Chudá irácká pole své obyvatele neživí

Irácká republika pomalu otevírá drsnou, leč perspektivní náruč obchodním partnerům z České republiky. Zatím se u nás prosadilo jen pár silných firem zaměřených většinou na energetiku, zpracování ropy, vodohospodářství, strojírenství, zbrojní průmysl. Český vývoz do Iráku vloni dosáhl 87 milionů USD, dovoz byl zanedbatelný. 

Země zjizvená Irácko-Íránskou válkou a válkou v Zálivu by však mohla být perspektivním odbytištěm i zboží a služeb z české agropotravinářské produkce.

Přesvědčila se o tom i podnikatelská delegace provázející počátkem června ministra průmyslu a obchodu České republiky Martina Kubu v uvedené rozvojové zemi. Ministr obdržel návrh mezivládní dohody o hospodářské spolupráci, kterou by obě strany měly podepsat na podzim. Zlatým hřebem mise bylo podepsání smlouvy zaručující významné zapojení české firmy PSG-International a.s., Zlín a České exportní banky, a.s., do mezinárodního projektu výstavby a exportního financování elektrárny o výkonu 980 MW v Erbílu.

Také úzká jednání účastníků pracovní výpravy se zemědělským ministrem kurdistánské vlády Serwanem Babanem nebo s generálním ředitelem významné irácké obchodní společnosti A.I.C. Wissamem Al-Atiou potvrdila, že orientace českého agropotravinářského sektoru na tento blízkovýchodní trh má logiku v souvislosti s jeho rostoucí ekonomikou a při vědomí, že jde o lokalitu s nejúrodnějšími ropnými a zároveň chudými zemědělskými poli na světě. 

Irák na Živitelce?

Iráčtí představitelé agropotravinářského „byznysu“ vyjádřili zájem o účast na letošním agroveletrhu Země živitelka, kde by se rádi setkali s potenciálními obchodními partnery, pokud je zaujme konkrétní nabídka spolupráce od českých podnikatelských subjektů z uvedených odvětví.

Válečnými útrapami zjizvená země má i přes podzemní ropný poklad problémy s výrobou a distribucí energie, zajišťováním pitné vody a jídla pro svých téměř 30 milionů obyvatel. Těm nejpotřebnějším stát údajně zajišťuje sociální péči distribucí potravinových balíčků sestavených z pěti základních potravin.

Ještě v 50. letech minulého století byl Irák ve výrobě potravin soběstačný. Rozvoj zemědělství paradoxně ochromil rozmach ropného odvětví. Na útlumu produkce se podepsaly války a také necitlivé zacházení s vodními zdroji, například syrské a turecké přehrady na řekách Eufrat a Tigris. Limitujícím faktorem tamního farmaření je suché subtropické kontinentální klima s horkými léty, kdy teplota dosahuje až 500 C. Roční úhrn srážek činí méně než 200 mm vody, pouze ve vyšších polohách v zemi prší více. Vyprahlou krajinu viditelně poškozuje eroze. Ačkoli se zemědělská prvovýroba z desetiny podílí na HDP a pětinou na irácké zaměstnanosti, dvě třetiny potravin se do Iráku dováží. Čeští exportéři sem za poslední tři roky dovezli pouze sušené mléko, vejce a pšeničnou mouku v hodnotě necelých čtyř milionů USD a také traktory za 2,3 milionu USD. 

Živočišná výroba je extenzivní

V Iráku se pěstuje hlavně pšenice (1,7 mil. t v roce 2009), ječmen (0,5 mil. t v roce 2009), rýže, olejniny, hroznové víno, datle (0,5 mil. t v roce 2009), tabák, luštěniny, ovoce a zelenina (rajčata 0,9 mil. t v roce 2009). Živočišná výroba je velmi extenzivní. Většinou má podobu polokočovných chovů skotu, koz a ovcí. Podle posledních statistik Irák ročně vyprodukuje kolem 50 tisíc tun hovězího, 46 tisíc tun jehněčího, 48 tisíc tun kuřecího masa a necelý milion slepičích vajec. 

Zpracovatelský průmysl chybí

Rozvinutý zpracovatelský průmysl v zemi prakticky neexistuje. Půda je na rozdíl od průmyslových odvětví většinou v soukromém vlastnictví. Moderní technologie jejího zpracování, výstavba rozvinutých zavodňovacích systémů, dodávky hnojiv a pesticidů a modernizace agrotechniky tam nachází větší uplatnění teprve posledních deset let. V současnosti stát připravuje dlouhodobou koncepci rozvoje zemědělského odvětví.

Tento „nedokonalý“ stav mohou odvážní exportéři uchopit jako velkou výzvu pro uplatnění konkurenceschopných českých potravin a zejména technologií v rostlinné i živočišné výrobě či techniky a potravinářských technologií i know-how na iráckém trhu. 

Úspěšný Zetor

Úspěšně se v Iráku prosazuje společnost Zetor Tractors a.s. Ta v současnosti navazuje na svůj významný historický „otisk“ v tamním teritoriu. Už v roce 1970 vybudovala ve městě Iskanderyiah, ležícím asi 40 km jihozápadně od Bagdádu, výrobnu traktorů Zetor. Do roku 1990 fabrika na místní trh dodala více než 80 tisíc traktorů. Přestože v následujících letech byla montovna zničena ve válce, v současnosti je jich tam stále funkčních přes 20 tisíc.

Tato „zakořeněnost“ jistě pomohla transformované firmě k nedávnému uzavření státního kontraktu na 1500 traktorů prostřednictvím exkluzivního iráckého importéra. Zatím do Iráku dodala 280 traktorů Zetor. Většinu z nich tvořila modelová řada Zetor Antar a dále řady Proxima a nejsilnější Forterra. Letos Zetor hodlá exportovat do prodejních iráckých sítí dalších nejméně 400 traktorů. V rámci bilaterálních jednání přímo v Iráku se ukázaly další možnosti spolupráce s podnikatelskými subjekty nejen z této země. Zkušenosti výrobce, jehož značka na iráckém trhu v minulosti prakticky zdomácněla, napovídají, že teritorium Blízkého východu patří k nejperspektivnějším odbytištím kvalitní české produkce.

Vývozci sofistikovaného zboží mohou počítat se státní pomocí prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a České exportní banky, a.s., a státní úvěrové pojišťovny (EGAP). Vzhledem k tomu, že Irák nedokáže uspokojit ani základní komoditní potřeby svých obyvatel, importu nebrání cla. Dovážené zboží je většinou zatížené jen symbolickým pětiprocentním poplatkem.

Hana Hricová

ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje