Jogurty a sýry. Lidé v jejich nákupu přibrzdili

Spotřebitelé mírně ochladili optimistická očekávání českých mlékařů. Ti se loni radovali z toho, že lidem začalo opět více chutnat mléko, a počítali s tím, že by jeho spotřeba mohla i nadále růst. Čísla z loňského roku ale ukazují, že spotřeba mléčných výrobků v roce 2013 stagnovala. Každý Čech totiž zkonzumoval v průměru 234 kilogramů mléčných výrobků, tedy stejně jako o rok dříve.

Mlékaři se do roku 2012 potýkali se snižující se poptávkou po jejich výrobcích. Tento trend se však zlomil. Nyní se ovšem musejí potýkat s tím, že možnosti peněženek českých spotřebitelů jsou omezené. Zvlášť když cena mléčných výrobků roste. „Zvýšily se ceny syrového mléka a to částečně ovlivnilo nárůst cen produktů," uvedl pro ČTK šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Vyšší spotřebě podle něho nepřálo ani loňské teplé léto. „Jak je teplé počasí, spotřeba jde vždy trochu dolů," řekl.

Cena surového mléka vzrostla během loňska bezmála o pětinu. To potvrzuje i zemědělský analytik Petr Havel. „Pro českého spotřebitele je cena stále významným faktorem," uvedl. Přitom v posledních dvou letech neustále rostou náklady na výrobu mléčných výrobků.Vyššímu odbytu nepřispívá ani to, že cena mléčných výrobků roste rychleji než ostatních potravin. Z posledních čísel vyplývá, že lidé kupovali především méně jogurtů. Snížila se i spotřeba sýrů a tvarohů. Na druhou stranu spotřebitelé vypili 60,4 litru mléka, tedy zhruba o tři litry více než v roce 2012. Stále mírně zaostávají za evropským průměrem (65 litrů). Nemohou se však měřit třeba s Finy, kteří vypíjí mléka třikrát tolik. Nákupčí společnosti Tesco Petr Dvořák přitom uvedl, že lidé preferují před čerstvým mlékem trvanlivé. V prodejnách ho loni nakoupili sedmkrát více.

Odbornice na výživu profesorka Jana Dostálová řekla regionálnímu Deníku:

Mléko je nenahraditelná součást stravy, zejména pro děti a starší lidi. O tom není sporu. I kvůli tomu se pořádá Mezinárodní den mléka, který se uskutečnil před pár dny. Podle profesorky Vysoké školy chemicko-technologi-cké v Praze Jany Dostálové by se děti měly vyvarovat především ochuceným výrobkům.

Jak jsou důležité mléko a mléčné výrobky pro dětskou výživu?

Příjem mléka je důležitý pro celou populaci, ale zvlášť pro děti a starší lidi. Mléko má především vysoký obsah vápníku. To je asi nejdůležitější živina, kterou prostřednictvím mléka přijímáme. Samozřejmě je v mléku řada dalších pozitivně působících živin, zmínila bych plnohodnotné bílkoviny, tedy bílkoviny, které obsahují všechny nezbytné aminokyseliny. Ty jsou důležité pro výstavbu 
a obnovu organismu, protože si je člověk sám nedovede syntetizovat. Hlavně v sýrech je obsah bílkovin vysoký. Vzhledem k tomu, že v dětském věku se organismus tvoří, tak je jejich potřeba větší. V dospělosti slouží pouze k obnově, hlavně svalové tkáně. I ve stáří je potřeba vyšší množství aminokyselin, protože v tomto věku už je metabolismus pozměněn. V mléčných výrobcích jsou ovšem důležité i další živiny, třeba různé vitamíny, hlavně skupiny B, ale i vitamín A, D a E.

Existuje denní dávka, kterou by měly děti zkonzumovat?

Ocitovala bych profesorku (Zuzanu) Brázdovou z Masarykovy univerzity, která uvádí, že školáci by měli denně zkonzumovat sklenici mléka, jeden kysaný mléčný výrobek a plátek tvrdého sýra. Tím se dostatečně naplní doporučená dávka vápníku.

Doporučila byste dětem i ochucené mléčné výrobky?

Ty rozhodně správné nejsou, protože tam je přidaný cukr. Kdyby se spotřebitel podíval na tabulku nutričního složení na obalu ochuceného jogurtu, zjistí, že obsah cukru v nich se pohybuje od 12, někdy až 16, gramů na 100 gramů výrobku. To je velké množství. I když je lepší konzumovat slazený mléčný nápoj než slazenou limonádu.

Které další mléčné výrobky by 
z dětského jídelníčku bylo lepší vyřadit?

Třeba některé sýry, které obsahují vyšší množství soli. To jsou zejména bílé sýry, jako je například balkánský sýr, v němž je přes šest procent soli, což je hodně. Myslím, že ty by ani dětem moc nechutnaly. Dětem by se neměly dávat ani plísňové sýry, v nichž je obsah soli také přes šest procent.

Jsou prospěšné programy jako Mléko do škol a podobně?

Samozřejmě, pokud mléko děti nevyhodí, ale vypijí.

Mají tyto programy nějaké výsledky?

Nevím, ale několikrát jsem slyšela přednášet doktora (Jana) Ševčíka, který byl dříve okresním hygienikem 
v okresu Teplice, kde zjistili, že děti mají méně vyvinuté kostry. Začal jim proto dávat mléčné svačinky a děti pak velice rychle povyrostly.

Které mléko je lepší? Kravské nebo kozí?

Kozí mléko má určité přednosti, ale i jistá negativa. Má nižší obsah složek, které podporují krvetvorbu. Pokud je strava sestavená dobře, tak by žádný problém s konzumací kozího mléka neměl být. Na druhou stranu je trochu lépe stravitelné. Začátkem 90. let bylo kozí mléko vysoce nadhodnocováno. Tvrdilo se, že je proti alergiím a podobně. Ale není to pravda. Jen část lidí, kteří mají alergii na bílkoviny kravského mléka, může konzumovat kozí mléko, protože jsou to mléka příbuzných živočišných druhů a bílkoviny v nich jsou podobné. Jen asi 20, maximálně 30, procent lidí s alergií na kravské mléko může konzumovat kozí mléko. Takže kozí mléko, proč ne, ale není to žádný zázračný nápoj.

Autor: Vilém Janouš