Zvýšit produkci mléka krávám nepomáhá muzika, ale robot

Statek rodiny Horákových v jihočeské obci Žíšov na Táborsku se specializuje na chov skotu. Starý kravín, který hospodáři získali v rámci restitucí, se jim podařilo postupně přeměnit v moderní a prosperující zemědělský podnik.

V prvních letech použili zejména vlastní finanční prostředky a po vstupu do Evropské unie jim vydatně pomohly zdroje z Bruselu. Dnes se rodina stará o zhruba 170 kusů skotu a krmivo si sama pěstuje na sto čtyřiceti hektarech polí.

Aby Horákovi zvýšili produktivitu práce, telata krmí automat a většinu námahy při dojení přebírají na sebe dojicí roboty. V roce 2010 byl statek v soutěži Asociace soukromého zemědělství Farma roku vyhodnocen jako druhý nejlepší v zemi.

„Rodiče začali na statku hospodařit hned po roce 1989. Přes poměrně velké problémy s financemi a s odkupem pozemků farmu postupně postavili na nohy. Rozsáhlou rekonstrukci i nákup moderní techniky si však mohli dovolit až díky evropským dotacím před sedmi lety," uvedl současný hospodář Michal Horák, který mezitím statek od otce převzal. Dnes na něm pracuje společně s manželkou a synovcem.

Z původní jedné krávy se stádo rozrostlo na dnešních sto sedmdesát kusů skotu. Aby majitelé ušetřili práci, peníze a především čas, rozhodli se v roce 2008 nahradit původní dojírnu robotem.

„Ten je k dispozici celý den. V kombinaci s volným ustájením je tedy snadné krávy motivovat, aby do boxu vešly dobrovolně i několikrát denně. Robotické dojení krávy vhodně stimuluje. Po celou dobu návštěvy v boxu jim automat přesně přiděluje granulované krmivo a samotné dojení je natolik šetrné, že ho zvířata akceptují s úplnou samozřejmostí. Zařízení nezpůsobuje dojnicím bolest a rychle si na ně zvyknou. Robot se stává přirozenou součástí stáje," popisuje výhody techniky majitel. Průměrná užitkovost jedné krávy dosahuje úctyhodných 9500 litrů mléka za rok. Od šedesáti dojnic tak Horákovi denně vyprodukují i 1700 litrů mléka, kterým zásobují známé, ale především českobudějovickou Madetu.

„Pro vlastní potřebu vyrábíme i jogurt a tvaroh. Vzhledem k velkému zájmu o domácí výrobky bychom rádi zahájili prodej ze dvora. Pokud to finanční podmínky dovolí, příští rok vybudujeme vlastní mlékárnu a na místě nabídneme zájemcům mléko, sýry a další výrobky," plánuje Michal Horák.

Kromě chovu skotu a slepic je nedílnou součástí práce hospodářů i pěstování plodin k zajištění krmiva. Na sto čtyřiceti hektarech polí roste pšenice, ječmen, řepka, kukuřice a jetel. Na zbývající části jsou pastviny a louky.

Podíl vlastní půdy by Horákovi rádi rozšířili. Z celkové výměry sto čtyřiceti hektarů půdy se totiž v jejich vlastnictví nachází jen asi šestina, zbytek si pronajali.

Podle farmáře jsou však vlastnické vztahy a výkup pozemků nadále problematickým bodem českého zemědělství. Zemědělcům nejvíce překáží zbytečná administrativa, která je stále ještě spojená s péčí o zvířata a samotným provozem statku.

„Chápu, že větší hospodářství s sebou přináší také větší administrativu, občas se však nad rozsahem požadavků podivuji. Vítám proto snahu profesních sdružení, jakým je například Asociace soukromého zemědělství, o omezení byrokracie," tvrdí Michal Horák.

MARTINA POLÍVKOVÁ