Jak dál s chovem dojnic

Po stabilním roce 2011 v oblasti výroby mléka, kdy se průměrná cena pohybovala kolem 8,30 koruny za litr, se letos snížila. Od března postupně klesá na úroveň průměrné ceny pod 7,50 Kč.

Dalším negativním aspektem je schválené zrušení mléčných kvót od 31. března 2015, které výrazným způsobem zamíchá karty s touto komoditou. Je obava, že zejména zahraniční mlékárny po zrušení kvót odřeknou dovážené české mléko a využijí navýšenou výrobu především v Německu.

Vzhledem k těmto dvěma aspektům a navíc v době velmi dobré rentability rostlinné výroby hrozí, že zemědělci zruší své chovy mléčných krav a budou se věnovat pouze rostlinné výrobě, v lepším případě chovu krav bez tržní produkce mléka. To by mělo velmi negativní dopad na zaměstnanost lidí na venkově, protože chov mléčných krav významnou měrou přispívá k zaměstnanosti nejen v zemědělském podniku, ale i v navazujících odvětví. Dále by to mělo negativní dopad na životní prostředí, protože chov dojnic na sebe váže pěstování zlepšujících plodin, především víceletých pícnin, které mají významný vliv na půdní úrodnost a snížení rizika eroze půdy.

Proto je důležité udělat maximum pro zachování této významné komodity českého zemědělství. Je příznivé, že tuto problematiku bere vážně i ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Petr Bendl svolal kulatý stůl k mléku letos na 26. června, jehož se zúčastnili jak zástupci chovatelů a zemědělských nevládních organizací, tak mlékáren a potravinářské komory. Jaké je možné řešení?

Jednání mezi zemědělci a zpracovateli

Je pozitivní, že je v pozici ministerstva zemědělství i nevládních organizací prodloužit mléčné kvóty za rok 2015, přesto je velmi malá pravděpodobnost toho, že se to podaří.

Cílem jednání by mělo být odhodit emoce a snažit se najít co nejlepší dlouhodobé řešení jak pro chovatele, tak pro mlékárny v podobě dobrovolných dlouhodobých smluv. Ve smlouvách by měla být dohodnuta konstrukce ceny na dlouhodobé období obdobně, jako to uzavírají mlékárny v Německu.

Reforma společné politiky na období 2014–2020

V připravované reformě lze docílit velmi významné navýšení podpory pro chovatele dojného skotu a zpracovatele mléka v porovnání se současným stavem. Tato podpora je možná z následujících opatření.

Přímé platby ? Couplované platby spojené s produkcí na citlivé komodity v prvním pilíři – to by byla obdoba současného článku 68, kde je možná dotace na krávu nebo litr mléka podle stavu v daném roce. V současné době se v článku 68 rozděluje asi 800 milionů korun, pokud by se podařilo dojednat 12 % couplovaných plateb, rozdělovalo by se na citlivé komodity asi 2,6 miliardy korun.

- Další možností je zvýhodnit chovatele skotu v platebních nárocích a v podmínkách ozelenění. Program rozvoje venkova ? Platby na LFA a AEO ve druhém pilíři podmínit minimálním zatížením VDJ na hektar půdy, která bude podporovaná, ať již to bude zemědělská půda celkem, nebo TTP a víceleté pícniny. Udělat odstupňovaný rozptyl VDJ na hektar podpořené půdy. Čím by bylo větší zatížení, tím by byla vyšší dotace v těchto opatřeních.

- Připravit v rámci Programu rozvoje venkova opatření na podporu welfare zvířat, kde je možné také aplikovat podporu celé živočišné výroby.

- Alokovat dostatečné množství financí na investiční opatření pro chovatele i zpracovatele mléka.

Pokud by se tato opatření dobře vyjednala v Evropské unii a nastavila v České republice, dostávali by chovatelé skotu výrazně větší dotace na skot než v současné době. Tyto možnosti by se měly co nejvíce prezentovat, aby to pozitivně ovlivnilo rozhodování chovatelů o případném zrušení chovu. Bylo by vhodné je prezentovat jako společný cíl ministra zemědělství a nevládních organizací. Agrární komora ČR je připravena je maximálně podpořit a svůj mandát projedná v představenstvu v rámci výstavy Země živitelka.

Krátkodobá pomoc v roce 2013

Není mnoho prostoru finančně pomoci komoditě mléko v roce 2013, přesto je důležité něco realizovat, aby to pokrylo alespoň část ztráty a především, aby to byl pozitivní signál pro chovatele, pro které je důležité vědět, že se to snaží ministerstvo zemědělství řešit – možnosti jsou v národních dotacích (vyšší podpora kontroly užitkovosti, genetický potenciál, nákazový fond), podpora úvěrů přes PGRLF, podpořit chov dojnic a výstavbu skladovacích kapacit na kejdu a hnůj v případném kole žádostí o investiční dotaci z Programu rozvoje venkova v roce 2013. V rámci Evropské unie je třeba jednat o případném zahájení celoevropského intervenčního nákupu na mléčné výrobky – pokud nastane doba, kdyby to této komoditě pomohlo.

Obchodní řetězce

Aby bylo umožněno mlékárnám uzavírat dlouhodobé smlouvy, je třeba jednat a případně legislativně upravit chování obchodních řetězců, kde hrozí díky zahraničním vlastníkům bojkotování českých mléčných výrobků. To nebude jednoduché, přesto by bylo vhodné se inspirovat u ostatních členských zemí EU a řídit se doporučením Evropské komise v této záležitosti.

Podpora propagace kvalitních českých mléčných výrobků

Je třeba pokračovat v podpoře spotřeby kvalitních českých mléčných výrobků s odkazem na původ (vlajka) regionální značky a čerstvost – to výrazně podpoří mlékárny v České republice. Agrární komora ČR se na tom podílí programem Bílé plus. Do budoucna by bylo ideální udělat v propagačních projektech financování, kde by 50 % hradili producenti a potravináři a 50 % ministerstvo zemědělství obdobně, jako to má Vinařský fond. Podíl privátních peněz nejlépe ohlídá účelovost a smysl vynaložených prostředků.

Podpora exportu

Systémově podporovat export nejen mléka a mléčných výrobků do třetích zemí z Evropské unie a České republiky. K tomu by se měla využívat exportní banka s pojištěním EGAP, zahraniční cesty členů vlády, naše velvyslanectví, kde je třeba aktivně pracovat na úrovni obchodních radů s cílem ustavit v některých důležitých zemích i agrární specialisty v rámci velvyslanectví.

Ing. Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory ČR