Pohladit šakala, to se nemusí vyplatit
02.07.2013 | SVS ČR
I turisté mohou zabránit zavlečení nebezpečných nákaz na území ČR. Na stránkách OIE, Mezinárodního úřadu pro zdraví zvířat (Office international des épizooties) http://www.oie.int/wahis_2/public/wahid.php/Wahidhome/Home, je možné se dozvědět o problémech s tuberkulózou skotu, klasickým morem prasat, Africkým morem prasat, slintavkou a kulhavkou, vzteklinou a celou řadou jiných onemocnění, a kde si na cestách dát pozor. Popřípadě na http://www.who.int/countries/en/ pokud jde o rizika pro člověka.
Je možné zjistit, že v řadě zemí EU se lze setkat s onemocněními zvířat, která u nás buď neznáme vůbec, nebo se díky Státní veterinární správě podařilo dosáhnout statusů země prosté mnoha nákaz. Zopakujme, že v ČR nemáme problémy se vzteklinou, tuberkulózou skotu, brucelózou skotu a leukózou skotu, klasickým morem prasat, Africkým morem prasat, Aujeszkyho chorobou prasat, aviární influenzou (ptačí chřipkou), infekční anémií koní, apod. Řady statusů jsme dosáhli za nemalých vynaložených prostředků, díky jejich uvolnění z kapitoly státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva zemědělství.
Dnes lze říci, že nově jsou hlášená ohniska nákazy Afrického moru prasat v Bělorusku, ve Velké Británii je to tuberkulóza skotu, na Kypru Newcastleská choroba drůbeže, v Maďarsku infekční anémie koní, stejně tak v Rumunsku, kde je navíc opět hlášena vzteklina. V Polsku jsou problémy s leukózou skotu a se vzteklinou, ve Slovinsku s infekční hematopoeickou nekrózou v chovech ryb.
A to nemluvíme o zemích mimo EU, například v Turecku se stále vyskytují ohniska slintavky a kulhavky (nejnověji 4) a o zemích severní Afriky, kde je například v Egyptě vysoce patogenní aviární influenza (ptačí chřipka) H5N1 v chovech drůbeže a stále je v těchto oblastech hlášen výskyt vztekliny. Toulaví psi a popřípadě i šakali jsou stálým rizikem.
Ve světle těchto informací je na místě zopakovat, že zákaz dovozu většiny potravin živočišného původu pro osobní spotřebu do EU má smysl. Stačí vzpomenout obrovských škod, které způsobily v devadesátých letech nelegální dovozy masa ze třetích zemí do Velké Británie, což způsobilo vzplanutí slintavky a kulhavky na Britských ostrovech.
Určitě je na místě zopakovat: nehladit zdánlivě „krotká“ zvířata, ani se je nesnažit „zachraňovat“ a nedovážet to, co se nesmí!
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další články v kategorii
- Zemědělci od koalice pro boj se suchem očekávají dlouhodobý plán a financování (18.08.2026)
- Tropy už se do konce prázdnin nevrátí. Bude deštivo, přidají se i bouřky (18.08.2026)
- MZe: Žně jsou u konce, úroda obilovin i řepky je meziročně nižší (18.08.2026)
- Lactalis kupuje za 1,34 miliardy dolarů britskou divizi Saputa (18.08.2026)
- Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny (18.08.2026)
- Déšť přinesl vláhu, ale nerovnoměrně. Který kraj měl nejvíc a který nejmíň (18.08.2026)
- Investice do boje se suchem musí být komplexní, opatření v krajině doplní posílené vodohospodářské investice (18.08.2026)
- Špatná sklizeň je problém na jednu sezonu, špatná zemědělská politika může škodit příštích sedm let (18.08.2026)
- Rybníkáři vybudují nové rybníky, či odbahní a zrekonstruují stávající. Ministerstvo zemědělství jim na to dá 250 milionů korun (18.08.2026)
- Seno podražilo až pětinásobně (18.08.2026)

Tweet



