Půdní život: Jak nahoře, tak i dole
27.05.2013 | ÚZEI, Agronavigator.cz
Vědci z Friedrich-Schiller-University v Jeně objevili souvislost mezi druhově bohatou flórou a zdravým půdním životem. Nižší rozmanitost rostlin podle nich znamená nižší druhovou rozmanitost v půdě. Výsledky byly publikovány na stránkách www.pflanzenforschung.de.
Vznik úrodné půdy trvá několik tisíciletí. Destrukce ale může být rychlá: zastavěním, erozí nebo příliš intenzivní zemědělskou činností. Dalším důležitým faktorem působícím na půdu může být rozmanitost porostů, tedy biodiverzita.
Vědci z univerzity v Jeně pod vedením ekologa prof. Nico Eisenhauera se na tento faktor zaměřili. Jejich výzkumy ukázaly, že chudý rostlinný pokryv negativně ovlivňuje život v půdě a může porušit rovnováhu.
Výzkumy v prérii
Vědci ve studii zkoumali vliv vegetace na počet a druhové bohatství organismů žijících v půdě. V rámci experimentu BioCON analyzovali půdní vzorky z více než 200 pokusných ploch v Minnesotě v USA, kde jsou již od devadesátých let sledovány dva metry velké parcely oseté různým počtem domácích bylin a trav. Některé z těchto ploch byly kromě toho pravidelně ošetřovány CO2 a dusíkem. Plochy zvolené pro účely studie měly písčitou půdu a obsahovaly renaturizované, dříve zemědělsky využívané travní porosty až neporušené prérie.
Tyto plochy byly osety vždy jedním, čtyřmi a devíti různými, také přirozeně se vyskytujícími druhy. Náhodně vybrané rostlinné druhy sestávaly z C3 a C4 jednoděložných rostlin, luskovin a vysokých vytrvalých rostlin.
Rozmanitost přináší rozmanitost
Ukázalo se, že při vysoké diverzitě rostlin (devět druhů) se výrazně zvýšilo množství bakterií v půdě. Kromě toho stouplo jak množství, tak i druhové zastoupení mikro- a mezofauny. Oxid uhličitý a dusík oproti tomu neměly žádný velký vliv na půdní život. Při zvýšené koncentraci CO2 mohl být pozorován nárůst pouze mikrobiální populace, zatímco počet zástupců třásnokřídlých poklesl dokonce o 35 %.
Spolehlivé výsledky až po letech
Výsledky odporují starším výzkumům, v nichž byl prokázán jen malý efekt druhové rozmanitosti rostlin na půdní život. Příčina spočívá podle vědců z Jeny v době trvání experimentu. Dosavadní výzkumy trvaly maximálně tři roky. První efekty však lze rozpoznat až po čtyřech až šesti letech, protože půdní život potřebuje nějaký čas, aby se přizpůsobil změněným podmínkám.
Sledované pokusné plochy existují již 15 let. Vědci však zatím nemohli zodpovědět otázku, jaké procesy vedou k dosaženým výsledkům. Srovnání s jinými dlouhodobými experimenty by mohlo poskytnout informace, jakými změnami prochází půdní život při úbytku rostlinných druhů a zda jsou výsledky použitelné i pro jiné oblasti. Experimenty však již nyní ukázaly, že přibývající úbytek druhů má podstatně negativnější vliv na vitalitu a tím i produktivitu půd, než se dosud předpokládalo.
Web-portál Agronavigátor podléhá licenci Creative Commons (Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla). Články lze šířit pouze s uvedením původní citace a s uvedením zdroje ÚZEI, Agronavigator.cz.
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulých dní 23.12.- 28.12.2025 (29.12.2025)
- Řečtí zemědělci se po vánoční pauze vrací k blokádám silnic a přechodů (28.12.2025)
- Česko chce flexibilitu v zemědělské politice. Může to být ale dvojsečné (27.12.2025)
- Ceny potravin v roce 2026: Levné máslo a brambory, zdraží káva či kakao (26.12.2025)
- Pivovar Strakonice prodal meziročně více piva, letos investoval i do automatizace chlazení (25.12.2025)
- ČSÚ: Živý kapr letos stojí 126,23 koruny za kilogram, mírně víc než loni (24.12.2025)
- Udělejme z krmení zvěře vánoční zvyk, který opravdu pomůže (23.12.2025)
- Vláda souhlasí se záměrem obnovit daňové zvýhodnění vína, zákon připraví vlastní (23.12.2025)
- Čína zavádí vysoká cla na mléčné výrobky z EU, podle Bruselu neoprávněně (23.12.2025)
- Proč jedle neopadá a smrk je historicky králem českých Vánoc? (23.12.2025)

Tweet



