Levný dovoz drtí chovatele nosnic
23.07.2013 | Denik.cz
Když mořeplavec Kryštof Kolumbus potřeboval svého času ukázat, že středověké chápání světa je postavené na hlavu, sřezal špičku vejce a skořápku pak postavil hranou na stůl. Všechno je prý možné. Tak vzniklo Kolumbovo vejce. Českým chovatelům by ovšem za současné situace žádný trik nepomohl. Problémů, s nimiž zápasí, je až příliš mnoho.
Přednedávnem investovali velké finanční prostředky do vybudování nových kapacit pro chov nosnic a nyní, když by se měly investice vracet prodejem vajec za přiměřené ceny, v obchodech jdou na odbyt vejce lotyšská a polská. Zlomem se staly letošní velikonoční svátky, kdy ze dne na den klesla výkupní cena a navíc o česká vejce nebyl zájem, neboť obchodníci se předzásobili. Ti do České republiky dovezli asi čtyřicet milionů vajec.
Spotřebitel přitom o tvorbě ceny ví jen málo a zůstává mu utajeno, že přirážka obchodníků činí v mnoha případech i čtyřicet procent.
Bohužel, situace se později tak vyhrotila, že chovatelé musejí kvůli nízkým výkupním cenám zabíjet hejna předčasně. V Evropě dochází k nadvýrobě této důležité součástí potravin, a tak se producenti snaží uplatnit kdekoliv. Pochopitelně, nejjednodušší je to v EU. A tak se do Česka se dováží vejce nejen ze sousedních zemí, jako je Polsko, Německo a Slovensko, ale také z Lotyšska a Španělska. Co se dováží, to jsou přebytky za dumpingové nebo dotované ceny.
„V České republice jsou řetězce, které mají přímé smlouvy s Poláky a Lotyši za ceny nižší než na našem trhu. Tím se místní ceny snižují. Některé řetězce, speciálně Tesco, dělají evropské internetové aukce a dováží dle ceny," říká Dagmar Tůmová, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie.
Levný dovozTento dovoz pak drtí domácí dodavatele vajec. Chovatelé, kteří dostali dotace, musejí chov udržet pět let, aby nemuseli podporu vracet. V současnosti je přitom kapacita českých chovů tak vysoká, že umožňuje zásobit celý tuzemský trh vejci z České republiky. Je to asi první zemědělský produkt, v němž je republika teoreticky soběstačná.
Dnes se ve velkochovech chová téměř šest milionů nosnic. Celková produkce vajec tak může dosáhnout 2,275 milionu kusů. Loňská spotřeba vajec byla 2,4 milionu, což znamená, že na obyvatele jich připadlo 241. Přitom jedna nosnice stojí 175 korun a zaplatí se až po půl roce chovu. V biochovech je pouze 18 tisíc nosnic.
Další morovou ranou je letošní zdražení krmiva, zejména v důsledku zvýšení cen sóji. „Loni stála 9500 korun za tunu, ovšem nyní ten samý údaj dosahuje 14 tisíc korun. Metrický cent obilí stál loni 400 korun, nyní 700. Cena krmných směsí tak vzrostla minimálně o třetinu. Za vejce utržíme 1,50 koruny, ale každý jeden kus je nutné vytřídit, zabalit a dovézt do prodejny. Nákladová cena je 1,97 koruny," tvrdí Bohuslav Kohout, ředitel firmy Proagro Nymburk.
Pravda o barvivuČasopis dTest objevil „Ameriku" že nosnicím se do krmiva přidává barvivo kanthaxanthin, které vybarvuje žloutky. Přírodní barviva se vyskytují přirozeně kolem nás. Souhrnně se nazývají karotenoidy. Karotenoidy se přijímají spolu s rostlinnou potravou zejména v zelenině a ovoci. Uveďme z nich alespoň beta-karoten (který je nejznámější obsahuje ho paprika, špenát, meruňky, brokolice, zelí nebo třešně), alfa-karoten (mrkev, dýně), lutein (zelí, paprika, vaječný žloutek, obilí, smetanka, měsíček) a kantaxantin (zelené řasy, bakterie, korýši, kaprovité ryby, jedlé houby).
Kantaxantin dodává pokrmům jemně růžovou barvu. Získává se extrakcí z lišky jedlé nebo synteticky z karotenu. Ten pochází z rostlin. Látka je bezpečná a zdraví spíše prospěšná.
„A ptáte se, proč má tedy pověst nebezpečnosti? V USA je toto barvivo povoleno jako potravinový doplněk pro zájemce o snědou barvu těla. Bohužel se vyskytli lidé, kteří přes stanovenou maximální hladinu brali velmi vysoké dávky a měli problémy. Americký úřad pro kontrolu potravin a léků tablety vzápětí zakázal. Pokud byste si to samé chtěli způsobit například konzumací vajec, museli byste jich za týden sníst snad šest set. Evropské úřady však v rámci prevence tento doplněk pro přímou spotřebu lidí nepovolily," vysvětluje Vlastimil Brandejs z Agrofertu.
V České republice konvence vyžaduje, že žloutek musí být žlutý, proto supermarkety požadují odstín 1012 na patnáctidílné mezinárodní škále. Pro chovatele přitom přidávání barviva představuje jen náklady navíc. Podle zákona o krmivech a vyhlášky č. 356/2008 Sb. jsou maximálně povolené hodnoty tyto: drůbež kromě nosnic 25 mg/kg, nosnice 8 mg/kg, losos a pstruh 25 mg/kg. Zmíněná barviva se používají již čtyřicet let na celém světě.
Autor: Redakce
Další články v kategorii
- Zvěřiny se v Česku mnoho nejí, ale zájem roste. Vede daněk, divočák a jelen (15.12.2025)
- Na Litoměřicku a Nymbursku se potvrdila v malochovech newcastleská choroba (15.12.2025)
- Městské lesy Chrudim nabízí stromky, jedle z plantáží jsou ve větší oblibě (15.12.2025)
- Ve Vodňanech vyrostl pavilon pro aquaponii a chov ryb v uzavřeném cyklu (15.12.2025)

Tweet



