Jídlo by už zdražovat nemělo. Ani zlevňovat

Pohled na křivku, která ukazuje vývoj cen potravin v posledních letech, zřejmě nikoho nepotěší. Jídlo je podle statistiků o více než třicet procent dražší než před osmi lety. Lepší zprávy nepřišly ani nyní, když Český statistický úřad zveřejnil srpnovou inflaci.

„Výsledná inflace je sice 1,3 procenta, ale fakticky se skládá ze dvou samostatných příběhů – příběhu o vysoké inflaci potravin a nízké, místy i deflaci v ostatních oblastech," přiblížil analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.

Statistici tak potvrdili to, co spotřebitelé pociťují na svých peněženkách. Ceny potravin 
v srpnu vzrostly v meziročním srovnání o 5,6 procenta, tedy několikanásobně více než ostatní zboží. Některé potraviny přitom rostly zásadně. „Je to například mouka, vepřové maso, mléko, ale také brambory – cena je oproti loňsku dvojnásobná," upřesnil analytik.

Za dražší brambory může podle odborníků letošní suché počasí a brambor bude málo. Dražší vepřové pak potvrzují samotní řezníci. Například Jaroslav Rydval z Ruprechtic na Liberecku uvedl, že maso zdražilo o 15 až 19 korun za kilo v závislosti na druhu. Dražší tedy budou i uzeniny. „Určitě se to na tom, kolik lidé zaplatí za uzeninu, odrazí. Dřív totiž přišel ořez, který šel do výroby, na 45 korun. Dnes je to o deset korun více," vysvětlil řezník.

Farmáři vidí příčiny dražšího vepřového v loňské špatné úrodě, kvůli níž stoupla cena obilí. Kvůli tomu podražily i krmné směsi, které tvoří osmdesát procent nákladů na vepře.Ne všechna čísla ovšem musejí přinášet lidem pouze chmury. V meziročním srovnání potraviny sice podražily 
o více než pět procent, ale jiné hodnoty přináší porovnání mezi jednotlivými měsíci. Analytik GE Money Bank Filip Fyrbach tak upozornil, že potraviny v srpnu oproti červenci zlevnily. „Nejvíce zlevnila zelenina, a to hlavně díky nižším cenám brambor," přiblížil s tím, že zlevnily téměř 
o čtvrtinu.

Nicméně potravináři neočekávají, že by v příštích měsících měla jejich cena ještě klesat právě kvůli špatné úrodě. Měla by tak zůstat na současné úrovni. Zato v jiných komoditách by se lidé určitého zlevnění dočkat mohli. „Mírné zlevnění by mohlo být 
u potravin z obilovin, protože úroda byla dobrá v celé Evropě," naznačil ředitel podniku Agro Jesenice Josef Kubiš. Bude ovšem podle něho záležet na tom, jak se budou vyvíjet ceny v sousedním Německu, které je pro český trh určující.

Spotřebitelé se možná dočkají nakonec i levnějšího vepřového. Čeští farmáři totiž začali tomuto oboru více věřit a rozšiřují chovy, i když podle statistiků jen o 1,2 procenta oproti loňskému srpnu. „Je velmi těžké odhadnout, jakého efektu přesně letošní sklizeň 
v tomto směru dosáhne, ale podle mého názoru se určitě dá očekávat snížení cen vepřového masa v řádu procent," řekl ekonom Petr Gapko z GE Money Bank.

Lepší zprávy ale přicházejí 
i ze světa. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství klesly světové ceny potravin už čtvrtý měsíc za sebou a jsou nejnižší za období delší než rok.

Ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna: Když v Oceánii dojde mléko, cena u nás vzroste až o třicet procent

Co nejvíce určuje cenu potravin v Česku?

To je zcela jednoduché. Na prvním místě jsou marže obchodních řetězců. Ty jsou naprosto dominantní, protože se pohybují od 30 do 150 procent. Na druhém místě jsou to ceny zemědělských komodit, jak se rok od roku vyvíjejí. Dalším vlivem je třeba daň z přidané hodnoty.

