Vědci otevřeli dveře k levným biopalivům druhé generace
17.08.2013 | E15 on line
Biopaliva druhé generace vyráběná ze dřeva a rostlinných zbytků měla být hit, který nahradí značnou část benzínu v automobilech. Jenže se ukazuje, že jejich výroba je tak drahá a energeticky náročná, že se nikomu zatím nevyplatí. Tento argument nyní nabourali belgičtí vědci z Gentské univerzity.
Genetickou mutací dokázali z testovacích rostlin odstranit až 36 procent ligninu, který zpevňuje stěny rostlinných buněk, ale také brání výrobcům biopaliv k lepšímu přístupu k cukru obsaženému v celulóze. Z něj se pak dělá bioetanol. Rozrušení a odstranění ligninu při výrobě biopaliv je energeticky i ekonomicky velmi náročné.
Belgičtí vědci studovali, jaké geny se aktivují při výrobě ligninu v rostlinných buňkách. Objevili přitom, že v buňce byl aktivní i gen, který se dosud do souvislosti s tvorbou ligninu nedával. Dříve se vědci obávali, že rostliny, které nebudou umět produkovat lignin, nebudou ani růst. Belgičané tuto obavu vyvrátili. Takzvaný gen CSE odstranili a vypěstovali nové rostliny, které přesto rostly.
V rostlinách bylo o 36 procent méně ligninu, ale byly také menší než neupravené exempláře. Z pohledu biopaliv to však nevadí. Díky nižšímu obsahu ligninu se vědci byli schopni dostat až ke čtyřikrát většímu množství celulózy bohaté na cukr než v normálních rostlinách.
„To je velmi cenný poznatek,“ komentoval objev pro server Science.com biochemik Clint Chapple z americké Purdue University. Pokud se totiž ukáže, že stejná genetická manipulace bude fungovat i u rychle rostoucích dřevin a dalších rostlin používaných na výrobu biopaliv, sníží se výrazně cena vyráběných biopaliv druhé generace. Nebude tak třeba používat potravinářské komodity jako kukuřici či cukrovou řepu.
Objem může pomoci i v papírenském průmyslu. I při výrobě papíru je třeba z rostlin nejdříve odstranit lignin. Totéž platí při získávání některých cenných chemických látek.
Teď chce belgický tým pracovat na tom, aby modifikované rostliny rostly stejně jako jejich sestry s plnou genetickou výbavou. Jedním ze směrů, který už naznačili jiní vědci, je vytvoření rostlin, v nichž by větší množství ligninu obsahovaly jen cévy, které v rostlinách dopravují k buňkám vodu a živiny. Naopak buněčné stěny by této látky obsahovaly co nejméně.
Další články v kategorii
- Novinky v národních dotacích: Ministerstvo zemědělství je přizpůsobilo zemědělské praxi (13.05.2026)
- Souhrn událostí uplynulého dne 12. 5. 2026 (13.05.2026)
- Není borovice jako borovice aneb jak požár pomůže s bojem s vetřelcem (12.05.2026)
- Včelstva v Česku přečkala minulou zimu dobře, úhyny klesly na 11 procent (12.05.2026)
- Les po požáru nezačíná od nuly. Obnova může být rychlejší než v odumřelých smrčinách, které ohněm neprošly (12.05.2026)
- Češi za polední menu platí rekordně: průměr už přesáhl 200 korun (12.05.2026)
- Vodňanské rybářské dny nabídnou kulturu i pohled do světa rybářství (12.05.2026)
- Sady Schwarz z Rokycanska přišly vinou čtyř hodin mrazů 30. dubna o půlku úrody (12.05.2026)
- Do Česka se vrátí mráz. Jeden den bude pro zahrádkáře a zemědělce kritický (12.05.2026)
- Kde hrozí setkání s medvědem? Situaci na Slovensku ukazuje nová mapa (12.05.2026)

Tweet



