V Plzni se vařilo pivo podle původní receptury bavorského sládka

Pivovar Plzeňský Prazdroj slaví 170 let od svého založení. Stárkové už požehnali výroční jubilejní várku piva Pilsner Urquell uvařenou podle původní receptury. Uznávaný bavorský sládek Josef Groll byl v roce 1842 pozván do Plzně, když se měšťané rozhodli vybudovat nový pivovar. Sice vyrobil jiné pivo, než původně zamýšlel, díky domácím surovinám - speciálnímu ječmenu, žateckému chmelu a měkké vodě se ale zrodilo dodnes v Česku snad nejpopulárnější pivo. Hlavní oslavy vypuknou v šest hodin odpoledne na plzeňském náměstí Republiky.

Plzeňský ležák byl nyní uvařen podle stejné receptury jako před 170 lety. Akce se zúčastnilo deset nejlepších výčepních z celého světa. Pivo bude naraženo 11. listopadu na plzeňském náměstí při Martinských trzích. Odpoledne se bude pivo stáčet ze 170litrových dubových sudů, na náměstí ho doveze formanský vůz, jako tomu bývalo v době vzniku ležáku. V doprovodném programu vystoupí Plzeňská filharmonie, která pro tento den nastudovala symfonickou báseň Vltava z cyklu Má vlast. S filharmonií zaroveň vystoupí Michal Pavlíček. Návštěvníci se mohou těšit i na Báru Basikovou či Davida Kollera.

Pivo Pilsner Urquell (Plzeňský Prazdroj) dalo jméno a stalo se pravzorem všech světlých piv vařených metodou spodního kvašení (pilsner, pils). Jen málo českých výrobků se může chlubit takovou proslulostí ve světě jako plzeňská dvanáctka. Pivo, které se prodávalo pod označením "bavorské pivo z Měšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči", mělo překvapivě skvělou chuť, což dokládá i zápis v kronice: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek."

Ochrannou známku Plzeňský Prazdroj získal pivovar už v roce 1898

Měšťanský pivovar v Plzni si po uvaření první várky svého slavného světlého ležáku v roce 1842 nechal zapsat několik značek. Plzeňské pivo se tak mohlo jmenovat například Prapramen, Měšťanské plzeňské nebo Plzeňský pravý zdroj. Sláva, kterou si pivo z Plzně rychle vydobylo doma i v zahraničí, ale začala lákat spousty napodobitelů, a proto si pivovar v roce 1859 nechal zapsat ochrannou známku Pilsner Bier (Plzeňské pivo), v roce 1898 pak Plzeňský Prazdroj a německou variantu Pilsner Urquell, která mu vydržela dodnes.

Josef Groll, jehož doporučil plzeňským měšťanům nejspíše stavitel měšťanského pivovaru Martin Stelzer, působil v Měšťanském pivovaru tři roky. Poté se sice opět ucházel o místo sládka, ale neuspěl. Vrátil se tak do Vilshofenu, odkud pocházel, a převzal otcův pivovar, který řídil až do své smrti. Zemřel v listopadu 1887 v 74 letech. Rodinný pivovar Grollových již neexistuje, části ale přešly pod společnost Wolferstetter, která dodnes vyrábí ležák Josef Groll Pils.

Proti zneužívání své značky se pivovar poprvé ozval žalobou ve Švýcarsku v roce 1892. V roce 1899, rok po zaregistrování ochranné známky Pilsner Urquell, si pivovar stěžoval na piva se značkou Pilsner Beer, která se dovážela z Německa do Británie. Úřady v Londýně ale oznámily, že označení Pilsner Beer znamená zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu a další vývoj se pak ubíral v souladu s tímto rozhodnutím. O jedinečnost označení místa původu tak pivovar přestal postupně usilovat a přívlastky pils nebo pilsner se staly označením druhu světlého piva vařeného metodou spodního kvašení.

Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila

Nový ležák se již po roce čepoval v Praze. V roce 1856, kdy se jen v Praze točilo plzeňské již v 35 hostincích, se pivo začalo pít ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. V 70. letech 19. století už ho pili i v Americe a na sklonku 19. století plzeňské pivo proniklo do Afriky, na Blízký východ a do Latinské Ameriky.

Plzeňský Prazdroj je v současnosti největší pivovarnickou skupinou v Česku, ovládá více než polovinu českého pivního trhu. Společnost náleží do druhé největší světové pivovarnické skupiny SABMiller a v ČR provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).