Šrámek: Pěstování chmele bylo letos adrenalinovým sportem

„Letos bych pěstování chmele přirovnal k adrenalinovému sportu. Počasí z extrému do extrému chmelu vůbec nesvědčí. Pozdní a studené jaro, extrémní srážky, suchý a horký červenec. Voda sice na jeho konci spadla, ale následovaly velmi studené noci. Chmel je osypaný, drobný a habitus má do špičky," zkonstatoval Karel Šrámek, chmelař Rakochmelu Kolešovice, kde stejně jako loni češou sto dvacet hektarů chmelnic.

Ani obsah alfa hořkých látek není vysoký. Výnos chmelař odhaduje průměrný. Podepsalo se na tom velké množství srážek v červnu. Na některých místech ve chmelnici stál chmel dlouho ve vodě, proto rostliny buď ani nedorostly nebo pořádně nenahlávkovaly. Extrémy nejvíce odnesly nejmladší porosty, výsazy a dvouleté chmelnice. Deštivé počasí navíc vytvořilo příznivé počasí pro výskyt perenospory, která se tam šířila přes chemické ošetření.

První štoky v Rakochmelu padly v sobotu a délku sklizně odhadují na osmnáct dní.

„Původně jsme plánovali začít ještě o něco později, ale raději jsme to spustili dříve. Chmel by ještě chvíli potřeboval, ale v současných podmínkách by stejně nedozrál. Problém dělá už zmiňovaná perenospora, letos jsme proti ní stříkali sedmkrát, přesto se v některých lokalitách vyskytuje. Podobně je to i se sviluškou. Na té se podepsal i nedostatek účinných ochranných prostředků během vegetace," popisoval situaci chmelař.

Déšť na začátku týdne sklizeň nijak zvlášť neovlivnil. Chmelu spíše prospěl, protože v dešti jsou hlávky více uzavřené a méně jich létá do odpadu, na rozdíl od horkého počasí, jaké panovalo vloni na začátku chmelů, kdy jsou hlávky lehce otevřené, takže se snadno do odpadu dostanou.

Voda ale ztížila práci lidem i strojům. Traktory se strhávači jezdily v hlubokých kolejích a vytahovaly z chmelnic plno bláta. Lidé se s botami obalenými bahnem těžko pohybovali.

Podobnou situaci jako v Heřmanově popisoval Miloslav Klas ze Zemědělské společnosti Chrášťany: „Hlávky jsou drobné, chmel má vysoko nasazeno. Obsah alfy bude asi normální. Výnos může být až o čtyřicet procent nižší než normální roky. Zdravotní stav chmele je dobrý. Ošetření jsme stihli, i když to byl místy nadlidský výkon. "

Lidé jsou při sklizni stále důležití, i když jejich potřeba klesá. V Rakochmelu sto dvacet hektarů sklidí osmdesát šest lidí a vracejí se sem téměř stejní lidé. „Opět sem přijeli lidé ze Slovenska, ale převažují naši zaměstnanci a brigádníci. Pracují jako strojníci, sušiči, traktoristé, protože pomocných prací je stále méně," vypočítával Šrámek. Stabilní a spolehlivý „kádr" ze Žiliny jezdí také řadu let do Chrášťan, a to nejen na sklizeň, ale i na jarní práce. Tady chmel vlastně viděli poprvé.

„Je to těžká práce, ale jezdíme sem rádi. Pokaždé se tu setkáme s ostatními a užijeme si i legraci. Na Slovensku nás pokaždé dá dohromady gazdina," vysvětlovala Lucie, která s kolegy dočišťovala řady po strhávači. I když všichni zápasili s bahnem po vydatném přídělu srážek začátkem týdne, dobrou náladu neztratili.

Autor: Šárka Hoblíková

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info