Slevy přestávají zabírat, obchody se točí ve spirále

Češi utrácejí za potraviny méně než dřív. Za celý rok 2012 klesly maloobchodní tržby v této kategorii o 2,5 procenta. A propad pokračuje: Podle Českého statistického úřadu v dubnu prodej potravin klesl meziročně o šest procent.

Obchodní řetězce proto vymýšlejí nové způsoby, jak českého zákazníka přinutit utrácet. Slevy totiž přestávají mít dřívější účinek - lidé se už s nimi setkávají prakticky všude.

Tuzemští obchodníci přiznávají, že se v posledním roce dostali do takzvané slevové spirály. Snížené ceny nabízejí takřka pořád. Podle Aleše Langra, který zastupuje Interspar, se v "akci" momentálně prodává 40 procent maloobchodního zboží.

Složení potravin a "vzdělávání"

Vedle barevných cedulí, jimiž lákají na slevy, proto řetězce intenzivněji zkouší využívat i další nástroje.

Větší pozornost věnují například tomu, co zákazníkovi prozradí o složení potravin nad rámec požadavků ze zákona. "Zavedli jsme barevné označení vajíček, takže lze rozeznat vejce od slepic chovaných na podestýlce nebo z volného výběhu," říká mluvčí řetězce Tesco Jiří Mareček. Ta první jsou umístěna ve žlutých obalech, druhá v zelených.

Kromě toho se supermarkety snaží "vzdělávat" a přitáhnout konkrétní skupiny spotřebitelů. Například Interspar spustil projekt Svět piva, v jehož rámci se mají zákazníci mimo jiné naučit, jaký druh tohoto nápoje se k jednotlivým jídlům hodí.

Lidl zlevňuje nepotravinářské výrobky. "Několikrát do roka nabízíme výprodeje spotřebního zboží - pro domácnost, zahradu, sport, dílnu i kancelář," říká mluvčí řetězce Lubor Tůma.

A třeba Ahold se snaží nalákat lidi tím, že zařazuje do regálů v Albertu potraviny pro diabetiky nebo celiaky.

Není sleva jako sleva

Zástupci řetězců potvrzují, že lidé šetří daleko více než dříve. "Chování zákazníků se v poslední době mění.  Spotřebitelé stále častěji realizují menší nákupy a upřednostňují akční zboží," upozorňuje Aleš Langr z Intersparu.

Podle Gabriely Bechyňské, která mediálně zastupuje řetězec Billa, sice slevy pořád fungují, ale zákazníci si mezi nimi daleko více vybírají. "V současné době slyší především na slevy na značkové zboží, ty ale musejí být vyšší, až do padesáti procent," upřesňuje.

"Zákazníci běžně porovnávají ceny, stále větší úlohu hraje internet a elektronické letáky," říká Jiří Mareček z Tesca. Podle něj také klesá počet takzvaných impulzivních nákupů.

"V tomto roce se situace výrazně nezmění, další propad už ale nenastane," doufá mluvčí společnosti Ahold Judita Urbánková. Lidé podle ní vyčkávají, jak se bude dál ekonomika vyvíjet.

Ceny klesají, lidé nereagují

"Každý obchod má něco ve slevě. Kdyby akce nebyly, výdaje na potraviny poklesnou. Prodejci si na sebe upletli bič," domnívá se analytička Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance.

Podobný názor má i analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit. "Slevy jsou tady dlouhodobě a spotřebitelé jsou na ně zvyklí," říká. Z tohoto důvodu také přibývá zboží, které oproti loňskému roku zlevnilo.

Ceny zemědělských výrobků v květnu klesly oproti předchozímu měsíci o 1,8 procenta. Ovoce zlevnilo o 7,7 procenta, vejce o 5,8 procenta a drůbež o 2,2 procenta. Zdražila pouze čerstvá zelenina a nepatrně mléko (o 0,9 procenta).

Také data Eurostatu za rok 2012 ukazují, že ceny českých potravin jsou pod průměrem Evropské unie. Průměrná cena v celé EU má v tabulce hodnotu sto.

Cenová hladina potravin v EU
	POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE	OBILOVINYA CHLÉB	MASO	MLÉKO, SÝR, VEJCE
EU27	100	100	100	100
Belgie	110	108	118	111
Bulharsko	68	57	59	92
Česká republika	84	74	73	91
Dánsko	143	159	132	117
Německo	106	104	128	92
Estonsko	87	84	79	88
Irsko	118	110	110	119
Řecko	104	115	91	132
Španělsko	93	111	83	95
Francie	109	106	123	100
Itálie	111	114	115	126
Kypr	109	121	89	141
Lotyšsko	87	80	75	96
Litva	77	75	93	90
Lucembursko	116	117	129	119
Maďarsko	81	74	72	88
Malta	98	94	80	113
Nizozemsko	96	90	117	93
Rakousko	120	134	132	101
Polsko	61	58	55	63
Portugalsko	90	98	75	105
Rumunsko	67	63	57	93
Slovinsko	97	101	93	101
Slovensko	87	82	71	97
Finsko	119	130	119	114
Švédsko	124	135	126	112
Velká Británie	104	89	100	107

Zdroj: Eurostat