Přibývají čerstvé potraviny s českou vlaječkou

Sobotní vydání deníku PRÁVO - Téměř s železnou pravidelností pořádá Agrární komora České republiky (AK ČR) každých čtrnáct dní ve svém pražském sídle ve Štěpánské ulici tiskové konference. Mimo běžné aktuality na nich prezentuje i české zemědělské a potravinářské firmy s jejich zajímavou produkcí. Jde o novinky ekologického zemědělství a výroby bio potravin. Tyto aktivity jsou součástí společného projektu AK ČR a obchodního řetězce Billa.

Oba partneři mají zájem dostat do regálů těchto supermarketů co nejvíc zdravých bio potravin s českou vlaječkou, a tak se jim už tři roky daří takto nahrazovat zahraniční obdobné potraviny domácími. Prostřednictvím médií se tak ke spotřebitelům dostává nabídka té nejzajímavější plejády zdravých, kvalitních, a hlavně českých a moravských potravin i nápojů z tuzemských regionů.

Rodinná firma se úspěšně rozvíjí

Jednou z takto nedávno představených firem je rodinná společnost TOKO Rudice ze Zlínského kraje. Provozuje ji Tomáš Kořínek s manželkou, třemi dětmi a dnes už i s desítkami zaměstnanců. Tomáši Kořínkovi jsme položili několik otázek a zaměřili se v nich zejména na potravinářskou divizi TOKO.

* Po roce 1990 jste jako mechanizátor šumavského státního statku na farmě Kájov začal realizovat svůj podnikatelský sen – mít rodinnou firmu. Nejdřív jste začal dovážet nejmodernější zemědělskou techniku a pak došlo i na potravinářství. Kdy a s čím jste se prosadil?

Po řadu let nás od roku 1992 živila zemědělská technika a její dovozy. Přitom jsme ale budovali vlastní zemědělský provoz s chovy prasat a skotu. Zemědělská půda s produkcí krmných plodin se z roku na rok rozšiřovala o další pronajaté, ale i vlastní pozemky. Nakonec to byly i ovocné sady, které nám daly jasný impulz k finalizaci zemědělské výroby.

* Jak finalizujete produkci vepřového masa a mléka?

Na to je jednoduchá odpověď. Prostřednictvím automatů. Začnu automaty na prodej čerstvého nepasterovaného mléka. Ty jsme na trh uvedli v roce 2009, kdy se ještě málo mluvilo o kvalitě potravin na našem trhu a spíše se pomáhalo farmářům řešit velmi nízkou výkupní cenu mléka. Tím, že farmáři dostali mléko bez jakýchkoliv úprav přímo ke spotřebiteli, jasně ukázali, co mlékárny za pár let udělaly s jeho kvalitou. Následoval rozvoj farmářských trhů a společně s nimi se v České republice objevilo na 180 našich mléčných automatů. Nejsme samozřejmě jediní, ale ty naše odlišuje velké logo s označením naší firmy Tmléko. To, na co však automaty upozornily jako první, nenechalo ovšem zpracovatele klidnými a rozjela se masivní kampaň na jejich likvidaci. Dnes s odstupem času rád konstatuji, že nikdo na mléko z automatů za čtyři roky jejich existence nezemřel ani nebyl ohlášen jakýkoliv závažný zdravotní problém. Z původního počtu dnes stabilně funguje asi 90 procent automatů a my jsme mohli navíc expandovat i na slovenský (zhruba 40 automatů) a polský (60 automatů) trh, kde zájem o poctivé mléko z farmy stále roste. Věříme, že během následujícího roku prodělají automaty i v ČR svou renesanci a jejich počet začne opět růst.

* Co produkce vepřového masa?

Máme i automaty na ovoce, zeleninu a maso. Klade to sice velké nároky na hygienu a vše, co souvisí s prodejem masných výrobků, ale rozjíždíme i tento segment prodeje.

* Zmínil jste se o sadech. Jak ovoce z nich zpracováváte?

Jako reakce na stále stoupající podíl „nepravých“ potravin v obchodech a na znehodnocování jména výrobců kvalitních surovin a produktů v zemědělské prvovýrobě vznikla v roce 2011 myšlenka produkovat čistý ovocný mošt. Můžeme tak říci, že logicky navazuje na to, co jsme již započali s čerstvým nepasterovaným mlékem. Snažíme se prostě nabídnout kvalitní potravinu zdravě uvažujícím lidem. Pro výrobu používáme výhradně ovoce produkované v certifikovaných sadech nebo takové, při jehož pěstování se využívají ekologicky přijatelné metody s důrazem na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Zde jsou dodržovány přísné podmínky pro použití chemických látek a hnojiv (podle SISPO, což jsou velmi přísné evropské normy na systém integrované produkce ovoce a zeleniny).

* Zvládáte dodávat mošty plynule?

Ano. Suroviny pro tvorbu moštů pocházejí převážně od sadařů z Moravy, případně od dalších českých a slovenských pěstitelů. Celoroční dodávku moštů jsme schopni zajistit díky skladování jablek ve skladech ULO (ultra low oxygen) bez přístupu vzduchu. Měkké ovoce, které nestihneme zpracovat, zamrazíme a postupně zpracováváme až do další sezóny. Hlavním cílem je nabídnout českému spotřebiteli skutečně kvalitní produkt.

* Jak široký je sortiment, který nabízíte?

Naše nabídka je vedle kvality vstupní suroviny postavena na široké škále lisovaného ovoce a zeleniny. K dnešnímu dni nabízíme patnáct druhů ovocných moštů a stále pracujeme na přizpůsobování nabízeného produktu potřebám spotřebitele. Vedle třílitrových, pětilitrových a desetilitrových objemů připravujeme i produkci menších balení.

* Můžete alespoň krátce popsat technologii výroby?

Využíváme technologii špičkového rakouského výrobce Voran. Ovoce a zelenina se před dodáním ke zpracování zbaví všech nečistot ve vodní lázni nebo tlakovou vodou. První strojní operací procesu je rozdrcení ovoce a zeleniny na drobnou frakci. To umožní nejlepší výtěžnost ovocné šťávy. Ta je sbírána a čerpána do tanku přes dva filtry, které zachytí větší části dužniny. Pro dosažení maximální hygieny a trvanlivosti je šťáva z tanku okamžitě ošetřena jemnou pasterací a následně plněna do speciál ních pytlů, které se po vytěsnění vzduchu zavřou výčepním ventilem. Vedle vymačkaného moštu zůstává také ovocná sušina, která najde své uplatnění jako krmivo.

* O jaké jde obaly?

Balení, ve kterém se ke spotřebiteli dostává náš mošt, se odborně nazývá Bag-in-Box. Jeho hlavní předností je schopnost uchovat mošt v nezměněné kvalitě po velmi dlouhou dobu. Mošt je po vylisování ošetřen pasterací při 78 stupních Celsia a okamžitě plněn do potravinářského pytle, který je vakuově uzavřen výpustním ventilem. Takto vyrobený, ošetřený a správně, tedy bez přístupu světla, uložený mošt je možné skladovat minimálně devět měsíců, aniž by se změnila jeho chuť, obsah vitamínů a čerstvost. Po otevření čepujete mošt ventilem, který zamezuje přístupu vzduchu do pytle. Pytel se kolem tekutiny totiž smrskává až do úplného vyčerpání svého obsahu. Díky tomu vydrží po otevření čerstvý až čtyři týdny.

* Vaše mošty s označením Ovocňák už zabodovaly v různých soutěžích kvality. Můžete prozradit, jaká ocenění jste obdrželi?

Ovocňák se může pochlubit oceněním KLASA, Regionální potravina a Perla Zlínska. V současné době běží registrační proces pro získání značky Bio.

zdroj: Eugenie Línková