Kvalitu dokazují ocenění

I když Tomáš Kořínek, ředitel společnosti TOKO AGRI a. s. sídlící v Rudicích u Uherského Brodu, přijel na tiskovou konferenci agrární komory referovat o produktu zvaném Ovocňák, který na Zemi živitelce rozšířil letos počet udělených ocenění Klasa, začal své vystoupení komentářem k mléčným automatům. I těmi se jeho rodinná firma zabývá a má jich rozeseto po České republice ke dvěma stovkám. A co víc, expanduje s nimi do zahraničí.

K tomuto sdělení jen novináři vtipně komentovali, že bývalý hlavní hygienik ČR Vít svými částečně poplašnými zprávami, co vše se může lidem stát po požití mléka z mléčných automatů, je nepoložil, ale sám na doporučení ministra musel tento post opustit. A tak jen zbývalo dodat, že o mléčné automaty zájem neklesá a lidé kupují toto zdravé mléko víc než dřív.

Produkce čistého ovocného moštu

Myšlenka produkovat čistý ovocný mošt vznikla v roce 2011 jako reakce na stále stoupající podíl „nepravých“ potravin v obchodech a na znehodnocování jména výrobců kvalitních surovin a produktů v zemědělské prvovýrobě. Tomáš Kořínek následně vysvětlil novinářům, proč představuje vitamíny v tekuté podobě právě na půdě Agrární komory ČR, jíž je jeho firma členem. Mošty vyrábí společnost Toko Agri a. s. v provozovně v Rudicích u Uherského Brodu pod obchodní značkou Ovocňák a jejich základem je české ovoce, ale i česká zelenina.

V portfoliu zeleninových šťáv chybí jen rajčata. Ta se podle slov Tomáše Kořínka stala v ČR pěstitelsky velmi vzácnou surovinou. Zatímco před lety je z českých moravských polí vytlačila italská, španělská, ale i nizozemská konkurence, v současné době světu vládnou rajská jablíčka z Číny. Ostatně o jejich velkoprodukci v biokvalitě na velmi vysoké úrovni, na bázi hydroponie, se letos na jaře přímo ve střední části Číny mohli přesvědčit čeští zelináři. Jelikož firma Toko Agri chce zpracovávat jen plody nakupované od českých zemědělců a sadařů, s rajčatovou šťávou nepočítá. Hodně produktů má navíc ze svých polí a sadů.

Plody ekologického zemědělství

„Zdejší region Bílých Karpat je charakteristický svou rozmanitostí fauny i flóry. V nejnižších polohách se nacházejí úrodné půdy pro náročné hospodářské plodiny, na jižních svazích se daří vinné révě a ovocným stromům a v nejvyšších polohách už naleznete pouze pastviny pro ovce. Nejtypičtějším ovocem pro tento kraj je švestka obecná,“ uvedl Tomáš Kořínek.

Pro výrobu se používá výhradně výběrové ovoce produkované v biosadech nebo ovoce, při jehož pěstování se využívají ekologicky přijatelné metody s důrazem na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Jsou dodržovány přísné podmínky pro použití chemických látek a hnojiv.

Suroviny pro tvorbu moštů pochází převážně od sadařů z Moravy, případně od dalších českých a slovenských pěstitelů. „Celoroční dodávku moštů jsme schopni zajistit díky skladování jablek ve skladech ULO (ultra low oxygen) bez přístupu vzduchu. Měkké ovoce, které firma nestihne zpracovat, zamrazí a postupně zpracovává až do další sezóny. Hlavním cílem je nabídnout kvalitní produkt z českých zemí českému spotřebiteli,“ dodal Kořínek. K dnešnímu dni nabízí Toko Agri čtrnáct druhů ovocných moštů a stále pracuje na přizpůsobování nabízeného produktu potřebám spotřebitele. „Vedle třílitrových, pětilitrových a desetilitrových objemů připravujeme i produkci menších balení,“ uvedl Kořínek junior se jménem po otci, který řídí právě tuto divizi.

Obal udržuje šťávu v čerstvém stavu

Podnik využívá technologii špičkového rakouského výrobce Voran. Ovoce a zelenina se před dodáním ke zpracování zbaví všech nečistot ve vodní lázni nebo tlakovou vodou. Těsně před vstupem do útrob stroje navíc jednotlivé kusy obsluha kontroluje a přebírá na válečkové dráze. První strojní operací procesu je rozdrcení ovoce a zeleniny na drobnou frakci. To umožní nejlepší výtěžnost ovocné šťávy. Drobná frakce z drtiče padá přímo do pásového lisovacího zařízení, které průchodem nekonečného pásu po několika válcích vymačká z drtě ovocnou šťávu. Ta je sbírána a čerpána do tanku přes kovový filtr, který zachytí případné mechanické nečistoty. Pro dosažení maximální hygieny a trvanlivosti je šťáva z tanku okamžitě ošetřena jemnou pasterací a ještě horký mošt se napouští do speciálních pytlů, kde se po vytěsnění vzduchu zavře ventilem. Balení, ve kterém se dostává mošt ke spotřebiteli, se odborně nazývá bag-in-box. Jeho hlavní předností je schopnost uchovat mošt v nezměněné kvalitě po velmi dlouhou dobu. Jak je to možné? Mošt je po vylisování ošetřen pasterací při 78 °C a okamžitě plněn do potravinářského pytle, který je vakuově uzavřen výpustným ventilem. Vak je následně vložen do kartónové krabice, která zabraňuje přístupu světla. Tak vyrobený, ošetřený a uložený mošt je možné skladovat minimálně šest měsíců, aniž by se změnila jeho chuť, obsah vitamínů a čerstvost.

Obal zamezuje oxidaci, která je hlavní příčinou znehodnocování potravin. Po otevření se čepuje mošt ventilem, který zamezuje přístupu vzduchu do pytle. Pytel se kolem tekutiny totiž smrskává až do úplného vyčerpání svého obsahu. Díky tomu vydrží po otevření čerstvý až čtyři týdny. Náklady na balení jsou menší než na skleněné nebo plastové láhve. Navíc obal je možné jednoduše rozdělit na plastový pytel s ventilem a karton. Obě části jsou plně recyklovatelné.

Ceny za kvalitu

Pro cestu na trh vytváří Toko Agri vlastní obchodní síť a stále hledá koncové prodejce. S Ovocňákem se setká zákazník nejen v obchodech potravin, zdravé výživy, ale i na farmářských trzích, na potravinářských předváděcích akcích a na regionálních slavnostech, hodech a ochutnávkách. V poslední době se Ovocňák nabízí i v obchodní síti Našeho gruntu a možná se objeví časem i v Bille, s níž se jedná o možnosti nabídky v oddělení bio. „Certifikát na bio bychom mohli mít již během dvou měsíců,“ dodal Kořínek. Prozradil ještě na závěr, že se již intenzivně pracuje na rozšíření škály nabízených Ovocňáků. Během půl roku by některé další produkty této řady měly obsahovat výluhy z bylin, což by mělo jen umocnit zdravost těchto nápojů.

Kvalitu produktu ukazují i mnohá odborná ocenění, kdy se Ovocňák může pochlubit oceněním Klasa, Regionální potravina a Perla Zlínska. V současné době běží již zmíněný registrační proces pro získání značky Bio.

zdroj: Eugenie Línková