Český kapr zůstává na trůně

Chovatelé zápasí se zabahněním vodních nádrží a přílišnou ochranou kormoránů.

Jeho Veličenstvo kapr. Mezi českými potravinářskými produkty mu podle mnohých lidí patří stejně důstojné a věhlasné místo, jaké má třeba pivo, pražská šunka nebo chmel. Ne náhodou je známka „Český kapr" také chráněná, registrovalo si ji Rybářské sdružení ČR.

I když se produkce krále našich rybníků, v posledních dvou desetiletích nezvyšuje, je nutno říci, že ani neklesá, pohybuje se kolem 17 tisíc tun za rok. Podíl kapra na celkovém objemu vylovených ryb v České republice dosahuje přitom téměř 87 procent. S jistým zjednodušením lze proto konstatovat , že chov ryb ve zdejších podmínkách se rovná chovu kapra.

Země rybníků

Rybářství v České republice můžeme rozdělit na produkční rybářství a na hospodaření v rybářských revírech. Zatímco základy prvního jsou ryze ekonomické, to druhé spočívá v obhospodařování říčních systémů a udržování rybích společenstev v lokalitách vyhrazených rekreačnímu rybolovu na udici.

Málo se ví, že v tuzemsku je více než dva tisíce rybářských revírů o výměře 42 tisíc hektarů a že tomuto koníčku holduje až 340 tisíc registrovaných členů všech svazů. Legislativně upravuje tuto problematiku zákon o rybníkářství, výkonu rybářského práva a rybářské stráži, přijatý před osmi lety. Na území České republiky se nachází současně více než 24 tisíc rybníků a vodních nádrží, jejichž celková plocha dosahuje 52 tisíc hektarů.

Členové Rybářského sdružení z toho obhospodařují 36 084 hektarů, nečlenové pak 2986 hektarů, další subjekty, například obce, dva tisíce. Přes deset tisíc hektarů rybníků se využívá k chovným účelům a část slouží jako lovný revír.

Přikrmování pomáhá

V roce 2010 dosáhla produkce tržních ryb 20 420 tun, přičemž z rybníků bylo vyloveno 19 701 tun. Ze speciálních zařízení, převážně ze pstruhařství, bylo získáno 701 tun a 18 tun ryb vylovili rybáři z přehrad. Průměrný výnos rybníků byl 480 kilogramů ryb z hektaru. Na tuzemský trh se dostalo 9549 tun živých ryb, čímž došlo k meziročnímu zvýšení o 419 tun. Vývoz dosáhl 9138 tun, což představovalo zvýšení o 209 tun.

Více než polovina celkové produkce je založena na přirozené rybniční potravě , zejména zooplanktonu, která má vysoký obsah živočišných bílkovin. Chovatelé ryby přikrmují neupravenými obilovinami, které představují vlastně energetickou složku krmné dávky. Podle odborníků lze asi třetinu hmotnosti kapra připsat na vrub přikrmování. Výsledkem je maso vysoké konzumní kvality.

Bahno a predátoři

Velkým problémem chovu v současnosti je vysoký stupeň zabahnění nádrží. Množství sedimentů se odhaduje na 200 milionů metrů krychlových, přičemž zabahněna je až třetina rybníků.

Ze špatných zpráv to však není ještě vše. Obrovským problémem jsou rybožraví predátoři, vydry a zejména kormoráni. Kormorán, velký dravý pták, který v hejnech decimuje rybářské revíry, byl hlavním aktérem mezinárodní konference, jež se nedávno konala v Plzni. Setkání odborníků i laiků z řad rybářů, myslivců, představitelů ministerstev a dalších hostů pořádal Český rybářský svaz.

„Jeden chráněný živočich likviduje populaci jiného chráněného živočicha. V důsledku útoků kormoránů se silně snížil počet kdysi hojných druhů ryb a úbytek nejsme schopni z různých důvodů nahradit," uvedl Jan Štípek, jednatel svazu.

Tažný a jinak zde nepůvodní kormorán poškozuje populace chráněných původních druhů ryb, jako například pstruha potočního, mníka jednovousého, ale i druhy ryb požívajících ochrany podle evropských předpisů bolena dravého a úhoře.

Obecně je s prokázáním škody na rybách v tekoucích vodách problém, protože ryba v těchto vodách je dle zákona „věcí ničí" (do vlastnictví se dostává až ulovením), takže svazu fakticky nemůže vzniknout škoda. Stát sice zákonnou úpravou přiznává rybářům náhradu škody způsobené kormorány v chovných rybnících a rybářských revírech, avšak praxe pokulhává.

Kormorán přitom denně zkonzumuje přibližně 0,5 kilogramu ryb, tedy za deset dní tolik, kolik sní průměrný český konzument za celý rok.

Dle rybářského svazu činila škoda způsobená kormorány vloni 93 milionů korun. „Země Evropské unie musí zkoordinovat postup proti kormoránům. Je potřeba účinně redukovat jejich počty na hnízdištích, zatím se to děje jen v Dánsku, kde se ničí vejce ve hnízdech," uvedl poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc.

Přesné počty populace kormoránů v Evropě nejsou známy, ale před čtyřmi ro- ky to byly odhadem dva miliony kusů.

co možná nevíte

- První písemné záznamy o rybničním hospodaření v českých zemích jsouz 11. a 12. století, nejstarší rybníky patřily klášterům. Počátek 15. století přinesl v rybníkářství kvalitativní obrat, metoda odděleného chovu plůdku, násady a tržního kapra znamenala významné zvýšení hektarové produkce. Zatímco do té doby dosahoval výnos jen 20 až 30 kilogramů na hektar, při třístupňovém chovu to bylo desetkrát více.

- Zlatý věk rybníkářství začal v českých zemích koncem 15. století. Odhaduje se, že koncem 16. století zde bylo 25 tisíc rybníkůo celkové výměře kolem 180 tisíc hektarů.

- Zřejmě nejznámější rybníkářskou postavou je Jakub Krčín, stavitel největšího rybníka v Čechách, Rožmberského, o rozloze 677 hektarů. V 18. století se naopak rybníky jako jediná rezerva pro rozšiřování zemědělské půdyzačaly přeměňovat na pole a louky, dávající větší užitek. Postupně tak plocha rybníků klesla na dnešních 77 tisíc hektarů.

- Po druhé světové válce přešly rybníky do majetku státu. V roce 1989 se na území dnešní České republiky vyprodukovalo 17,3 tisíce tun ryb.