Orná půda a volná krajina nám pomalu mizí před očima
11.03.2013 | ČT 24
Každý den mizí v Česku 13 hektarů polí. Rostou na nich domy, tovární haly a další objekty. Dokládají to právě zveřejněné údaje za loňský rok. Proti minulosti se číslo snížilo, od předloňska si totiž úřady účtují za patřičné povolení několikanásobně vyšší poplatky. Právě kvůli nim se objevují snahy plošně povolit výjimky a tím tempo zástavby zase zrychlit.
V posledních deseti letech prodělává naše krajina v okolí velkých měst jednu z historických krajinných revolucí, při které náhle dochází k velkým změnám v charakteru osídlení, k zastavění volného prostoru a k proměně tradiční krajiny na útvar, kterému se říká 'sídelní kaše' nebo 'sídelní mlhovina'.
Satelitní čtvrti, haly, sklady a k nim vedoucí silnice zastavují půdu a ukrajují volný prostor. Často se staví na hodnotné zemědělské půdě, kterou v době klimatických změn můžeme v budoucnosti opět potřebovat. Volná krajina, kam se dá chodit na vycházky, mizí. Tento proces má své pozitivní i negativní stránky, ale vzhledem k rychlosti a intenzitě změn převládají spíš problémy.
Staví se dál, přestože i rozlehlé sklady zůstávají leckde nevyužité. Jako příklad mohou sloužit pozemky kolem D1 kousek za Prahou, u Všechrom. Před deseti lety tu byla jenom pole. Pak tu vyrostly nejprve dvě velké haly, později jedna ještě větší a právě teď se tu staví další. Starousedlíci kroutí hlavami. "Nevím, až dojde k nějakému krachu, co se s tím bude dělat. Jestli se v tom budou pěstovat žampiony, nebo co. Zemědělská půda bude pasé," komentoval Vlastimil Čelikovský, obyvatel Velkých Popovic.
Při stavbě se ničí půda, která vznikala i tisíce let
Při stavbě se ničí půda, která vznikala i tisíce let. "Tyto pozemky by vůbec neměly být zastavovány. V podstatě toto jsou ty, které by měl člověk nejvíc chránit," tvrdí Jiří Hladík, ředitel výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Rychlost, jakou půda mizí, se v posledních dvou letech mírně zvolnila. I tak je ale denní průměr 13 hektarů zhruba roven ploše třinácti Staroměstských náměstí. Zmírnit tempo možná pomohly i poplatky. Za nejcennější pole se platí až desetinásobně víc než dřív.
V Senátu se ale zrodil návrh, který chce, aby se například za rozšiřování průmyslových zón opět platilo méně. Vláda ho dnes projednala: neřekla ani ano, ani ne, ale vypadá to, že přešlapovat na místě nebude dlouho. "Myslím, že všichni ministři kvitovali, že je to směr, kterým je třeba jít, a je třeba tu problematiku vyřešit," uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. V příštích měsících se zřejmě zrodí vládní novela, která kvůli rozvoji obcí zastavování půdy zase zlevní.
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne 18. 8. 2026 (19.08.2026)
- Zemědělci od koalice pro boj se suchem očekávají dlouhodobý plán a financování (18.08.2026)
- Tropy už se do konce prázdnin nevrátí. Bude deštivo, přidají se i bouřky (18.08.2026)
- MZe: Žně jsou u konce, úroda obilovin i řepky je meziročně nižší (18.08.2026)
- Lactalis kupuje za 1,34 miliardy dolarů britskou divizi Saputa (18.08.2026)
- Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny (18.08.2026)
- Déšť přinesl vláhu, ale nerovnoměrně. Který kraj měl nejvíc a který nejmíň (18.08.2026)
- Investice do boje se suchem musí být komplexní, opatření v krajině doplní posílené vodohospodářské investice (18.08.2026)
- Špatná sklizeň je problém na jednu sezonu, špatná zemědělská politika může škodit příštích sedm let (18.08.2026)
- Rybníkáři vybudují nové rybníky, či odbahní a zrekonstruují stávající. Ministerstvo zemědělství jim na to dá 250 milionů korun (18.08.2026)

Tweet



