Hlavní choroby a škůdci na osivu dřevin

Choroby a škůdci nenapadají rostliny pouze v jejich růstové fázi, mohou způsobovat škody již na samotných semenech rostlin.

Kdy dochází k napadení semen

Při sběru šišek, plodů a semen:

• po opadu na infikovanou lesní půdu – napadení žaludů hlízenkou žaludovou (Ciboria batschiana), bukvic houbou Rhizoctonia solani, jehličnanů Caloscypha fulgens atd.,

• na stromě – tracheomykózní choroby (infekce vodivými cestami – např. Verticillium, Ophiostoma), infekce hlízenkou žaludovou sporami z plodnic rostoucích na starých žaludech, napadení šišek a semen Fusarium circinatum konidiemi přenášenými větrem nebo deštěm.

Při manipulaci s osivem po sběru a při jeho zpracování (luštění):

• infekce z neodstraněných nečistot (zbytky šupin šišek, staré napadené šišky a plody, infikované kousky rostlinného materiálu apod.) – např. druhem Sirococcus conigenus,

• infekce kontaminovaným osivem nepozornou manipulací a nedodržením zásad čistoty,

• kontaminace osiva vzdušnými spórami hub během luštění při nedodržení základních pravidel práce s kontaminovaným osivem.

Při skladování a předosevní přípravě (stratifikaci s médiem):

• při krátkodobém skladování semen s vyšším obsahem vody (žaludy, bukvice, nažky klenu apod.) kontaminace zdravého osiva semeny infikovanými (hlízenka žaludová), z neodstraněných nečistot (např. plíseň šedá Botrytis cinerea), šíření saprofytických nebo sekundárně (následně) patogenních hub ze semen mrtvých, semen se sníženou vitalitou (např. nezralých nebo oslabených předchozí nevhodnou manipulací),

• kontaminace semen infikovaným stratifikačním médiem při předosevní přípravě.

Po síji:

• infekce půdními patogeny z infikovaného (opakovaně použitého) substrátu (Fusarium, Cylindrocarpon, Rhizoctonia, Phytophthora, Pythium),

• infekce závlahovou vodou, deštěm (Phytophthora, Pythium).

Hlavní skupiny hub osídlujících semena dřevin

Saprofytické druhy:

• osídlují zejména semena mrtvá nebo s vitalitou sníženou např. neoptimálními podmínkami během dozrávání, nesprávnou manipulací při sběru (např. zapaření semen), zpracování, skladování či předosevní přípravě,

• mohou působit problémy při předosevní přípravě (stratifikaci) méně kvalitních semen jehličnanů (smrk, borovice) i listnáčů (např. bukvice),

• z mrtvých semen se šíří na okolní zdravá semena, která mohou oslabit a následně zničit působení toxinů nebo enzymů.

Patogenní druhy:

• zahrnují půdní druhy hub, které infikují osivo po opadu na lesní půdu (nejčastěji různé druhy rodu Fusarium, Cylindrocarpon, Caloscypha fulgens, dále Rhizoctonia solani, Phytophthora cactorum, druhy rodu Pythium),

• plíseň šedá (Botrytis cinerea) působí problémy zejména při stratifikaci,

• způsobující tracheomykózní hynutí (Verticillium, Fusarium, Cytospora, Phomopsis, dále různá vývojová stádia hub rodu Ophiostoma, Ceratocystis), mohou být přenášeny např. žaludy do školek i do porostů,

• Fusarium circinatum způsobuje mortalitu samičích šištic i zralých šišek, ničí semena a snižuje sypavost u douglasky a exotických, teplomilných borovic.

