Frgál už jen z Valašska, název se stal chráněnou známkou EU

Tradiční Valašský frgál se stal produktem s chráněným zeměpisným označením EU, oznámila dnes Evropská komise. Koláče tak pod tímto názvem nyní mohou vyrábět a prodávat jen pekaři z Valašska.

Frgál, podle komise „kulatý koláč vyráběný na Valašsku z jemného kvasnicového těsta s typickým povrchem ze sušeného ovoce, zeleniny nebo tvarohu“, byl na seznam chráněných produktů zařazen spolu s tradičním způsobem vyráběným sýrem Tilsiter ze Šlesvicka-Holštýnska a finským síhem malým, rybou lovenou v Puruvesi, součásti finského jezera Saimaa. Celkem unie chrání názvy více než 1200 produktů.

Přihlašovací řízení frgálu skončilo v listopadu a kladné rozhodnutí komise není překvapením. Zápis se nyní objeví v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví. Aby se frgál na seznam chráněných výrobků dostal, spojili se před časem pekaři z Valašska do sdružení Valašské lidové tradice

Pekárna musí být na Valašsku, sídlo firmy může být jinde

Území, na němž se koláče budou moci nazývat frgály, vzniklo průsečíkem tří historických map Valašska, vysvětlil nedávno ČTK jednatel sdružení Pavel Vašut.

Pekárna musí mít na daném území provozovnu, sídlo firmy může být jinde. Pekaři budou také muset dodržovat určitou recepturu, složení těsta a náplně. Označení chrání jednodruhové koláče, tedy například makový, tvarohový či hruškový. Jednotlivá pekařství však budou moci zachovat svá specifika. Dodržování podmínek bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Sdružení pekařů založila majitelka pekařství ve Velkých Karlovicích Jana Kasalová, iniciovala také zahájení přihlašovacího řízení zeměpisného označení. Letos v lednu však nečekaně zemřela. V té době mělo sdružení tři členy, nyní jich je 14, kteří reprezentují asi 80 procent produkce frgálů na Valašsku.

Ochrana kolačů s pestrou náplní

Frgal je koláč o průměru třiceti centimetrů, který se na Valašsku připravuje podle prakticky stejného receptu několik staletí. První dochované záznamy o recepturách pocházejí z roku 1826. Nejčastěji se vyráběly se sladkou náplní, zpravidla švestkovou či hruškovou, mimo to se však používaly i náplně tvarohové, makové, borůvkové, jablečné, ale také z čerstvého či kysaného zelí, mrkve nebo cukrové řepy.

Evropská unie registruje tři druhy označení: Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručená tradiční specialita. První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení.

Tuzemským výrobcům se už podařilo na seznamy umístit přes tři desítky výrobků. Patří mezi ně například Mariánskolázeňské oplatky, Pardubický perník, Hořické trubičky či Karlovarské oplatky. S některými produkty však Češi neuspěli. Patří k nim například pomazánkové máslo a jahodová, meruňková či linecká marmeláda.

 

 

 

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info