Víno: miliony na české odrůdy

Němci se mohou pochlubit svým Ryzlinkem, Rakušané Veltlínem, Francouzi třeba Sauvignonem. 
A Češi? I ti mohou být pyšní na své odrůdy vína, které však byly dlouhou dobu v defenzivě. Až nyní se jim začíná dařit. Pálava, Muškát moravský či Cabernet Moravia už nejsou raritou, naopak se dostávají do nové výsadby vinic. Do budoucna by jich mohlo být ještě více.  

Vláda už dnes začne schvalovat nové nařízení, které stanovuje podmínky pro poskytování vinařských dotací pro roky 2014 až 2018. Z fondů EU by mělo každý rok přitéci do tuzemských vinohradů zhruba 140 milionů korun. Existuje přitom několik priorit: Přednostně by peníze měli dostávat mladí vinaři do 40 let věku, kteří mohou požádat o dotace na výsadbu i technologie. „Maximální částka u každého vinaře (vč. mladého vinaře) je padesát procent ze skutečně vynaložených nákladů na investici, nejvýše však dva miliony korun na jedno opatření," říká Hynek Jordán z resortu zemědělství.

Pro milovníky vína je však důležitější, že důraz je tentokrát ještě více kladen na obnovu vinic, včetně toho, že by vinaři mohli častěji sázet právě české odrůdy. Například Pálava se mezi roky 2010 až 2012 stala jedničkou v mladých výsadbách bílých odrůd: vinohradníci ji rozšířili na dalších 150 hektarů. Takový trend může díky dotacím pokračovat, do roku 2018 by se celkově mohla změnit odrůdová skladba minimálně 1300 hektarů z nynějších 18,4 tisíce hektarů vína 
v ČR. Dotace na hektar nové výsadby je přitom v rozmezí 325 až 475 tisíc korun – podle toho, kolik keřů vinné révy vinohradník zasadí. Radost budou mít i konzumenti biovína, vládní nařízení totiž výslovně myslí na podporu ekologických vinic. Stejně tak bude vyčleněna zvláštní částka na technologii pro červená vína.

Méně na keř, 
více do kopce

Výslednou kvalitu všech vín bez rozdílu by mohla vylepšit 
i nová podpora pro vinaře, kteří se rozhodnou vinice sázet do svahu, zvlášť tam, kde už v minulosti réva rostla. Proč zrovna do svažitých terénů? Jednak to prospívá ochraně půdy před erozí, svoji roli ale sehrává i kvalita suroviny. „Prospívá to kvalitě hroznů, ve svažitém terénu je lepší přístup slunce k hroznům a listům," vysvětluje prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Svaz se na přípravě nových podmínek přímo podílel. Projevilo se to i ve zmíněné výsadbě a rekonstrukci vinohradů. „Naším zájmem je snižovat produkci 
z jednoho keře a tím zvyšovat kvalitu hroznů, potažmo vína, a přitom zachovat objemový potenciál," vysvětluje Tibor Nyitray. Na našich vinicích je dle odhadu SV ČR průměrně 2600 keřů na hektar, v rozvinutých vinařských zemích je to dvojnásobek. „Z toho důvodu je v největší míře podporováno vysazovaní většího počtu keřů na hektar vinice než tomu bylo v minulosti," doplňuje Tibor Nyitray.

Prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray komentuje pro regionální Deník nové vládní nařízení. K chystané podpoře nových vinařů mimo jiné říká:Mladí lidé se do vinohradnictví nehrnou, prestiž oboru ale roste

Praha – Podpora mladých 
a návrat k tradici. To si od nové podpory pro vinaře a vinohradníky slibuje prezident Svazu vinařů ČR a šéf Sonberku Tibor Nyitray. Ten mimo jiné v rozhovoru pro Deník předvídá budoucí nástup výroby biovína v ČR.

Vláda chce z peněz EU nově podpořit mladé vinaře a přispět jim na jejich činnost. Daří se mladé ročníky lákat k fyzické práci ve vinohradech?

Podpora začínajících vinařů a vinohradníků je určitě dobrou cestou, byť její správné nastavení je velice složité. Vinařství stejně tak jako jiné, zejména zemědělské obory pociťuje nedostatek zájmu mladých lidí. Práce ve vinohradu 
a ve sklepě není lehká a obor neslibuje rychlé zbohatnutí. Na druhou stranu se ale i díky systematické propagaci vinařství a vína obecně ze strany Vinařského fondu, Národního vinařského centra a našeho svazu daří zvyšovat prestiž českého vinařství, což by mohlo vést ke zvýšenému zájmu mladých lidí. Náš svaz se snaží zapojovat mladé vinaře do spolkového dění, ale daří se nám to pomalejším tempem 
a menším rozsahem, než bychom si přáli.

Nově se bude dotovat i zakládání „městských vinic", hlavně 
v Praze, Brně či Kutné Hoře. Co by měl konzument očekávat od „městského vína"?

Každopádně jde o návrat „ke kořenům". V lokalitách, které zmiňuje vládní nařízení, tradičně vinice byly, viz například název čtvrtí Vinohrady. Neočekáváme obrovskou produkci vína z takových vinic, nicméně by mohly významně přispět k propagaci oboru 
a folklórnímu koloritu Prahy 
a Brna. Uvidíme, jak se situace vyvine. Nedávno byly vysazeny vinice v Brně a již tradičně jsou vinice v Praze pod Pražským hradem, na Karlštejně 
a v Kutné Hoře.

Módní záležitostí je dnes „bio" 
a nové dotace půjdou i na přechod od klasického pěstování k ekologické produkci. Jaký podíl podle vás budou mít v tuzemské produkci biovína do budoucna?

biopotravin obecně a biovína konkrétně zaznamenala za posledních deset let významný rozvoj celosvětově 
a platí to i pro Českou republiku. Výroba biovína je odborně velmi náročná a vyžaduje vysokou eruduci vinařů takové víno produkujících. Důležité je, že se biovíno nemůže vyrábět bez biohroznů. V České republice je zhruba deset procent vinic obhospodařována v režimu bio a velká část vinic v režimu integrované produkce, což je takový předstupeň bio režimu. Dá se říct, že dochází k výrazné ekologizaci pěstování révy vinné. Myslím si, že výhledově můžeme mít na trhu až kolem 30 procent vína označeného bio.

Vůbec poprvé se také soustavně začnou podporovat i ryze české odrůdy. Už dnes se daří třeba Pálavě či Cabernetu Moravia. Existují podle vás i nějaké další české odrůdy, které mají potenciál růstu spotřebitelského zájmu?

Odrůdy, jako jsou Pálava, Cabernet Moravia, Muškát moravský či Aurelius, se již pevně umístily v oblibě našich konzumentů. Existuje i mnoho dalších nově vyšlechtěných odrůd révy vinné naší provenience, nicméně cesta od vyšlechtění po zakotvení v sortimentu vinařů je velice zdlouhavá. Dlouhodobě je u nás velkým tvůrcem a propagátorem nových odrůd docent Miloš Michlovský, který čerpá z odkazu profesora Viléma Krause a ze své vlastní výzkumné práce. Má největší výsadbu novošlechtěnců u nás. Z nových odrůd se zatím zajímavě jeví například odrůdy nazvané Lena, Malverina, Laurot, Savilon, Ariana, Vesna, Rinot či Nativa, ale šlechtěním se připravují i další.

Autor: Jan Klička