Horké téma - škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách

Cyklus seminářů, zahájený začátkem března Asociací soukromého zemědělství ČR a její komoditní Radou pro lesy a myslivost pod názvem Zemědělství a myslivost, se pomalu chýlí ke svému konci. Semináře prozatím proběhly ve 26 regionech ASZ, zbývají ještě tři, z nichž poslední se uskuteční v sobotu 19. května ve Stříbře.

Jako jeden ze školitelů bych čtenáře rád seznámil s dosavadním průběhem seminářů. Myslím si, že na základě získaných poznatků ze školení mohu z pohledu soudního znalce v oboru škod způsobených zvěří na zemědělských kulturách provést předběžnou bilanci.

Vždy po skončení přednášek následuje na jednotlivých seminářích bohatá diskuse. Dnes tedy již máme přehled o tom, co účastníky školení (zejména sedláky) nejvíce trápí, v čem mají nejasnosti, kde potřebují poradit, pomoci a jak postupovat při ochraně soukromého majetku. Na něm provozují uživatelé honiteb právo výkonu myslivosti a velice často nechtějí tuto skutečnost respektovat. Neuvědomují si, že sedlák v podstatě provádí „výkrm“ zvěře na svých pozemcích a na nich pěstovanými plodinami. Bezostyšně parazitují na zemědělcích a velice často arogantním chováním již předem zamítají jakýkoliv prostor k dialogu. Samozřejmě nelze házet všechny do jednoho pytle. Je spousta honebních společenstev a mysliveckých sdružení, kde soukromé vlastnictví respektují a vztahy mezi zemědělci a myslivci jsou na velmi dobré úrovni. Na seminářích dávám často příklady fungujících vztahů, se kterými jsem se za dobu své dlouholeté leté praxe v myslivosti setkal a setkávám.

Semináře ale nejsou o chlácholení a ujišťování, jak je vše v pořádku. Mají naopak pomoci členům Asociace v případech, kdy mezilidské vztahy nefungují a veškeré dosavadní snahy ztroskotaly na neschopnosti komunikace a řešení vyskytnuvších se problémů. Velikým, řekl bych až zásadním, problémem jsou samozřejmě škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách. Jde o poměrně „horké“ téma, o němž se příliš nechce mluvit. Stačí si jen uvědomit skutečnost, že v určitém období může po naší krásné vlasti běhat až 500 tisíc prasat. Kdyby každé z nich připravilo zemědělce „pouze“ o 1000 Kč, tak je to ročně 500 milionů. A to zmiňuji jen černou zvěř. V honitbách je ještě ostatní, která rovněž využívá štědrou potravní nabídku předkládanou zemědělci.

Vymáhání škod způsobených zvěří představuje určitý nástroj, jak donutit uživatele k respektování soukromého vlastnictví a k jednání při řešení problematiky škod. Na seminářích se velice často dozvídáme, že někteří sedláci jsou již ve zcela zoufalé situaci. Dokonce jsou nuceni přestat některé plodiny pěstovat, případně jejich skladbu zcela předělat. A to jde ještě o ty lepší případy. V těch horších dochází k tomu, že zemědělec již musel zcela ukončit pěstování veškerých plodin a pozemky například zatravnit. Znám mnoho takových příkladů, a to i z našich seminářů. Hovořil jsem na nich s členy Asociace, které, pokud tato problematika nebude v brzké době řešena, čeká podobný osud.  V případě, že není k dispozici žádné jiné řešení v otázce škod, musí se zemědělec obrátit na soud. Během své přednášky se snažím členům Asociace vysvětlit, jak metodicky postupovat při vymáhání škod v souladu se zákonem 449/2001.  Znalost zákona o myslivosti je mezi sedláky velice špatná, často téměř žádná. Není se čemu divit, protože musí řešit spoustu důležitějších problémů, týkajících se jejich podnikání a na v podstatě „okrajovou“ problematiku, jakou je myslivost, již čas nezbývá.

Zcela odlišná situace nastane, když zemědělec při kontrole stavu porostu najednou zjistí, že tam žádný není. V takovém případě informuji, jak postupovat při uplatnění nároku na náhradu škody a co všechno musí udělat pro to, aby byla jeho úspěšnost v případě soudní žaloby co největší. K tomuto účelu jsem pro potřeby členů Asociace zpracoval metodiku, která poskytuje stručný návod postupu uplatňování náhrady škody včetně „úskalí“ jednotlivých zákonných ustanovení. Naleznou zde upozornění na některá nebezpečí a záludnosti zákona  449/2001. Nejvíce chyb se do současnosti dělalo při výkladu § 55 odst. 2. V části tohoto odstavce je psáno, že na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.  Přičemž ve stejném § 55 odst.1 písm. a se praví, že poškozený musí škodu u uživatele honitby uplatnit do 20 dnů od jejího vzniku a v odst. 2 je doplněno: „s uplatněním vyčíslí poškozený výši škody“. Častý, ale bohužel chybný výklad zemědělců je, že se vyčíslí škody až po sklizni, tedy po ustálení poměrů. To již ale není poškozený schopen určit dobu vzniku škody ani škodlivého činitele. Tak, jak je popsáno, zní výklad soudu.

Tato a další úskalí se snažím posluchačům z řad členů ASZ řádně objasnit a pokud možno ještě doložit na pochopitelných příkladech. Zde mohu i poskytnout názorné příklady z již projednávaných soudních jednání a následných rozhodnutí. Je třeba si uvědomit, že cesta uplatnění škod je velmi složitá, ale při patřičném odhodlání, které je v podobných případech vždy potřebné, je možné se svého práva domoci. Stojí za tím ale mnoho času, úsilí a někdy i nemalé finanční prostředky. Zákon 449/2001 Sb. je však platný a proto se ho musíme naučit používat. Jiná možnost v současné době v případě nedohody není.

Po ukončení přednášky je vždy rozsáhlá diskuse, která svědčí o zájmu posluchačů, ale i o tom, že pozorně poslouchali a chtějí problematiku vysvětlit a doplnit o konkrétní praktické příklady. Současně je členům Asociace nabídnuta poradenská činnost, kterou mohou na základě obdržených kontaktů bezplatně využít. Semináře ještě nejsou u konce a již se na nás někteří členové obracejí o radu. Za to jsme všichni školitelé vděčni, protože pomoc členům ASZ byla a je základní myšlenkou těchto seminářů.

Igor Hájek, soudní znalec v oboru škod způsobených zvěří na zemědělských plodinách