Podnik, který se neztratí

Jestliže rozpočítáme produkci AGRO Jesenice u Prahy a. s. na počet obyvatel v České republice, tak by na každého Čecha z jejich produkce připadl ročně litr mléka, 1,5 kg zeleniny, 45 dkg masa a 1,5 kWh elektrické energie vyrobené místní bioplynovou stanicí. Dá se to lehce spočítat z roční produkce společnosti, která jen mléka vyrobí přes 10,5 milionu litrů a zpracuje ve své mrazírně patnáct milionů kilogramů zeleniny.

AGRO Jesenice u Prahy se jako členská organizace Zemědělského svazu ČR a tedy i Agrární komory ČR hrdě hlásí k výrobě standardních plodin a v živočišné výrobě k produkci mléka a jatečných prasat. Zajišťuje i vedlejší výrobní programy, jako jsou recyklace stavební suti, zemní práce, nákladní doprava a prodej písku a štěrku. Dále se zabývá potravinářstvím a zpracováním mražené zeleniny.

Extenzita by stát připravila o osmdesát milionů korun

Zaměstnává 160 lidí včetně brigádníků a za loňský rok na všech daních, zdravotním a sociálním pojištění odevzdalo státu přes padesát milionů korun. „Každý pracovník dal na daních státu 310 tisíc korun. Stát si ale neváží těch, co dělají výrobu,“ posteskl si ředitel AGRA Jesenice Ing. Josef Kubiš. Vše tomu tak nasvědčuje i podle jeho propočtů. „Kdybychom extenzivně hospodařili a v podstatě nic nedělali, zatravnili většinu půdy a propustili 150 lidí tak, jak to dělají takzvaní podnikatelé v pohraničí, tak by přibylo 150 nezaměstnaných a my bychom dostali daleko víc dotací, protože když nic neděláte, tak je to ekologické a berete vyšší dotace. Stát by ale přišel o osmdesát milionů korun,“ říká ředitel Kubiš. Tomu nasvědčují jednoduché počty, kolik se dává na hospodaření v LFA, kde se pase skot bez tržní produkce mléka a hospodaří se s minimem lidí. Výkony jsou minimální, ale dotace jsou vyšší a ušetří se na platech a daních.

Jak se ale říká, zaplať pán bůh za tyto zemědělské firmy, které chtějí klasiku a věnují se s plným nasazením skutečné zemědělské produkci. Jsou to firmy, které si klidně dovedou představit život bez dotací. Muselo by to být ale srovnatelné ve všech zemích Evropské unie, kde by od jednoho pevného dne skončilo dorovnávání dotacemi všem zemědělcům. Pak by se dalo teprve srovnávat, kdo je lepší a kdo umí hospodařit s efektem a kdo ne. Zatím jsou to souboje rozpočtů jednotlivých zemí, které různě své zemědělce zvýhodňují a u nás se to naší vládní garnituře jeví jako soupeření férové.

Co se produkuje v říši rostlinné a živočišné

Rostlinná výroba hospodaří na 3650 ha a zaměřila se na produkci tržních plodin. Jsou na větších výměrách, jde především o pšenici, jarní ječmen, řepku a mák, dále pícniny, kukuřici na siláž a na sto hektarech se pěstuje i hrách.

V živočišné výrobě se v AGRU Jesenice především specializují na produkci mléka, které se už zase vozí do mlékárny Madeta a prodává se i Pražanům prostřednictvím šesti mléčných automatů jako šetrně pasterované. Ošetřuje se při teplotě 72 stupňů Celsia po dobu dvaceti vteřin a v nabídce u automatů je i zvláštní kultura mléčných bakterií na výrobu bulharských jogurtů. Chovají 1100 krav, od nichž se ročně vyprodukuje jedenáct milionů litrů mléka. AGRO Jesenice má jeden z největších kravínů v České republice a jedná se o uzavřený obrat stáda. V tomto špičkovém chovu došlo k velkému nárůstu produktivity. „Produktivita práce ve výrobě mléka se u nás za dvacet let zvýšila desetkrát. Před dvaceti lety bylo třeba na tu samou výrobu 3450 krav s průměrnou užitkovostí necelých 3600 litrů na dojnici. Dnes je to na krávu necelých jedenáct tisíc litrů za rok, to je i ve světě špičková užitkovost,“ uvedl Josef Kubiš. Výkon dojnice proto ředitel Kubiš srovnával s výkonem špičkového sportovce. „Jako se o vrcholového sportovce stará osobní lékař, u našich dojnic dochází také k přísným kontrolám jejich zdravotního stavu a podle toho se jim dávkují minerály, vitamíny a kontroluje se krmná dávka. Třikrát do roka se jim odebírá krev na rozbory a doplňují se podle výsledků vitamíny, makroprvky a mikroprvky ve výživě. Měsíčně se odebírají bachorové šťávy na kontrolu trávení, dvakrát do roka jdou dojnice na pedikúru, upravují se jim paznehty. Dvakrát týdně se jdou projít do speciální lázně, která dezinfikuje a brání vzniku plísní, jednou za měsíc se dojnice koupou po dobu 30 minut. Aby krávy měly špičkovou užitkovost, musí mít také špičkovou péči. A pak že krávy týráme,“ říká Ing. Kubiš a odkazuje nás na některé ochránce zvířat z velkoměst, kteří nemají o zemědělství žádnou představu.

