V rybnících nežijí pouze ryby, ale i vzácné perlorodky nebo škeble říční

Lidé se často mylně domnívají, že vodní prostředí je domovem pouze pro ryby. Tomu tak ale podle slov Michaly Jakubův ze Záchranné stanice pro živočichy Českého svazu ochránců přírody Vlašim rozhodně není.

Většina rybníků, tůní, řek, potoků a dalších vodních nádrží jsou bohaté biotopy, na které je vázáno mnoho živočišných druhů. Od hmyzu až po ptáky a savce. Zvířata ohrožují nešetrné úpravy břehů, manipulace s vodní hladinou anebo například budování vodních staveb. Některá jsou schopna se při vhodném naplánování zásahu sama přemístit na náhradní stanoviště, jiným je třeba pomoci. Řeč je o transferech vodních mlžů.

Nejčastěji přenáší ochránci mlže

„Nejčastěji provádíme přenosy mlžů z odbahňovaných či právě lovených rybníků. Kontrolovali jsme však například i část řeky Blanice v průběhu revitalizace jejího koryta anebo aktuálně procházíme úsek řeky Sázavy, kde bude probíhat výstavba malé vodní elektrárny," uvedl Stanislav Němec, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim s tím, že minulý rok navíc ve vlašimském zámeckém parku vraceli do koryta řeky mlže vyplavené silnou povodní. Ve všech případech přenášeli především škeble říční a rybniční.

Podle Stanislava Němce nepatří škeble zrovna mezi oblíbená zvířata. Lidé je prý považují za obyčejné zcela nezajímavé tvory a málokoho napadne, že je potřeba je chránit. Škeble rybniční, velevrubi a perlorodka říční přitom patří mezi zvláště chráněné druhy. Na zásah do lokality s jejich výskytem by měli mít lidé zákonná povolení od orgánů ochrany přírody a za ohrožení těchto živočichů hrozí i pěkně tučná pokuta.

„Primárně je samozřejmě třeba chránit vodní stanoviště, kde se tito mlži vyskytují. Transfery přichází na řadu, až když nelze škeble na dané lokalitě ochránit jinak. Například při podzimních výlovech, kdy je deštivo a rybník se opět brzy napustí, není třeba škeble přemisťovat. Zahrabou se do bahna a přežijí zde i několik týdnů. Naopak mráz a teplé suché počasí je po vypuštění vody rychle zahubí," pokračoval Stanislav Němec a poznamenal, že ošetřovatelé z vlašimské Záchranné stanice pro živočichy za pomoci dobrovolníků tak za dvacet let existence stanice přenesli již více než 95 000 vodních mlžů.

Manipulace má přísná pravidla

V případě přenosů mohou s chráněnými mlži manipulovat pouze osoby vlastnící zákonnou výjimku na manipulaci se zvláště chráněnými druhy živočichů a lidé pod jejich přímým dozorem.

„Transfer se provádí nejčastěji do blízkého rybníku s podobnými podmínkami prostředí anebo do jiné části toho samého vodního toku, ze kterého byli mlži vyzvednuti. Nejlepší je, když se umísťují do lokalit s prokázaným výskytem stejného druhu. Důležité je také rozeznat invazní druhy mlžů a ty naopak nikam nešířit," zdůraznila Michala Jakubův.

Ohroženy bývají třeba i labutě

Nejen mlži jsou ale hospodařením na rybnících ohroženi. „Před dvěma lety jsme stavěli umělou plovoucí podložku pro hnízdo labutí. Ty zahnízdily na obnaženém dně rybníku, který se musel napustit. Prováděli jsme také transfery raků anebo nyní na jaře se v mnohých vodních nádržích zas vyskytují například vajíčka obojživelníků, která by vypuštění vody rychle zahubilo," doplnil pan Němec.

Ten nabádá majitele či nájemníky rybníků nebo správce částí říčních toků, aby své veškeré hospodářské zásahy vždy nejprve dobře rozmysleli a naplánovali s ohledem na všechny v dané lokalitě se vyskytující druhy živočichů.

„Při jejich ohrožení, či dokonce úhynu v důsledku vašeho nedbalého jednání byste se mohli nevědomky dostat do křížku se zákonem," upozornil závěrem Stanislav Němec.

Autor: Martina Křečková