Mezi českými maloobchody panuje extrémní konkurence

Investice do obchodní sítě v českém maloobchodu i velkoobchodu od 90. let minulého století přesáhly 600 miliard korun. Umožnil to nejen příliv zahraničního kapitálu, ale také tuzemské investiční aktivity. Český maloobchod je extrémně konkurenční, největší maloobchodníci nemají více než 12 procent trhu. Vyplývá to z dokumentu Obchod je motorem růstu Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Pět největších obchodních řetězců v ČR má dohromady tržní podíl 43 procent. V západoevropských zemích je přitom tržní podíl první pětky běžně mezi 60 a 80 procenty. "Vysoká míra konkurence je pro spotřebitele významnou výhodou, vytváří podmínky pro nízkou cenovou úroveň zboží a je zásadní brzdou inflace," uvádí zpráva svazu. Do první pětky patří v ČR podle svazu Kaufland, Tesco, Ahold, Makro a Penny Market.

Tržní podíly českých obchodníků jsou přitom podle svazu výrazně nižší než např. u výrobců potravin. Nejsilnější výrobci mají podle svazu na svém trhu běžně podíl 30 až 50 procent. Obchod tak podle dokumentu zůstává v ČR odvětvím s mimořádně tvrdou konkurencí, což sice znemožňuje monopolistické jednání, ale také do jisté míry brzdí jeho rozvoj. Vzhledem ke konkurenci jsou na trhu velmi nízké marže limitující mj. možnosti investic do technologického rozvoje, uvedl svaz.

Dominance českých výrobců

U drtivé většiny obchodníků mezi dodavateli zboží dominují tuzemští výrobci, jejich podíl se pohybuje zpravidla okolo 70 a 80 procenty. V případě lahůdek či uzenin je to až 90 procent. V přepočtu na obyvatele patříme v rozsahu prodejní plochy mezi evropskou špičku. Na každého obyvatele připadá téměř 1,5 metru čtverečního prodejní plochy. V roce 1990 to bylo 0,36 metru čtverečního.

Český obchod se podílí z 11,1 procenta na zdrojích HDP. Obchodní sektor v tuzemsku zaměstnává přes půl milionu lidí, představuje 16 procent z celkové zaměstnanosti, včetně podnikatelů. Roční objem tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu a pohostinství dosahuje téměř 1,4 bilionu korun. Objem tržeb velkoobchodu ročně činí 2,1 bilionu korun.

Hráči na trhu

Po roce 1989 byla v Československu maloobchodní síť mimořádně rozmělněna. Přibylo veliké množství prodejen, avšak v naprosté většině případů šlo o obchody menší velikosti. Proto sice vzrostla celková prodejní plocha maloobchodu, avšak průměrná velikost prodejny dále značně poklesla. Tuto strukturu jen málo ovlivnil vznik poprivatizačních českých řetězců, které většinou slučovaly prodejny pocházející z původní maloobchodní sítě (Pronto Plus, Interkontakt a další).

V roce 1991 vstoupily na český trh řetězce Billa, Delvita, Mana (dnes Albert) a Plus následované v letech 1992 až 1993 firmami Edeka, Norma a Julius Meinl. Další fáze expanze řetězců na sebe nechala čekat až do let 1996 až 1998, kdy na trh vstoupily zejména hypermarkety (Globus, Interspar, Hypernova, Kaufland, Tesco a Carrefour) a dále řetězce Penny Market a Makro, vyplývá z údajů společnosti Incoma GfK. V roce 2003 pak vstoupil na český trh diskontní Lidl. Vlivem sílící konkurence se postupně snížil počet maloplošných prodejen, ale celková prodejní plocha maloobchodu stále roste. Od roku 2003 již na trh nevstoupil nový potravinářský řetězec.