Zajímavý je i chov prasat. V minulosti to byl především šlechtitelský chov a prodej plemenných prasniček. S pádem produkce prasat, rušením chovů a vlivem nízkých výkupních cen se ale už tato specializace nevyplácela. „Provedli jsme repopulaci chovu dánským produktem šlechtění DanBredem a ročně dodáváme na jatky v Českém Brodě deset tisíc prasat. Produkci jatečných prasat chceme zvýšit na více než dvojnásobek,“ uvedl ředitel Ing. Kubiš. Rozšíříme chov na kapacitu šest tisíc kusů prasat ve výkrmu. Jde o uzavřený obrat stáda se 750 prasnicemi a ročně se dodá na jatky 22 000 prasat.

Bioplynová stanice využije prasečí kejdu k výrobě elektrické energie a odpadním teplem se bude vytápět celý areál.

V podniku dvě bioplynové stanice

Velkým přínosem v činnosti AGRO Jesenice jsou dvě bioplynové stanice, které fungují od let 2009 a 2011. Mají výkon 1840 kW elektřiny, ročně je to 15 mil. kWh. „Je to trojnásobek toho, co spotřebujeme,“ upřesňuje Ing. Josef Kubiš a dodává, že energií z bioplynových stanic se vytápí kanceláře, zemědělské provozy a přilehlé byty.

Samotný podnik AGRO Jesenice spotřebuje pět milionů kilowatthodin. Jde o vhodnou kombinaci s živočišnou výrobou a bio plynová stanice má velký význam i z hlediska životního prostředí, protože vzniklý metan neuniká do ovzduší, ale pohání motor a vyrábí elektřinu. Čpavek se vrací zpět do půdy a odpadní teplo se využívá k vytápění. V bioplynové stanici se zužitkují odpady z živočišné výroby včetně kejdy a chlévské mrvy a zčásti se přidává ještě kukuřičná siláž.

Největší mrazírna v České republice

V současnosti se v České republice mrazírenskou činností ve větší míře zabývá jen mrazírna Vestec, jedna z divizí AGRA Jesenice. V roce 1998 začal nástupem obchodních řetězců neúměrný tlak na ceny, a tak stávající mrazírny zeleniny, jako byly Litoměřice, Mochov, Kunovice, Olomouc, začaly mít ekonomické problémy a postupně ukončily svoji činnost a mrazírna Vestec s malou výrobou zeleniny zůstala sama. Největším konkurentem jsou levné dovozy z Polska, nyní začínají konkurovat i dovozy z Číny, tyto levné potraviny jsou ale někdy pochybné kvality.

V poslední době se čeští spotřebitelé začínají vracet k českým potravinám, a tak o naši mraženou zeleninu a ovoce začíná být zájem i ze strany obchodních řetězců. Podařilo se nám doplnit technologické linky na zpracování špenátu, kořenové zeleniny, rozšiřujeme skladové a výrobní kapacity na výrobu 15 000 tun mražené zeleniny ročně. Jen pro srovnání: Mochovské mrazírny ročně vyráběly 20 000 tun mražené zeleniny.

Jedním z hlavních výrobních programů je zpracování špenátu, kterého v jarní kampani vyrobili v AGRO Jesenici 1850 t a na podzim ho má být 2500 t. „Na podzim startujeme nový špenátový program – listový řezaný špenát. O tento výrobek, který je velmi oblíbený hlavně u mladých rodin, bude velký zájem. Dá se použít na přípravu rychlých lehkých jídel i jako příloha k masu, na pizzu apod. Věříme, že tento výrobní program se setká s úspěchem. V Česku se ročně vyrábělo 10 000 tun mraženého špenátového protlaku, spotřeba listového bude jistě vyšší,“ předpokládá Ing. Kubiš.

Dále zpracovávají kořenovou zeleninu – mrkev, celer, petržel, pastinák, dále hrášek, zelí, kapustu, květák, rajčata, papriku a jako novinku na příští rok chystají mražený chřest. Z ovoce zpracovávají hlavně rybíz a částečně borůvky. Dnes vyrábí 35 hotových výrobků mražené zeleniny a ovoce, které chtějí prodávat ve všech obchodních řetězcích.

Suroviny nakupují od českých pěstitelů z Polabí, ale i z jižní a severní Moravy. Dnes mají pěstitelé zájem i o výrobu průmyslové zeleniny, protože od AGRA Jesenice mají zajištěnou garanci odběru a pravidelné platby za dodané zboží. Během let si vytvořili síť dodavatelů a dnes mohou směle tvrdit, že celý výrobní program pochází od českých pěstitelů.

V mrazírně Vestec pracuje nyní 45 stálých zaměstnanců a dosahuje se výkonů v částce 250 milionů korun. Celkové výkony AGRA Jesenice dosahují 750 milionů korun.

Dnes objednáš, zítra zboží máš

Obchodní sklad má mrazírna ve firmě Hoppy, která dělá logistiku pro několik dalších firem. Po uplynutí 24 hodin od objednávky má klient zboží doručené. „Řídíme se vnitrofiremním mottem: „Dnes objednáš, zítra zboží máš,“ uvedl Ing. Vratislav Hruška, vedoucí mrazírenské divize AGRA Jesenice.

Výrobky jsou z české produkce, a proto si také před třemi roky nechalo AGRO Jesenice zaregistrovat logo Český výrobek s českou vlaječkou a na všech svých výrobcích je má. Garantují tak ryze českou potravinu. Své výrobky proto přihlašují do soutěží celostátního charakteru, jako jsou Klasa nebo Regionální potravina Středočeského kraje. Mají jedno velké plus ve svém výrobním programu, nemusí se pátrat po zahraničních dovozcích, vše je totiž u výrobků české.

Eugénie Línková