Povadlý chmel musejí kropit, ještě než vjede na česačku

Chmel při rekordně vysokých teplotách vadne dřív, než se dostane z pole na česačku, proto ho tady ještě na strhávačích kropí proudem vody z hadice.

Zvadlý chmel se totiž hůře češe. Povadlé hlávky nejsou už tak křehké, proto je česací bubny tak snadno neočešou. Hlávky zůstávají na révě a odchází do odpadu. Navíc těm očesaným se otevřou listeny a slabší hlávky ventilátory snadno vyhazují do příměsí, to znamená, že rovněž skončí v odpadu.

V úmorném vedru se těžko pracuje lidem v rozpálených halách na česačkách i ve chmelnicích. Navíc chmel škrábe, proto je dobré mít dlouhé nohavice i rukávy.

„Je to těžké, ale musíme to nějak vydržet. Pravidelně a o hodně častěji doplňujeme tekutiny, " shodují se brigádníci od Žiliny. Někteří přijeli už po sedmé.

„Kdyby se nám tu nelíbilo, tak sem nejezdíme," prohlásil za svoji partu Jozef Možiešik. Vedro ještě znásobené pásovou sušárnou také přemáhá Lenka ze Želče u Měcholup. Na chmelu je potřetí, ale takové vedro ještě nezažila. „Je to dřina, ale dá se to, musíme to překonat. O něco lepší je noční směna," zkonstatovala Lenka.

V Chmelexu Hořesedly se rozjely chmele už v sobotu. Kromě velkých veder je průběh sklizně zatím bez problémů a jen vzpomínají, jak před dvěma roky zapadaly traktory ve chmelnici až po nápravy.

Ke sklizni tady mají šedesát čtyři hektarů vysokých a tři hektary nízkých konstrukcí. Jedou čtyři česačky. Na ně navazuje pásová sušárna. Sklizeň zajišťuje sedmdesát lidí. Denně očešou pět až šest hektarů. Záleží na podmínkách na jednotlivých chmelnicích.

Nízké konstrukce přijdou na řadu až jako poslední.

„Je na nich několik zahraničních odrůd chmele. Žatecký poloraný červeňák se na nich neosvědčil. Porost je příliš hustý, neosluněný, takže nenakvete. Z hektaru se pak sklidí tak tři metráky. Pro zahraniční odrůdy není zase takový odbyt. Všichni žádají červeňák," vysvětloval jeden z chmelařů Tomáš Kudrna.

Rekordní sklizeň tady neočekávají. Výnos bude spíše průměrný až podprůměrný. „V naší oblasti chyběly srážky v době, kdy chmel intenzivně rostl, a to je znát. Například v Malé Černoci a v Soběchlebech spadlo v květnu o čtyřicet milimetrů srážek více a chmel je tam lepší. Tady zapršelo, až když rostliny ukončily tzv. dlouživý růst," zkonstatoval Kudrna.

Co může chmelařům trochu spravit náladu, jsou celkem slušné výsledky obsahu alfa hořkých látek posledních předsklizňových vzorků. Jenže, jak prohlásil Tomáš Kudrna, chmel se pozná až na sušárně. Například méně vzrostlé chmelnice jsou prosluněné, a to znamená vyšší obsahalfa hořkých látek. Naopak narostlé štoky mohou mít hodně listí a méně hlávek.

Zdravotní stav chmele je zatím dobrý. „Ošetřit porosty proti svilušce a perenospoře jsme stihli včas. Ještě teď ošetřujeme několik posledních hektarů, aby porosty vydržely zdravéaž do konce sklizně," uzavřel Tomáš Kudrna.

Autor: Šárka Hoblíková