Specializované parazitické houby:

● hlízenka žaludová, která je nejzávažnějším onemocněním zejména skladovaných žaludů

Nejvýznamnějších choroby semen dřevin

Ciboria batschiana – hlízenka žaludová

• napadá i naprosto zdravé plody různých druhů dubů a kaštanovníku,

• způsobuje tzv. mumifikaci, při které se dělohy mění na černá pseudosklerocia a semena zcela ztrácejí životnost a klíčivost,

• mumifikované žaludy mají nízkou specifickou hmotnost, jsou lehké a při plavení většinou plavou na hladině,

• primární nákaza nastává v lese při dozrávání a opadu nových žaludů sporami, uvolňovanými z plodniček patogena, které se vyvíjejí na starých infikovaných žaludech,

• sekundární nákaza probíhá během skladování vzdušným myceliem vyvíjejícím se na napadených žaludech,

• napadení žaludů v lese ovlivňuje počasí – teplo a slabé srážky koncem srpna a během září omezují vývoj plodniček na starých žaludech a tím i infekci nových žaludů,

• k infekci žaludů většinou dochází až po opadu, ale mohou být infikovány i žaludy na stromech,

• houba nenapadá klíčící žaludy,

• nejúčinnější ochranou žaludů je termoterapie, fungicidy omezují šíření sekundární náklady (mycelia), ale nezabrání zničení už infikovaných žaludů

Ochrana:

a) před sběrem odstranit staré infikované žaludy, použít sítě nebo plachty (omezí nákazu),

b) žaludy co nejrychleji dopravit do míst pro zpracování a uskladnění či síji (pozor na přesušení nebo naopak zapaření žaludů),

c) před uskladněním provést profylaxi buď formou chemoterapie, termoterapie či kombinací chemo- a termoterapie (máčení žaludů po dobu 2–2,5 hodiny ve vodě teplé 41°C s přidáním fungicidu).

Sirococcus conigenus

• hostitelskými dřevinami jsou především smrk ztepilý, smrk sitka, douglaska tisolistá a některé druhy borovic,

• zdrojem infekce jsou staré, infikované šišky, posbírané a uskladněné s čerstvými šiškami,

• na šupinách šišek vytváří malé, okrouhlé, částečně ponořené, z počátku světle zbarvené, později černé pyknidy,

• napadená semena mají zmenšený (scvrklý) obsah, což lze pozorovat na RTG snímcích,

• infikovaným osivem jehličnanů se přenáší do školek, kde způsobuje hynutí semenáčků, rakoviny kmínků, větví nebo hynutí vrcholových letorostů sazenic nebo i starších stromků,

• šíření ve školce podporuje vysoká vzdušná vlhkost, teplota 10–20 °C a nízká světelná intenzita,

• usmrcené semenáčky zůstávají vzpřímeně stát na záhonech

Ochrana

a) nesbírat staré infikované šišky,

b) při opakovaném výskytu infekce ve školce provést zdravotní kontrolu osiva a preventivně aplikovat fungicidy,

c) snížit vzdušnou vlhkost kolem semenáčků (např. odstraněním plevele); infikované rostliny (silně napadené nebo již mrtvé) vytrhat a spálit,

d) při školkování semenáčků pocházejících z jiných školek zkontrolovat jejich zdravotní stav.

Giberella circinata (anamorfa Fusarium circinatum)

• hostitelskými dřevinami přes 30 zejména teplomilných druhů severoamerických borovic a douglasky tisolisté,

• u nás potencionálně ohrožená je borovice lesní, douglaska tisolistá, dále borovice černá, borovice vejmutovka a různé okrasné borovice,

• napadá různé vegetativní i generativní orgány – šišky, semena, semenáčky, sazenice i stromy,

• poškozuje samičí šištice, zralé šišky a semena a snižuje sypavost,

• semeny se přenáší do školek, kde vyvolává hnilobu kořenů a kořenového krčku semenáčků (padání) a sazenic, postupně napadá i nadzemní části,

• ve školce se spory patogena rozšiřují deštěm, závlahovou vodou a větrem,

Ochrana

a) likvidace infikovaného materiálu, preventivně nedovážet osiva a sadební materiál potencionálních hostitelských dřevin z oblastí se zaznamenaným výskytem

Text Mgr. Zdeňka Procházková, CSc.,Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumná stanice Kunovice

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 6/2012.