku. V tom celkovém množství mléka, které podnik vyrobí, by musel prodat minimálně 1500 litrů mléka denně, aby se vytvořil znatelný zisk.

Jistě si položíte otázku, proč to tedy dělají? Je to vstřícný krok a výchova zákazníka, spotřebitele nebo chcete-li konzumenta, aby se naučil rozlišit kvalitu a v tomto případě to není ani za vyšší cenu. Po ochutnání takového čerstvého mléka nebo z něj uvařeného kakaa pozná rozdíl i úplný laik. Samozřejmě, mléko z automatů by mělo být před konzumací převařeno z hygienických důvodů.

Po česneku šly z polí pryč brambory

Stejně vstřícným krokem je i pěstování brambor, které se sázejí v Tuněchodech už pouze na pěti hektarech. Koupit se dají za 4 Kč/kg a jsou vhodné na uskladnění. Podívejte se v obchodě, nejčastěji v supermarketu, za kolik tam koupíte kilogram brambor a v jaké kvalitě mnohdy jsou.

Zářným příkladem návratu plodiny na česká pole je například český česnek. Nejprve ho zlikvidoval dovozový nižšími cenami, a tak se logicky u nás přestal pěstovat. Pak někomu došlo, že vlastně není dovozový chutný, a teď je o český česnek zájem i za vyšší cenu, hlavně když nebude kyselý a bude chutnat. Copak česnek, ten se znovu na podzim zasadit dá a za rok ho máme zpět (to teď zjednodušuji), ale například zrušené chovy prasat a skotu a jejich obnova je otázkou několika let, jestli vůbec.

 Vanda Rektorisová, ředitelka RAK Pardubického kraje