Čínské aféry otevírají dveře mléku z Česka
17.05.2013 | E15 on line
Tuzemským mlékárnám se otevírá čínský trh, na který již několik let kvůli jeho velikosti zálibně hledí. Bohatnoucí Číňané kvůli stále většímu počtu afér se zdraví nebezpečnými potravinami stále častěji vyhledávají ty zahraniční, i když jsou dražší.
Pootevřené dveře nyní využije i Mlékárna Hlinsko. Firma je těsně před dokončením certifikace ze strany čínských úřadů nutné pro vývoz do této země. Ve spolupráci s čínským partnerem provozujícím 460 obchodů v Šanghaji a jeho okolí chce první zkušební dodávky trvanlivého krabicového mléka vyslat během léta nebo na začátku podzimu. První fáze kontraktu počítá s vývozem zhruba dvou milionů litrů měsíčně, což je zhruba čtvrtina současného exportu hlinské mlékárny, který má hodnotu asi miliardy korun ročně.
„Čínský spotřebitel nevěří čínským výrobcům. Za poslední rok či dva měli tolik afér, že tamní lidé nechtějí čínské mléko, protože nevěří, že se z něj neotráví,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 generální ředitel Mlékárny Hlinsko Jiří Tvrdík. Jeho slova potvrzuje i obrovský zájem Číňanů o zahraniční dětskou výživu, kterou v posledních měsících hromadně vykupují v Německu či Hongkongu a dopravují do Číny.
Číňané si velmi dobře pamatují pět let starou aféru, kdy se v Číně vyrobeným sušeným mlékem otrávilo šest dětí a tisíce dalších mělo velké zdravotní potíže. Důvodem úspěchu Evropanů v Číně je i přebírání západoevropských zvyků včetně vyššího zájmu o mléčné výrobky, jejichž spotřeba je v zemi stále nízká.
Obavy o kvalitu potravin jsou u asijské velmoci skutečně značné. O tom svědčí také skutečnost, že čínský partner si u mlékárny výslovně vyžádal, aby bylo mléko z Hlinska vyráběno v originálních tuzemských obalech popsaných česky, avšak přelepené etiketou v čínštině s povinnými údaji typu složení a výrobce, aby bylo zcela zřetelně vidět, že nejde o čínské zboží.
Cesta, kterou Mlékárna Hlinsko zvolila, je rozhodně správná, domnívá se i předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. V samotné Číně podle jeho slov vypukla rozsáhlá soutěž, které se účastní rovněž velké světové společnosti. Dostat se právě do Číny chce každý, protože je tam silná poptávka a potenciál pro rozsáhlou expanzi. Sám však za vyšším zájmem o zahraniční výrobky včetně mléčných vidí spíše jiné důvody, neboť nedůvěra po aféře z roku 2008 podle Kopáčka již odezněla.
„Čína se westernizuje. Spotřebitelské chování se přibližuje západním zemím, a tím pádem se výrazně zvyšuje poptávka. A čínská mléčná produkce, i když roste, tomu zájmu stále nestačí,“ sdělil deníku E15 Kopáček.
Naprostou nezbytností pro vývozce do Číny je však podle něho najít skutečně spolehlivého partnera. Tuzemské mléčné výrobky se v současné době už do Číny exportují. Nevyvážejí je ale zatím příliš samotní tuzemští výrobci, ale spíše zprostředkovaně přes tuzemské velkoobchodníky.
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne 18. 8. 2026 (19.08.2026)
- Zemědělci od koalice pro boj se suchem očekávají dlouhodobý plán a financování (18.08.2026)
- Tropy už se do konce prázdnin nevrátí. Bude deštivo, přidají se i bouřky (18.08.2026)
- MZe: Žně jsou u konce, úroda obilovin i řepky je meziročně nižší (18.08.2026)
- Lactalis kupuje za 1,34 miliardy dolarů britskou divizi Saputa (18.08.2026)
- Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny (18.08.2026)
- Déšť přinesl vláhu, ale nerovnoměrně. Který kraj měl nejvíc a který nejmíň (18.08.2026)
- Investice do boje se suchem musí být komplexní, opatření v krajině doplní posílené vodohospodářské investice (18.08.2026)
- Špatná sklizeň je problém na jednu sezonu, špatná zemědělská politika může škodit příštích sedm let (18.08.2026)
- Rybníkáři vybudují nové rybníky, či odbahní a zrekonstruují stávající. Ministerstvo zemědělství jim na to dá 250 milionů korun (18.08.2026)

Tweet



