Další útok na ochranu zemědělské půdy
15.02.2013 | Haló noviny
Půda je základní přírodní složkou životního prostředí. Patří k základním podmínkám existence života na souši, nejen proto, že lidstvo živí. Špatné zacházení s ní vede k její degradaci. Následkem bývá často hlad. Nejedna civilizace skončila krátce poté, co zničila půdu, která ji živila.
Nejotřesnějším případem je největší poušť světa Sahara, která asi z poloviny vznikla v důsledku změny klimatu, a z druhé poloviny ji vytvořil nešetrnou exploatací půdy člověk.
Následky nešetrného hospodaření s půdou můžeme vidět ve Středomoří i u nás, byť mají jinou podobu. Zemědělství jižní Moravy dnes již zřetelně trpí rostoucí degradací zemědělské půdy v důsledku jejího nešetrného obhospodařování.
Snaha chránit zemědělskou půdu od dob první průmyslové revoluce připomíná boj s větrnými mlýny. Zabírá se další a další zemědělská půda pro potřeby těžby i výstavby, obhospodařování zemědělské půdy není rozhodně šetrné, na zákony k ochraně zemědělské půdy se velmi často kašle. Otrlí monetaristé je napadají coby přežitek údajného komunismu.
Příliš účinné nejsou ani odvody za odnětí zemědělského půdního fondu zemědělské výrobě, zavedené v Československu v roce 1966. Od té doby byly mnohokrát zvyšovány, až v roce 1989 dosáhly zhruba úrovně alespoň částečně stimulující snížení záborů zemědělské půdy. Následná inflace po roce 1989 ale jejich stimulační účinek zrušila.
Nový systém odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu z roku 1992 byl sice odvozen z bonitace půdy (odvíjel se od její úrodnosti), ale vycházel z cen roku 1989. Příliš ochranu zemědělské půdy tudíž stimulovat nemohl. Pokračující inflace jeho stimulační účinky dále snižovala. Zásadním problémem bylo nemálo pokusů tyto odvody omezit nebo zrušit.
Ke zvýšení odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu došlo až v roce 2011 v rámci snahy omezit kalamitní růst extrémně dotovaných fotovoltaických elektráren. Neuplynulo ale mnoho vody a Senát bleskově schválil návrh na zásadní zrušení odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu, pokud se půda zabírá na výstavbu dálnic, průmyslových zón apod.
Prý je třeba podpořit ekonomiku. Jakoby krizí léta těžce sužované zemědělství nebylo významným aspektem pokračující ekonomické krize. Jakoby ničením životního prostředí někdo dosáhl prosperity.
Mám za to, že je třeba ve sněmovně tento návrh zákona odmítnout.
Jan ZEMAN
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne 18. 8. 2026 (19.08.2026)
- Zemědělci od koalice pro boj se suchem očekávají dlouhodobý plán a financování (18.08.2026)
- Tropy už se do konce prázdnin nevrátí. Bude deštivo, přidají se i bouřky (18.08.2026)
- MZe: Žně jsou u konce, úroda obilovin i řepky je meziročně nižší (18.08.2026)
- Lactalis kupuje za 1,34 miliardy dolarů britskou divizi Saputa (18.08.2026)
- Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny (18.08.2026)
- Déšť přinesl vláhu, ale nerovnoměrně. Který kraj měl nejvíc a který nejmíň (18.08.2026)
- Investice do boje se suchem musí být komplexní, opatření v krajině doplní posílené vodohospodářské investice (18.08.2026)
- Špatná sklizeň je problém na jednu sezonu, špatná zemědělská politika může škodit příštích sedm let (18.08.2026)
- Rybníkáři vybudují nové rybníky, či odbahní a zrekonstruují stávající. Ministerstvo zemědělství jim na to dá 250 milionů korun (18.08.2026)

Tweet



