Český slad vytlačuje zahraniční odrůdy

Ochranná známka České pivo svědčí českým odrůdám sladovnického ječmene. Není to tak dávno, kdy je postupně vytlačovaly odrůdy vyšlechtěné v zahraničí. Dnes se vracejí na výsluní. 

K výrobě sladu se využívá jarní ječmen, který se pěstuje na zhruba 240 tisících hektarů, takže je po ozimé pšenici druhou nejpěstovanější plodinou v Česku. Na slad se pak zpracovává třicet procent sklizně, zbytek jde jako krmení a jen malá část najde využití v potravinářství. Český statistický úřad odhaduje, že letos farmáři sklidí 1,162 milionu tun jarního ječmene, tedy 
o skoro čtyři procenta více než loni.

Dlouhé šlechtění

Rostoucí zájem o české odrůdy potvrdil i Tomáš Paulu, ředitel nymburské sladovny společnosti Sladovny Soufflet ČR. „Pěstování českých odrůd přibývá. Pivovary, které vyrábějí pivo s ochrannou známkou České pivo, musejí používat odrůdy doporučené Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Poptávka českých pivovarů po tuzemských odrůdách roste," doplnil ředitel sladovny, která v současné době na slad zpracovává dvě tuzemské odrůdy ječmene.Jenomže vyšlechtit novou odrůdu sladovnického ječmene není žádná legrace. Je to 
v podstatě nekonečný proces, protože postupem času všechny odrůdy vyčerpají a ztratí své genetické vlastnosti. „Postupně ztratí svou výkonnost ve výnosech, odolnost vůči chorobám, klíčovitost i specifické chemické vlastnosti," upřesnila Hönigová.

Proces šlechtění sladovnického ječmene trvá dvanáct až patnáct let, a to včetně registrace, která trvá tři roky. 
V průběhu registrace pak musí plodina před komisí pro hodnocení kvality výzkumného ústavu prokázat stabilitu svých vlastností.

Rozdíl mezi zahraničními 
a českými odrůdami je zřetelný. „Hlavní rozdíl je v prokvašení. České odrůdy mají nižší stupeň prokvašení, zůstane tam více extraktu a pivo je pak plnější, což je pro české pivo typické," přiblížil Paulu.

„Zatímco v roce 2003 bylo na polích už jen asi 28 procent českých odrůd jarního ječmene, v roce 2012 se jejich zastoupení zvýšilo na více než 45 procent," přiblížila Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. V současné době zaujímají více než polovinu osetých ploch.

Některé české pivovary se tak bez tuzemských odrůd vůbec neobejdou. „Bez českých surovin bychom nemohli tradiční české pivo vyrobit," potvrdil například sládek plzeňského Gambrinusu Pavel Zítek. Jeho pivovar je přitom vůbec největším odběratelem sladu vyrobeného z českých odrůd ječmene, ročně ho potřebuje asi 40 tisíc tun.

Roste vývoz

Oficiální označení České pivo přijala Evropská unie v roce 2008. „Byly tak završeny několikaleté diskuse a jednání 
o tom, jaké charakteristické vlastnosti má pivo, které smí nést označení České pivo, jakými výrobními postupy vzniká a které suroviny jsou 
k jeho výrobě nezbytné. Zároveň žádost specifikovala historické souvislosti, které založily tradici výroby piva u nás, a dále upřesňuje zeměpisnou charakteristiku místa, kde je možné české pivo vyprodukovat," doplnila Hönigová.

Označení České pivo v současné době používá šestnáct pivovarů, které vyrábějí 77 značek piva. Od roku 2011 si pak podporu českého piva vzalo za cíl Sdružení na podporu českého piva. Jeho úkolem je do budoucna zajistit šlechtění nových odrůd ječmene a péči o český chmel, které jsou nutné pro výrobu piva plzeňského typu. Náklady na podporu Českého piva přijdou ročně na zhruba 25 milionů korun, přičemž peníze pocházejí z grantů, ministerstva zemědělství, ale i od pivovarů, sladoven, šlechtitelů a ze zdrojů výzkumného ústavu.

V Česku se loni vyrobilo 19 milionů hektolitrů piva, přičemž jeho spotřeba stagnuje. Pivovarům se však daří stále více svojí produkce vyvážet. Export oproti roku 2012 loni vzrostl o devět procent. Nejvíce se vyveze ležáků, které představují tři čtvrtiny vyvezených piv do zahraničí.

Autor: Vilém Janouš