Nakolik je Česká republika 
v tomto ohledu závislá na světových trzích?

Zvláště u obilovin nebo 
u mléčných výrobků se výpadky v hlavních produkčních oblastech okamžitě přenesou k nám. Nejlepším příkladem je mléko. To se na světových trzích obchoduje 
z pěti procent, což je naprosto zanedbatelná část. V této zanedbatelné části jsou rozhodující dodavatelé z Oceánie, 
a to asi z 60 nebo 70 procent. Výpadek v této oblasti se okamžitě přenese k nám, takže mléko podraží třeba 
o 20 nebo 30 procent, jak už se v minulosti stalo. Čistí dovozci, tedy hlavně asijské 
a arabské země, jsou dostatečně bohaté, aby dokázali připlatit, zvednou cenu a exportéři se vrhnou na nákup mléka. Tím vytáhnout na místních trzích ceny nahoru.

U kterých komodit lze v příštích měsících očekávat zdražení?

V tomto momentě to příliš není o nás, protože úroda byla poměrně slušná. Nebyla rekordní, ale byla dobrá. Je tady otázka, jak žně dopadnou v dalších částech světa, ale žádné katastrofické scénáře jsem odnikud zatím nezachytil. Takže si myslím, že nějaký dramatický vývoj 
v nejbližším období nebude.

Zdražuje ale maso…

To souvisí s nesmyslnými opatřeními Evropské komise, která výrobu jako takovou prodražují. Po takovém opatření se část chovatelů rozhodne, že do toho nebude investovat a výrobu ukončí. Před rokem a půl jsme to zažili 
s vejci. Došlo k okamžitému výpadku a to se projevilo nedostatkem a růstem ceny. Když Brusel vymyslel tato moudrá opatření ke zvýšení pohody zvířat, musel kalkulovat s tím, že dojde k poměrně razantnímu nárůstu cen. Výměna těch klecí stojí v celoevropském měřítku miliardy a to se někde musí projevit. Ve finále to zaplatí spotřebitel.

Nějakého dalšího zdražování se tedy lidé nemusejí obávat?

Z těch informací, které mám, k tomu nevidím důvod. Ale víte, co se děje třeba kolem brambor. Vlna sucha brambory zasáhla. Cena už asi nepůjde dál nahoru, ale rozhodně nebude klesat, jak jsme byli zvyklí se zahájením sklizně.

Mohou spotřebitelé naopak očekávat nějaké zlevnění?

To se dá velmi špatně předvídat. Loni byla velmi špatná úroda obilovin, takže ceny vylétly nahoru. Tady se vytváří pocit, že když je dobrá úroda, kombajny zastaví 
a příští týden by mělo být levnější pečivo. To je samozřejmě hloupost, protože kontrakty se dělají třeba na rok dopředu. Spousta mlynářů určitě pracuje ještě s obilím, které nakoupili loni za vysoké ceny. To, že jsou letos dobré, bude spíš znamenat, že potraviny, až na výjimky jako právě u brambor a masa, nepodraží a cena bude stagnovat. Ale když se podíváte na grafy za posledních třicet let, tak sice k okamžitým poklesům dochází, ale křivka je jednoznačně stoupající. Potraviny zdražují trvale. To souvisí s růstem cen ostatních vstupů a s inflací. Podívejte se, co se děje s elektřinou, která je významnou položkou u potravinářských podniků.

Jaká je cena potravin u nás 
v porovnání se sousedními státy?

Jako vodítko lze brát data Eurostatu, z nichž vychází, že u nás jsou potraviny asi páté nejlevnější v Evropě. Je ale potřeba říct ještě B, za málo peněz málo muziky, tedy kvalita potravin, které se u nás prodávají, není valná.

Autor: Martina Petrášková, Vilém Janouš